ŠIMAROVÁ, L. Historie zvukových nosičů a přenos zvuku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Práce Lucie Šimarové si klade za cíl seznámit čtenáře s historií záznamu zvuku a zvukových nosičů, což splňuje, bohužel však oplývá některými nedostatky, které do značné míry snižují její výslednou kvalitu. Z obsahového hlediska hlavní výtka patří délce kapitoly 4 ("Beginnings of music preservation"), kde by části 4.1 ("The notation") a 4.2 ("Tablatures"), které by byly relevantní na ústavu hudební vědy, stačilo redukovat na jeden odstavec místo čtyř stran, které zabírají v této práci. Druhá pasáž, která nedává v rámci celé práce příliš smysl je část o Bobu Dylanovi (str. 20). Tato část má ilustrovat vliv gramofonových desek na kulturu, nicméně zmiňuje pouze fakt, že B. Dylan dostal v roce 2012 vyznamenání od prezidenta Obamy, a to především pro svoje texty. Tato informace ovšem není nijak dána do kontextu s gramofonovými deskami, ke kterým v podstatě ani žádný vztah nemá, protože význam Boba Dylana určitě nespočívá v typu nosiče, na kterém je jeho hudba k dostání. Taktéž postrádám hlubší analýzu v kapitole 8.4 ("The influence of digitization"). Po formální stránce je úroveň práce velmi podprůměrná, a to zejména kvůli poměrně chaotickému formátování seznamu literatury, nejasným referencím (např. str. 10, 12 – záměna obrázků, 29, 35 aj. – nejasné počátky parafrází ) a formátování citací (např. str. 26 – dlouhé citace mají být v textu odsazeny). Co se týče citací, v textu najdeme pasáže ze zdrojů, které nejsou uvedeny v seznamu literatury (např. str. 31 – The Gramophone), na druhou stranu se v seznamu objevuje jeden zdroj dvakrát – jednou jako "History of the pianola" a poté jako "The pianola institute, 2011." Mezi literaturou, které studentka využívá, se vyskytují zdroje naprosto nevhodné pro vysokoškolskou kvalifikační práci (např. sparkfun.com – e-shop s blogem, howstuffworks.com – populárně naučný server), přitom toto téma je zpracováno v celé řadě vhodnějších materiálů. Je škoda, že studentka nevyužila publikaci "Repeated Takes: A Short History of Recording and Its Effects on Music", kterou má v seznamu doporučené literatury, např. kapitola "Record Culture" je volně dostupná na google.books a určitě by pomohla i při psaní o vlivu gramofonových desek víc než článek o Bobu Dylanovi. V práci dochází i k záměně citací za parafráze – tím, že ve větě "One phonograph parlor in Missouri collected $100 in a single week." vyměníme "a single" za "one" z toho parafráze opravdu nevznikne (str. 27). Jazyk práce je místy také poměrně problematický, zejména co se týče použití členů, slovosledu a slovní zásoby (např. digitalisation x ditization str. 14, interpreter str. 21 - v tomto významu se v angličtině nepoužívá, haunt for improvement str. 27, intercourse of cultures str. 33 – slovo "intercourse" je v tomto spojení značně archaické a v dnešním kontextu velmi zavádějící, filled a patent str. 35). V textu najdeme i pravopisné chyby (např. str. 21 malé písmeno na začátku věty " … it was possible to change them. inventors of this device were …", což se opakuje ve větším rozsahu i na str. 24 "The phonograph that was invented by Thomas Alva Edison. is considered the first music carrier But, there was a quite long way since the phonograph was made."). Celá práce díky tomu působím velmi nedotaženým a odbytým dojmem. V závěru práce studentka píše: "The sound recording and audio carriers are, however, a wide topic which cannot be covered perfectly without a great knowledge of physics, electrical engineering, and enthusiasm for music." Vzhledem k tomu, že autorka je studentkou Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií a s tématem přišla sama, by se dalo předpokládat, že všechny tyto atributy do značné míry má. Bohužel této práci k dokonalosti skutečně ještě ledacos chybí. K celkově nižší kvalitě práce přispívá i fakt, že studentka v závěrečném semestru téměř nevyužívala konzultace, což se negativně odrazilo na finální podobě textu. I přes výše uvedené nedostatky práci doporučuji k obhajobě a navrhuji známku D.
Studentka si vzala za cíl zaznamenat podrobnou historii zvukových nosičů a přenosu zvuku. Práci dobře formálně rozdělila na kapitoly, podkapitoly a další podrobné části. Popisuje vývoj problematiky a uvádí všechny detailní popisy přístrojů na zaznamenání zvuku. Formát je občas nepřesný - zarovnání stran (abstrakt, str. 16). Při historickém popisu a současném komentáři studentka opomíjí pravidlo souslednosti časů a pevného anglického slovosledu (str. 8, 16, 19 i jiné). Také nejasné odkazy a citace neusnadňují čtenáři orientaci v členitém textu (str.17 aj.). Koheze je nedůsledná, takže může dojít k záměně reference (str.17). Studentka se snaží zachovat formální styl, což se jí ne vždy podařilo. Na práci je cenný podrobný přehled problematiky, který je na první pohled velmi dobře formálně rozdělen. Ovšem příliš velký obsah a podrobnost popisu způsobuje autorce potíže gramatické i stylové, včetně nejasných odkazů a citací (např. :str. 17). Dobře působí obsažný seznam referencí. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 111837