VALENTA, J. Tepelné zpracování maraging oceli vyrobené technologií SLM [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.
Bakalářská práce se zabývá tepelným zpracováním materiálu 1.2709 vyrobeným aditivní technologií Selective Laser Melting. Na práci oceňuji především rešeršní část , která poskytuje dobrý přehled o používaných tepelných zpracováních tohoto materiálu. Samotná experimentální část práce bohužel splnila vytyčené cíle pouze částečně, díky nižší aktivitě studenta a nízkému počtu testovaných vzorků. Práci doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | D | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | C |
Předložená bakalářská práce se zabývá vlivem tepelného zpracování na materiál maraging ocel vyrobený technologií Selective Laser Melting. První část je věnována shrnutí současného stavu poznání, které je na velice dobré úrovni. Druhá část je experimentální. Sestává z tahových zkoušek a vyhodnocení mikrostruktury a bohužel zdaleka nedosahuje kvalit první poloviny. Hlavním nedostatkem práce je metodologie experimentální části a její neshoda s cílem práce, který je vytyčen v zadání. Tam je požadováno experimentální srovnání různých druhů tepelného zpracování. Obsahem práce ale je porovnání jednoho druhu tepelného zpracování na dva rozdílné vzorky. Ty jsou nejen vyrobené na dvou různých zařízeních ale navíc s úplně rozdílnými parametry a z materiálu s různými vlastnostmi. Není tedy jasné, co se vlastně porovnává. Z principu se zde porovnává vliv výrobních parametrů na mechanické vlastnosti materiálu a ne vliv tepelného zpracování. To je v důsledku i závěr práce, kdy autor nedoporučuje další výzkum v oblasti tepelného zpracování, ale spíše navrhuje zaměření na vyladění procesních parametrů. V tomto bodě musím ocenit střízlivý přístup a dobrou schopnost zhodnocení výsledků. Rešerše je velice obsáhlá a vychází hlavně z vědeckých článků. Je zde představeno srovnání několika druhů tepelného zpracování a jejich vliv na pevnostní charakteristiky, tvrdost, mikrostrukturu nebo lomovou mechaniku. Bohužel autor na rešerši v žádném směru nenavázal a experimentálně testoval vlastní tepelné zpracování. Výsledky práce jsou při nejmenším rozporuplné. Autor zde uvádí, že vzorky vyrobené na stroji ProX 300 jsou bez pórů, ale dva ze tří vzorků praskly ještě před dosažením meze kluzu. Na druhou stranu vzorky ze stroje M2 Cusing vykazují na snímcích mikrostruktury jasně viditelné póry, ovšem při tahové zkoušce mají velice dobré výsledky. Autor tuto skutečnost přejde pouze tvrzením, že póry nemají na mechanické vlastnosti vliv, což je u takovéhoto výsledku velice povrchní vysvětlení. Práce obsahuje dvě naprosto rozdílné části a i proto jsem se přiklonil k hodnocení ve středu stupnice a práci doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | D | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
| Vlastní přínos a originalita | C | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | D | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 105867