KRESTA, M. Řízení souřadnicové vrtačky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Macho, Tomáš

Pan Martin Kresta ve své bakalářské práci řešil návrh a realizaci řídicí elektroniky pro řízení souřadnicové vrtačky pro vrtání desek plošný spojů. Pro řídicí systém měl vytvořit potřebné softwarové vybavení. Vrtačka je určena pro domácí použití případně do prototypové dílny v malé firmě. Pan Kresta prostudoval koncepce profesionálně vyráběných vrtaček plošných spojů. Poté zvolil koncepci řídicí elektroniky pro svou vrtačku využívající mechaniku staré inkoustové tiskárny. Navrhnul a realizoval elektroniku pro buzení pohonů v osách X, Y, Z a řídicí systém založený na mikrokontroléru ATMega64. Pro řízení vrtání se snažil vytvořit potřebné softwarové vybavení, které by umožňovalo dosáhnout co nejvyšší přesnosti vrtání. Dle mého názoru pan Kresta splnil zadání své bakalářské práce v plném rozsahu. Při psaní průvodní zprávy měl jisté problémy s logickým členěním textu a volbou správných technických termínů. Není mi známo, že by se na projektu podílely další osoby. Pan Kresta přistupoval k práci zodpovědně, iniciativně, samostatně, dosažené výsledky konzultoval s vedoucím práce. Jako vedoucí doporučuji bakalářskou práci pana Martina Kresty přijmout k obhajobě a navrhuji ji hodnotit známkou výborně.

Posudek oponenta

Dvořáček, Martin

Po odborné stránce patří práce pana Kresty mezi středně náročné, z časového hlediska jde o práci náročnou. Úkolem bylo vytvořit kompletní řízení pro amatérskou 3 osou souřadnicovou vrtačku vyrobenou z použitých dílů kancelářské techniky. Práce je logicky a vhodně členěna do 10ti kapitol. Práce začíná úvodem, který jasně říká, čím a proč se práce bude zabývat a jasně stanovuje cíle, kterých má být dosaženo. Následuje kapitola, ve které je zmíněn současný stav problematiky vrtaček plošných spojů a jsou popsány základní části a funkční celky, které tyto vrtačky obsahují. Následují kapitoly s návrhem koncepce řešení, návrhem obvodového zapojení, návrhem plošných spojů, kapitola zabývající se řízením pohonů os, dále pak kapitoly popisující vytvořený SW a závěr. Z přiložené práce je jasné, že znalosti a schopnosti studenta v oblastech návrhu elektronických obvodů, tvorby plošných spojů včetně oživení a programování (mikrokontroleru i PC) jsou na velmi dobré úrovni. V kapitole 6, kde se student zabývá návrhem regulátoru pro osu x, bych však vytkl několik nedostatků. V kapitole 6.1.1 student uvádí, že se pokusil navrhnou standardní typy regulátoru (PI, PID), avšak neúspěšné vzhledem k tření, které v systému působí a proto ve výsledku navrhnul releové řízení v klouzavém režimu. Není však uvedeno jakou metodu pro návrh PI a PID regulátorů použil a průběh regulované veličiny je uveden jen pro případ s regulátorem v klouzavém režimu. Předložená práce však navíc neobsahuje ani jednu diferenciální rovnici, natož přenosovou funkci či alespoň odhad velikosti časových konstant regulovaného systému. Trochu nezvyklé je také schéma modelu pohonu osy X (obr. 6.2), kdy na místo jednoduchého modelu pro řízení je systém namodelován včetně H most, PWM a zřejmě i elektrické časové konstanty motoru. Vzhledem k absenci jakékoli rovnice popisující dynamické vlastnosti pohonu nelze zodpovědně říci do jaké míry student problematice modelování a řízení skutečně rozumí. Avšak i vzhledem k výše uvedeným nedostatkům však je nutné konstatovat, že zadání bakalářské práce bylo splněno a předložená práce celkově svědčí o bakalářských schopnostech bakaláře.

eVSKP id 39129