KOŘÍNEK, J. HMI aplikace pro PLC [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Student pracoval celý čas samostatně. Až při odevzdávání fungujícího řešení, které splňovalo zadání, jsem měl možnost dokorigovat odevzdávanou práci. Spíše než na implementační technické detaily se student zaměřil na detaily z hlediska uživatele. Výsledkem je ale fungující aplikace. Přikládám i posudek konzultanta, kterého student patrně nevyužíval, protože se spíše zaměřil na část systému s vizualizační aplikací. Práci hodnotím za C (78b).
Náročnost zadání bakalářské práce pana Josefa Kořínka pokládám za přiměřené po stránce odborné i časové. Úloha má být využita pro výuku a z tohoto pohledu pokládám téma za aktuální a přínosné. V první kapitole se student docela obšírně (7 stran) věnuje popisu základních principů “vysoce výkonného“ HMI. Nutno říci, že zaprvé, mu to zadání neukládá, a za druhé je to téma k diskusi ne pro studenta, ale pro zkušené projektanty HMI. Neexistuje žádný všeobecně uznávaný standard, takže student se vydal opravdu na tenký led. Z těchto důvodů nebudu tuhle část bodově penalizovat. V zadání je cíl práce rozdělen do 5 bodů. První bod ukládá studentovi vytvořit řídicí program pro PLC v prostředí Codesys pro zadaný model procesu. Zpracování této části věnuje student v práci 5 řádků a jeden obrázek (Obr.3.3). Pozoruhodné je, že slovo „Codesys“ se v celé práci vyskytuje jen dvakrát a to v úvodu a v závěru. Nicméně vytvořený program je v příloze na CD. Hlavním cílem práce pan Kořínka bylo vytvořit HMI pro PLC-PCB200 firmy Wago. Pro výběr vhodných prostředků provedl rešerši HW i SW prostředků, na základě které zvolil jako nejvhodnější řešení jednodeskový počítač Raspberry Pi 2, který doplnil dotykovám displejem Raspberry Pi Touchscreen, pro softwarovou část zvolil knihovnu Libmodbus, která přímo podporuje počítač Raspberry Pi, především pak komunikaci pomocí protokolu Modbus TCP. Další část SW je grafický rámec GLG Toolkit, který také podporuje programování počítače Raspberry. Za volbou těchto stavebních prvků díla měla podle zadání následovat koncepce. Kapitolu (2.3) opravdu nazval koncepcí, ale není v ní nic, co by koncepci připomínalo, pouze shrnul důvody, které ho k volbě použitých prvků vedly. Postrádám obrázek, který by alespoň blokově naznačil propojení jednotlivých prvků. Řešení vlastního HMI na mě udělalo dobrý dojem. Student je zřejmě dobrý programátor a dokázal využít stavební prvky tak, aby jeho práce byla co nejefektivnější. To, že se při návrhu a realizaci grafiky rozhraní HMI se opíral o knihovny Libmodus a o řadu nástrojů, které poskytuje grafický rámec GLG Toolkit mu přičítám k dobru. Řešení i realizace HMI aplikace jsou dobře popsány a demonstrovány. Celkově práce působí nevyváženě, popisy jsou často plané a nicneříkající, chybí obrázky (v celé práci jsou 2 obrázky, ostatní jsou fotky). Práci chybí seznam zkratek, naopak téměř neobsahuje překlepy. Student prokázal schopnosti konstruktivní práce na úrovni bakaláře. Hodnocení velmi dobré – B, 81 bodů.
eVSKP id 111014