VRTAL, M. Ostrovní energetické systémy – možnosti uplatnění v současných podmínkách [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Předložená bakalářská práce je zaměřena na problematiku využití ostrovních energetických systémů pro malé energetické aplikace. Cílem práce bylo navrhnout ostrovní systém pro napájení vodního čerpadla pro zavlažování. Teoretická část práce je zpracována na dobré úrovni. Autor postupně definuje možnosti využití jednotlivých obnovitelných zdrojů energie a jednotlivých typů akumulátorů. Na základě zpracovaných informací navrhl autor fotovoltaický ostrovní systém s akumulací. Samotný návrh systému je s ohledem na nízké zkušenoti autora proveden rámcově správně. Vnitřní schéma systému, zobrazené na obr. 14, je možno brát pouze za orientační. Není zcela zřejmé, proč byl např. zvolen na jištění DC strany systému dvoupólový jistič s hodnotou 20 A, když max. prou nakrátko je 9,18 A. Dle informací v textu byl pro realizaci zvolen lithiový akumulátor - v textu však není nikde uvedeno, jestli je využit systém BMS a jak bude probíhat balancování baterie. Je zřejmé, že autor se snažil udělat co nejvíce univerzální návrh, což má za následek méně detailní zpracování návrhu. Pozitivně ale hodnotím variabilitu využití jednotlivých typů akumulátorů, u kterých autor provedl základní dimenzování pro navrhovaný systém. Autor v průběhu řešení práce pracoval samostatně s viditelným zájmem o tuto problematiku. Celkové zpracování práce je na dobré úrovni a doporučuji ji k obhajobě. Doporučení: Pro obhajobu práce doporučuji podrobně vysvětlit funkci a dimenzování navrženého systému a objasnit absenci BMS u varianty s lithiovými bateriemi.
Předložená práce studenta Matěje Vrtala s názvem “ Ostrovní energetické systémy – možnosti uplatnění v současných podmínkách“ se zabývá popisem jednotlivých prvků ostrovního energetického systému a výběrem vhodného zdroje a akumulátoru pro návrh ostrovního energetického systému. V úvodní části práce autor popisuje základní prvky systému. Prvním uvedeným prvkem je regulátor nabíjení. Popis typů regulátorů a jejich rozdělení není zcela technicky přesné. Například MPPT a PWM nejsou způsoby nabíjení, jak autor uvádí. Regulátory nabíjení se nerozdělují podle toho, zda nabíjí konstantním proudem nebo napětím, ale obvykle mají tyto režimy po sobě řazené. Následující kapitola nazvaná „Měnič“ se vůbec nezabývá rozdělením nebo technickými parametry střídačů určených pro ostrovní provoz a je zde pouze konstatováno, že pro provoz některých spotřebičů je střídač nezbytný. Kapitola zabývající se popisem elektrochemických zdrojů se z větší částí soustředí na olověné akumulátory. Spíše bych očekával, že zde vzhledem k výslednému návrhu bude více informací o akumulátorech na bázi lithia. Samotný návrh a ekonomické zhodnocení má níže uvedené nedostatky: - V ekonomickém zhodnocení jednotlivých akumulátorů autor neuvažuje zpětný odběr olověných akumulátorů přesto, že jej zmiňuje jako výhodu v kapitole „Recyklace“. - Pro porovnání jednotlivých akumulátorů by bylo vhodnější uvažovat cenu akumulované kWh na místo ceny cyklu. - Autor neuvádí nutnost použití Battery Management Systému BMS pro akumulátor a jednotek pro vyrovnání napětí na jednotlivých článcích lithiové baterie. - Zvolený MPPT je vhodné doplnit o komunikační rozhraní pro přenos dat z BMS. - Parametry střídače nejsou v souladu s jeho zamýšleným použitím Výsledný návrh se nejeví jako inovační a díky ekonomické bilanci ani finančně zajímavý. Vzhledem ke zmíněným nedostatkům není ani technicky správný, což ale lze částečně autorovy prominout s ohledem na minimum zkušeností v této oblasti. Ocenil bych více snahy autora o nalezení ekonomicky zajímavého řešení a plného využití potenciálu navrženého systému. Například využitím vestavěných funkcí uvažovaného regulátoru nabíjení jako jsou automatické spouštění spotřebičů na základě předvoleného cyklu pro potřebu závlahy, venkovního osvětlení atd.. Autor uvádí, že velká část spotřebičů napájených střídavým napětím lze nahradit spotřebiči napájenými stejnosměrným napětím, bohužel to ale ve svém výsledném návrhu neuvažuje. I přesto, že některé zmíněné nedostatky se mohou jevit jako závažné, nesnižují významně celkově dobrou úroveň práce. Z uvedených důvodů hodnotím práci kladně a doporučuji k obhajobě u SZZ. Práci hodnotím známkou C, 70 bodů.
eVSKP id 110878