ŠTUBIAN, M. Studium katalytické dekompozice oxidu křemičitého [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.

Posudek vedoucího

Bábor, Petr

Cílem této práce bylo pozorovat katalytickou dekompozici oxidu křemičitého in situ a v reálním čase. Student se začal zajímat o tuto problematiku už ve druhém ročníku. Zaměřili jsme se analýzu kapalného silicidu zlata v prostředí ultravakua pomocí AES. Samotné měření bylo obtížné, doprovázené častými nezdary a vyžadovalo velkou trpělivost. Student proto měřil i během víkendu. Nakonec se podařilo změřit AES spektra na kapalném silicidu a dokonce pozorovat nestabilní tuhou fázi křemíku v kapalném silicidu. Během experimentů byla pozorována schopnost elektronového svazku pohybovat s kapkami silicidu. Tento jev je velice zajímavý a nebyl v literatuře doposud popsán, a proto byl zbytek práce věnován možnostem manipulace s kapkami. Když jsme tento jev poprvé pozorovali, byli jsme nadšeni a nechtělo se nám opustit laboratoř. Student pracoval s velkým zápalem pro experiment. Výsledky jeho práce mají potenciál ke kvalitní publikaci a snad nalezneme i zajímavou aplikaci tohoto jevu. Těším se na další prázdninové experimenty s ním a hodnotím jeho práci stupněm A.

Posudek oponenta

Kolíbal, Miroslav

Bakalářská práce M. Štubiana se zabývá zajímavým tématem katalytického rozkladu SiO2. Práce je rozdělena na teoretickou a experimentální část a má okolo třiceti stran. Práce je psána slovensky, je čtivá, přesto se student nevyhnul několika překlepům a občas používá zbytečně dlouhé věty, které čtivost poněkud snižují. Osobně bych se snažil vyhnout používání výrazu „void“, v českém/slovenském textu to působí rušivě. Obrázkům výrazně chybí delší popisky (2.12, 2.16), čtenář musí často hledat v textu co je na obrázku uvedeno, a pět obrázků není v textu citováno vůbec (1.3, 1.4, 1.5, 1.7 a 1.9). Z praktické části je zřejmé, že si student osvojil práci s Augerovým mikroskopem, provedl relevantní experimenty a snažil se o interpretaci získaných dat, která je však místy až příliš spekulativní.S tím souvisí i to, že jsem v práci postrádal rozsáhlejší rešerši tématu, která byla mj. i jedním z cílů práce a poměrně malý počet citovaných zdrojů (9! a jsou, mimochodem, citovány špatně – časopisecký článek není online zdroj!). K oběma částem mám několik faktických poznámek: 1. ujasněte si mechanismus Augerova jevu, jeho popis na str. 6 je zmatečný 2. v rovnici 1.2 se vyskytuje „vazebná energie atomu s protonovým číslem Z+1“ – toto tvrzení je matoucí 3. přejatý obrázek 1.5 je, co se týče Augerových elektronů, špatný. Souvisí to s tvrzením, že „Augerovy elektrony mají typicky nízké energie“ (str. 9), což není pravda (viz Augerova spektra prezentovaná v práci). 4. obr. 1.8 chybí měřítko 5. „Kvantitativní“ analýza je pouze pokusem o kvantifikaci, veskrze však vyloženě špatným, to bych práci důrazně vytknul (přestože je často zmiňováno, že jde o „hrubý“ odhad). Např. není komentováno, jaký je vliv ostatních píků (předpokládám, že nebyly přítomny a proto se s nimi nepočítá?) a proč bylo zvoleno takové pozadí píku. Práce se mi líbila, hodnocení C navrhuji s ohledem výše uvedené připomínky.

eVSKP id 109777