MAN, V. Využití experimentů pro zlepšení úrovně konstitutivních modelů tkání aortálních výdutí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.
Doktorand Ing. Vojtěch Man odevzdal svou disertační práci v 6. ročníku svého doktorského studia. Studoval 4 roky v prezenční formě, po jejím ukončení však potřeboval k završení tématu především dokončit některé experimenty. Proto pokračoval v kombinované formě studia s dílčím pracovním úvazkem na výzkumném projektu Netme+. V rámci řešení problematiky predikce ruptury aneurysmat břišní aorty se zaměřil na mechanické zkoušky příslušných tkání a zlepšování experimentálních technik. Během své tříměsíční stáže na KTH Stockholm, kterou absolvoval během svého prezenčního studia, pracoval na zprovozňování jejich nového zařízení Zwick-Roell pro dvouosé zkoušky měkkých tkání, přičemž využíval a předával své zkušenosti z experimentů, ale právě z tohoto důvodu tento pobyt přímo nepřinesl významné vědecké výsledky. Kromě vlastní experimentální práce se zapojoval do dalších prací výzkumného týmu souvisících s tvorbou a řešením konečnoprvkových modelů aneurysmat na základě CT snímků pacientů. Tyto studie, iniciované v rámci řešení minulého projektu GACR jeho školitelem specialistou Ing. S. Polzerem, PhD., vyžadují zapojení celého týmu a jsou velmi časově náročné, což také přispělo k časovému zpoždění jeho disertace. Přinesly významné výsledky publikované kromě konferencí v 6 recenzovaných časopisech v databázi Scopus, z nichž 5 má i významný IF na Web of Science včetně časopisů prvního a druhého kvartilu. Jeho příspěvkem k většině těchto studií byla realizace mechanických zkoušek příslušných tkání, kromě toho se však věnoval i dalším tématům souvisejícím s konstitutivními modely tkání aneurysmat při jejich modelování metodou konečných prvků. Dvě z těchto studií, ve kterých byl podíl V. Mana nejvýznamnější a tedy je prvním autorem příslušných publikací, se zabývají vlivem modelu materiálu na vypočtená napětí ve stěně aneurysmatu a související problematikou hustoty konečnoprvkové sítě. Tu se nepodařilo prosadit do impaktovaného časopisu (byla publikována v Applied and Computational Mechanics), protože tato problematika byla některými z oponentů považována za málo vědeckou. Přesto její přínos považuji za zásadní, protože řada studií z oboru neposkytuje dostatek informací o hustotě sítě, která, jak se ukázalo, je v některých případech rozhodující pro věrohodnost výsledků. Další výsledky práce Ing. Mana z oblasti testování vlastností intraluminálního trombu se v současnosti rozšiřují a připravují k publikování, zatímco výsledky z oblasti působení elastázy na stěnu aorty se zřejmě již nepodaří dotáhnout do fáze umožňující jejich publikaci. Poté, co se mi několik let nepodařilo získat projektovou podporu na téma aortálních aneurysmat, našel si Ing. Man práci ve významné výpočtářské firmě a pracuje externě pouze na malý úvazek na současném projektu GACR, řešícím problematiku rizika ruptury aterosklerotických plátů v krčních tepnách. Ing. Vojtěch Man prokázal velmi dobrou schopnost týmové vědecké práce a přispěl významně k rozšíření znalostí o řešené problematice. Jeho faktický odchod z týmu cévní biomechaniky je citelnou ztrátou, kterou se snaží mírnit předáváním zkušeností svým nástupcům.
viz. posudek v pdf.
viz. posudek v pdf.
eVSKP id 106681