KAŠPAROVÁ, J. Možnosti stanovení syntetických vonných látek v odpadních vodách [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2018.
Jmenovaná studentka zpracovala poměrně rozsáhlou práci, v rozsahu 62 s.; pro získání poznatků o dané problematice použila celkem 50 literárních odkazů. Pro sledování vybraných analytů se musela seznámit s preanalytickou metodou SPME a finálními metodami pro jejich identifikaci. Sledovanými analyty byly syntetické vonné látky, tzv. musk sloučeniny. Jejich přítomnost bývá zjišťována ve všech složkách životního prostředí. Největší pozornost je však věnována přečištěné odpadní vodě, která je častým zdrojem znečištění povrchových vod. V rámci bakalářské práce bylo sledováno devatenáct musk sloučenin ze všech čtyř skupin, tj. nitromusk sloučenin, makrocyklických musk sloučenin, lineárních musk sloučenin a polycyklických musk sloučenin. Proto bylo nutné optimalizovat metodu pro stanovení všech skupin musk sloučenin vedle sebe, zhodnotit a interpretovat výsledky. Mikroextrakce tuhou fází (SPME) byla použita jako metoda pro extrakci analytů. Plynová chromatografie ve spojení s hmotnostní detekcí byla aplikována pro finální analýzu a jako detektor byl použit průletový analyzátor. Práce je sepsána na velmi dobré úrovni, a to jak po odborné, tak také po stylistické a formální stránce. Představuje výborný základ pro další práci v ttéto oblasti. Na základě toho ji hodnotím stupněm "A", výborně.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
Posuzovaná práce studentky Jarmily Kašparové si kladla za cíl optimalizaci metody, která by umožnila paralelní stanovení látek ze skupiny musk sloučenin v jednom extrakčním a analytickém kroku. Optimalizovanou metodou byla SPME s analytickou koncovkou GC/MS-TOF. Pro účely své práce studentka provedla prostřednictvím směsného standardu vybraných analytů optimalizaci teplotního programu GC/MS-TOF a v rámci optimalizace SPME extrakce se zaměřila na výběr ze tří typů vláken pro SPME, na dobu a teplotu sorpce. Práce je vhodně strukturovaná, působí úhledným dojmem, je psána pěknou češtinou bez překlepů s výjimkou strany. 38. V teoretické části práce jsou přehledně a stručně shrnuty poznatky o musk sloučeninách a rovněž informace vztahující se k extrakční technice SPME a plynové chromatografii s hmotnostním spektrometrem. V experimentální části jsou výsledky jednotlivých optimalizačních kroků prezentovány prostřednictvím přehledných grafů a věcně komentovány. K práci mám následující připomínky: v textu se objevují názvy jednotlivých musk sloučenin střídavě s velkým a malým počátečním písmenem, jsou to chemické sloučeniny, kterým velké písmeno nepřísluší, na str. 25 v anglickém obrázku je správně uvedeno anglicky označení elektrostatického zrcadla (reflektron), v českém popise se opakuje chybné označení reflekton. Popisky obrázku 11 a 12 nejsou výstižné. Výše uvedené poznámky nesnižují kvalitu práce. Mohu konstatovat, že autorka prokázala schopnost zpracovat poměrně rozsáhlý soubor informací v počtu 50 literárních zdrojů do souvislého čtivého celku a v experimentální části práce pak splnit cíle, které byly pro tuto práci vytčeny. Hodnocenou bakalářskou práci Jarmily Kašpárkové doporučuji k obhajobě a hodnotím klasifikačním stupněm výborně A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 100573