VANŽURA, L. Marketingový výzkum projektu apartmánových domů pro společnost VAKABRNOCZ s.r.o. [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2018.
Práce svým řešením splnila vytýčené cíle, její výsledky budou použité pro rozhodování v praxi.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | B | Cíle práce byly splněny. | |
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | B | Zolený postup a metody jsou adekvátní | |
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | Autor prokázal schopnost inerpretovat dosažené výsledky. | |
| Praktická využitelnost výsledků | A | ||
| Uspořádání práce, formální náležitosti, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | B | Po formální stránce práce splňuje požadavky na tento typ prací, nicméně postrádám zde precíznost (např. zarovnání textu str. 53-55, vývoj ubytovacích služeb tab. 3 str. 54 - pouze do roku 2015 | |
| Práce s informačními zdroji, včetně citací | B | U některých citací v textu jsou nepřesnosti (např. Pospíšil nebo český rozhlas str.49-56 chybí rok) |
Předložená práce se zabývá zajímavou problematikou s jasným praktickým dopadem - analýza preferencí zákazníků, týkající se jejich zájmu o pořízení apartmánů v turisticky atraktivní oblasti je takovým tématem. Autor postupoval logicky, práce vedla k naplnění cílů. Komentáře k jejímu provedení jsou uvedeny výše, na závěr navrhuji otázky pro obhajobu: V teoretické části argumentujete o využití focus group/diskusních skupin - a jako jedno z omezení uvádíte omezenou vypovídací schopnost: "nedovoluje upřesnit kvantitativní data" Tato metoda je ovšem určena pro získávání kvalitativních dat - i zde správně poukazujete na omezení, vyplývající z relativně malého počtu respondentů. Jakým způsobem můžete objektivizovat výsledky šetření, získané touto metodou? Vysvětlete nesoulad mezi slovním komentářem k otázce 2 (důvod ke koupi apartmánu), kde uvádíte, že jeden z respondentů uvedl jako důvod "romantickou představu", v grafu máte tuto jednu odpověď vyčíslenou 1,52 procenty - což při 131 respondentovi "nesedí". Stejná procentní hodnota pak je uvedena pro jednu odpověď, týkající se počtu místností. Jak správně v teorii uvádíte, volba výzkumných metod je pro vypovídací hodnotu získaných dat velmi významná. Běžné dilema směřuje k volbám více či méně časově, finančně či personálně náročných postupů. Jak z tohoto pohledu hodnotíte použitý postup při získávání odpovědí na Vaše otázky (samovyplňovací dotazníky, vzorek výzkumu - respondenti "z mého okolí", využití sociálních sítí)?
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | B | Diplomová práce má jasně definovaný cíl, vycházející z potřeby konkrétní firmy, s níž je autor úzce spojený. Toto se v práci pozitivně projevuje ve snaze o "poctivé" řešení - od analýz po návrhy. Cíle práce považuji za splněné - s komentáři, uvedenými níže. | |
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | C | Zvolený postup řešení je logický, autor se drží osvědčeného postupu tvorby závěrečné práce - postupuje od vymezení cílů práce, přes racionální výběr teoretických poznatků k formulaci cíle výzkumu, jeho provedení, vyhodnocení a prezentaci. Volba analytických metod je zcela v pořádku, určité rezervy vidím v jejich pojetí: s ohledem na cíl práce mi připadá neadekvátní pozornost, věnovaná celému spektru činností společnosti. Některé závěry analýz, byť obecně platné, vedou k pochybnostem o jejich racionalitě v konkrétním případě - abych byl sám konkrétní, tak uvedu příklad: nabízí se otázka, jak ovlivňují zde prezentované demografické faktory výrobu či prodej cemento-popílkové suspenze? Analogicky je diskutabilní - opět ve vazbě na cíl práce - rozšíření Porterovy analýzy na činnosti, spojené s výrobou této suspenze či karbidového vápna. Snaha o komplexní pojetí zde tvrdě naráží na smysluplnost těchto analýz - důsledkem toho je jistá "odtrženost" určité části analýz od samotného záměru / cíle závěrečné práce. Pozoruhodný je také postup při vymezení respondentů - za vysvětlení stojí tvrzení ze str. 71: "Bylo tedy nutné přidat otázky ohledně osobních údajů, které pomohou identifikovat cílovou skupinu" - jedná se o neobratné vyjádření? Nebo to byl skutečně použitý postup? Pak ale muselo dojít k poměrně velké "ztrátě" informací z důvodu vyřazení "nevhodných" respondentů... Diplomant také musel řešit typické dilema: jak "najít" vhodné respondenty, oslovit je a získat potřebné kvantum použitelných dotazníků - řešení nalezl v určitém kompromisu, tj. kombinaci "samovyplňovacích" dotazníků a osobního dotazování. | |
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | Prezentace samotného průběhu šetření mi připadá nepřehledná: v kap. 3.4.2 Tvorba plánu výzkumu jsou uvedené údaje, které výrazně přesahují samotnou tvorbu plánu, je zde uveden již i průběh šetření. (Nepřehlednosti "napomáhá" také nedůsledné desetinné členění jednotlivých kapitol). Samotná interpretace získaných výsledků je vždy výsledkem "znalostí" a "citu", kombinací "dat" a "zkušeností" - z tohoto pohledu vnímám řadu závěrů za diskutabilní: identifikační údaje, směřující k vymezení cílové skupiny zákazníků, by bylo vhodné doplnit o další - samotný čistý příjem a věk by mohl významně limitovat nejmladší věkovou skupinu s nejnižšími příjmy. S formulací otázek již, bohužel, nelze nic udělat, ale některé otázky bylo možné formulovat "sofistikovaněji" a dospět tak k novým poznatkům. Píšu "bylo možné", platí to např. o otázce k parkovacímu stání - zde by bylo vhodnější nabídnout respondentům velmi širokou škálu ceny, kterou by byli ochotni za toto stání zaplatit. Výsledky tohoto ""testu cenové citlivosti"" bývají překvapivé... | |
| Praktická využitelnost výsledků | B | Předložené návrhy jsou - po nutných korekcích - použitelné pro rozpracování investičního záměru a pro vypracování vhodné komunikační strategie pro oslovení budoucích majitelů apartmánů. | |
| Struktura práce, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | C | Struktura práce je logická, použitá terminologie, jakož i odborná jazyková úroveň většinou odpovídá zavedené interpretaci. Píšu "většinou" - jsou zde místa, která by stála za upřesnění, korekci, přičemž některá mohou mít svůj původ v nekritickém převzetí jinak kvalitního původního zdroje: např. na str. 40 "Takto získaná data nezbytně obsahují mnoho ohraničení a pro některé tržní míry, je lepší najít přesnější hodnoty", nebo citace od stejného autora (Hague) z str. 44 v souvislosti se vzorkováním: "Vzorek však není o nic více nebo méně přesný, pro jeden vzorek je úroveň přesnosti vyjádřena více způsoby, ze kterých si můžeme vybrat." Když už jsem u hodnocení formálních "parametrů" práce, pak zmíním ještě drobné nedostatky typu chybějícího odkazu na obr. 12 na str. 52 či ne zcela jasná tvrzení o "procentním podílu této činnosti 48 % (str. 49) O jaký údaj se jedná, procento z čeho? | |
| Práce s informačními zdroji | B | Autor využil řadu podkladů, rozhodnutí o provedení primárního výzkumu pomocí dotazníkového šetření je jedině správné (těžko jinak získat potřebná data). Použité zdroje jsou řádně ocitované. |
eVSKP id 111970