BERKA, M. Nanočástice platinových kovů v životním prostředí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2018.
Bakalářská práce studenta Michala Berky "Nanočástice platinových kovů v životním prostředí" splnila své zadání. Teoretická část práce je věnována aktuální literární rešerši, týkající se výskytu a chování platiny a palladia a jejich nanočástic v životním prostředí. Dosud o této problematice neexistuje příliš informací a tak považuji sepsání této rešerše za velmi přínosné. Jsou zde popsány i metody přípravy nanočástic, jejich použití a potenciální negativní vlivy na lidské zdraví. Experimentální část byla věnována pilotním experimentům vlivu nanočástic platiny na procesy probíhající v půdách, zejména ve vztahu k půdní vodě. Výsledky těchto experimentů, které doposud nikdo neprováděl, poukazují na to, že nanočástice platiny mohou zásadním způsobem ovlivňovat procesy probíhající v půdách. Na tuto bakalářskou budou navazovat další práce, které dále rozšíří tuto zajímavou a dosud neprozkoumanou problematiku. Kladně hodnotím celkový přístup studenta při řešení jeho závěrečné práce. Pracoval samostatně a pravidelně se mnou dosažené výsledky a poznatky konzultoval. Diplomovou práci Michala Berky klasifikuji výborně/A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A |
Práce Michala Berky „Nanočástice platinových kovů v životním prostředí“ pojednává o vlivu nanočástic na jednotlivé složky životního prostředí, s experimentálním zaměřením na vlastnosti půdní organické hmoty a její schopnosti zadržovat vodu. Práce je klasicky členěná, v úvodu autor popisuje vlastnosti platinových kovů a jejich nanočástic, přípravu a charakterizaci nanočástic, zdroje kontaminace a vliv na životní prostředí. Dále pak autor popisuje použitou metodu diferenční kompenzační kalorimetrii (DSC). V experimentální části autor popisuje přípravu vzorků a podmínky měření. V kapitole výsledky a diskuze pak popisuje a zhodnocuje dosažené výsledky. Jak z úvodu vyplývá, na téma vliv nanočástic na půdní vlastnosti moc není, přičemž negativní vliv nanočástic na ostatní složky životního prostředí a živé organismy je již znám, proto považuji téma práce vysoce aktuální. Práce je poměrně čtivá, i když se autor dopustil několika nepřesností, například tvrdí, že FTIR a Ramanova spektroskopie „je využívána ke studiu vibrační charakteristiky nanočástic“ nebo v textu popisuje princip „power compensated DSC“ ale na obrázku 12 má systém „heat flux“. Další určitou nepřesností byl termín „stabilita vodíkových můstků“ použitý v abstraktu, jedná se o vodní můstky (v textu je to již správně). Dalším malým nedostatkem bych viděl slabší literární rešerši na téma půdní organická hmota a voda v půdě, krystalické podíly a jejich environmentální relevance. Vyhodnocení dosažených výsledků je poměrně stručné, nicméně přehledné.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Využití literatury a její citace | C | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B |
eVSKP id 107898