MELICHÁREK, V. Optimalizace termálního disociačního zdroje atomů vodíku pro SEM [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.
Student se v rámci bakalářské práce podílel na optimalizaci termálního disociačního zdroje atomů vodíku. Během práce byl vyhotoven návrh zapojení napájecí jednotky zdroje. Tento zdroj bude analogově řízen, kdy návrh počítá s možností připojení digitálního řízení. Práce studenta byla pečlivá a snaživá. Nicméně během řešení docházelo k prodlevám a špatnému načasování rozložení pracovních úkolů. Během práce byla slabší práce s literaturou a výpočetní technikou. Přesto lze konstatovat, že student splnil zadání a projevoval zájem o danou problematiku.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
| Práce s literaturou včetně citací | D | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | B |
Student se v rámci bakalářské práce zabýval optimalizací termálního disociačního zdroje atomů vodíku. Dle zadání práce provedl stručnou rešerši interakce atomů vodíku s grafenovou vrstvou a navrhnul elektronickou řídicí jednotku pro precizní ovládání tohoto zdroje. Návrh jednotky je velmi rozsáhlý a detailní, čitelnost textu je často ztížena komplikovanými rozbory a poznámkami, které by spíše měly být umístěny pod čarou. V textu se na několika místech uvádí, že při návrhu bude kladen důraz na použití nejnovějších poznatků a moderních postupů, což je v rozporu např. s tím, že autor uvádí v textu české ekvivalenty součástek (např. tranzistor KC 508), které se již dlouhou dobu nevyrábějí. Použitá koncepce manuálního analogového řízení, s možností upgrade na digitální řízení je dle mého názoru zvolena správně, ovšem např. ovládání digitálních vstupů enable u zdrojů by šlo vyřešit elegantněji použitím číslicových obvodů na místo obvodů s tranzistory. Návrh jednotky obsahuje téměř vše potřebné k jejímu sestavení, až na desku plošných spojů, do které se umístí součástky. Jelikož v textu není jednoznačně uvedeno, že by byla řídicí jednotka zkonstruována a vyzkoušena, předpokládám že práce prozatím skončila teoretickým návrhem a tudíž nemohl být splněn jeden z cílů práce – testování optimalizovaného zdroje atomů vodíku. V práci se občas objevují překlepy, např. dva obrázky mají č. 15 (str. 19 a 20), „atomnárním vodíkem“ (str. 2), přehozené hodnoty rezistorů R26 a R27 v tabulce 1 (str. 30), ve schématu není Tl1, přepínače P3 a P5 jsou zřejmě jeden a ten samý přepínač. Ve schématu je uveden filamentní zdroj, v textu je filamentní i vláknový zdroj, což by mělo být sjednoceno. Na str. 12 a 13 je uveden stejný typ zdroje (2C24-P125-l5) jak pro anodový, tak pro vláknový zdroj přičemž oba mají odlišné parametry. Pro vypracování návrhu elektronické řídicí jednotky si musel student osvojit znalosti v elektrotechnice, prostudovat manuály k použitým součástkám a zdrojům. Návrh považuji za zdařilý a po odladění schopný precizního řízení atomárního zdroje vodíku. Práci doporučuji k veřejné obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | C | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
| Práce s literaturou včetně citací | C |
eVSKP id 109730