POCZKLÁN, L. Modifikace kvazikrystalických kompaktů SPS pomocí technologie elektronového paprsku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.

Posudek vedoucího

Čížek, Jan

Předkládaná diplomová práce studenta Bc. Ladislava Poczklána se zabývá tématem modifikace SPS konsolidovaných kvazikrystalických struktur na bázi Al-Cr-Fe pomocí technologie elektronového paprsku. Student se po počátečním postrčení do studie aktivně zapojil a v rámci své práce zvládl zkombinovat výsledky z několika metodik. Problémem, který časově práci nenapomohl, ale nebyl způsoben studentem, byla nekvalita prvotní série vzorků zaslaných kolegy ze Singapuru. Ladislav si v rámci práce osvojil všechny nezbytné postupy a procedury a většinu experimentální části pak již zvládl samostatně, včetně návrhů dalších postupů na základě aktuálních výsledků. Přes nesmírnou obtížnost vyhodnocení (kvazikrystalické struktury pomocí XRD) a nečekané problémy při prvotním studiu těchto netradičních materiálů se mu podařilo sestavit přehledný a ucelený soupis výsledků studie, kde provázal výsledky několika metod. Jako vedoucí práce tento fakt považuji za její největší přínos a chtěl bych touto formou Ladislavovi za jeho práci poděkovat. Nad rámec stanovených experimentálních prací byly pak v rámci spolupráce se Západočeskou univerzitou v Plzni měřeny i výsledky tribologického testování. I s ohledem na zmíněné skutečnosti lze konstatovat, že cíle práce byly beze zbytku splněny. K postupu sepisování závěrečné práce se jako školitel musím zmínit o dvou zcela opačných extrémech, na které jsem při spolupráci s Ladislavem narazil: tím prvním je zvláštní načasování, kdy rešeršní část práce byla sepsána s velkým předstihem, avšak experimentální část práce a kapitola výsledků jsou záležitostí zcela hraničící s termínem odevzdání. Tento postup způsobil, že některé výsledky nemohly být podrobněji konzultovány, což je jistě škoda a existuje nenulová pravděpodobnost, že práce tímto utrpěla. Druhým extrémem byl studentův talent pro psané slovo - při jednotlivých kontrolách jsem jako školitel prakticky neměl co kritizovat, práce je psána velice přehledným stylem, myšlenky jsou prezentovány velice přehledně a nebojím se dokonce tvrzení, že z tohoto hlediska kvalitativně předčí některé disertační práce. S výstupy Ladislavovy práce jsem spokojen a do jeho dalšího působení ve vědě mu přeji mnoho úspěchů. I přes nespornou kvalitu práce musím jako školitel zvážit i ono nešťastné časové hledisko; práci studenta tedy hodnotím stupněm B a doporučuji ji k obhajobě.

Posudek oponenta

Lukáč,, František

Diplomová práce studenta Ladislava Poczklána měla za cíl charakterizovat povrchovou úpravu vzorků připravených pomocí sintrování. Výchozí vzorky sintrované z prášku Al70Cr20Fe10 obsahovaly značnou porozitu a modifikace jejich povrchu elektronovým paprskem zlepšila jejich otěruvzdornost. Ve druhé sérii vzorků byl tento prášek smíšen s titanovým práškem, co mělo rovněž kladný vliv na měřené mechanické vlastnosti ve srovnání s komerční slitinou Ti6Al4V po modifikaci elektronovým paprskem na teplotách 950 a 1150 °C. Značný význam je v práci přikládán metodě fázové analýzy XRD vzorků připravených na různé teplotě, která byla použita na složitou kombinaci intermetalických a kvazikrystalických fází. Některé identifikované fáze mají víc možností určení a pomocí EDS byl proveden pokus o zúžení výběru, což velmi oceňuji. Potvrzení jejich výskytu a identifikace, hlavně u kvazikrystalické fáze, by bylo vhodné dokázat pomocí transmisní elektronové mikroskopie nebo rozšířením měřícího rozsahu XRD, což ale daleko přesahuje rozsah práce. Možný vliv vzniku těchto fází na mechanické vlastnosti byl v práci řádně diskutován. Bc. Ladislav Poczklán velmi obratně pracuje se zdroji a citace vědeckých článků jsou po článku rozmístěny rovnoměrně i v diskuzi, kde jsou získané výsledky srovnány s jinými publikovanými výsledky. V diskuzi práce chybí srovnání výsledků z první a druhé série, jinak práce může být považována za důležitý krok v optimalizaci vzorků se žádoucí otěruvzdorností za přítomnosti kvazikrystalických fází. Komentáře k formální stránce práce: Formálně má práce standardní rozsah a obsahuje minimum chyb, například označení citace není součástí věty, ale je za tečkou, materiál katody v XRD lampě není tak důležitý jako materiál anody a slitina Ti6AlV4 není slitina TiAl_6V_4. Při uvádění fází nalezených v difraktogramu XRD je zvykem uvést číslo záznamu v databáze ICDD nebo alespoň krystalovou strukturu z důvodu polymorfizmu fází. Sice z poděkování není zřejmé, zda všechny analytické metody zvládl student sám, ale standardní analýzy materiálu byly provedeny uspokojivě. Komentáře k obsahové stránce práce: K teoretické části práce nemám žádné námitky, přístup k řešení cílů práce a testovací metody jsou vysvětleny jasně a stručně. V práci ale chybí některé důležité experimentální detaily, zejména chybí zmínka o tom, do jaké hloubky byl materiál ovlivněn touto povrchovou úpravou, jestli jsou SEM mikrografy na příčném řezu v blízkosti povrchu a jestli byl k XRD použit povrch ozářený elektronovým paprskem. Není uvedeno, jestli je uvedené hmotnostní procento zjištěné metodou XRD získáno z intenzit difrakčních píků nebo fitováním celého záznamu Rietveldovou metodou (například v programu HighScore Plus).

eVSKP id 109148