BÁRTA, J. Teplotní vlastnosti automobilových zdrojů světla - LED [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Student vypracoval diplomovou práci na téma Teplotní vlasntosti automobilových zdrojů světla. Tato práce vznikla na základě požadavku z průmyslu, ale bohužel během jejího vytváření došlo k ukončení spolupráce a práce musela být dokončena za znnačně stížených podmínek. Student se seznámil s problematikou světelných zdrojů používaných v automobilovém průmyslu. Osvojil si výpočty teplotních polí za pomoci program Ansys Workbench a provedl celou řadu výpočtů. Výpočty byly ovlivněny problematickým získáváním informací (např. materiálových vlastností apod.). Samotné vytváření modelu a simulace zvládl student vcelku dobře.
Předložená diplomová práce má rozsah 77 stran včetně jedenácti stran příloh a obsahuje úvod, čtyři kapitoly a závěr. Neformálně lze práci rozdělit na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá popisem světelných zdrojů a stručně také šířením tepla. V praktické části jsou uvedeny výsledky simulací světelné diody používané v automobilech. Simulace byly provedeny metodou konečných prvků. Rozdělení teoretické části do jednotlivých kapitol a podkapitol není vždy zcela logické. Text se často odkazuje na jiný obrázek, než autor zřejmě zamýšlel, viz např. str. 18, kde je v posledním odstavci uveden odkaz na obr. 2 i když zřejmě má jít o obr. 6. V seznamu symbolů a zkratek nejsou uvedeny všechny v práci se vyskytující symboly. Na str. 13 je písmeno použito k označení světelného toku a zároveň prostorového úhlu. U některých částí textu není jasné, z jakých zdrojů autor čerpal, viz např. str. 16, kde není ani jeden odkaz na literaturu i když očividně nejde o výsledky autorovi původní práce. Některé části textu jsou psány v první osobě, což u technických prací nebývá zvykem. Výsledky simulací prezentované v praktické části práce zřejmě neodpovídají realitě. Autor uvádí, že ustálená teplota samotné diody při ztrátovém výkonu 5 W a okolní teplotě 85 °C je přibližně 132 °C. Ale po přidání chladiče vychází ustálená teplota této diody za zcela stejných podmínek přibližně 265 °C. Autor toto vysvětluje tak, že při simulaci samotné diody byla dioda ze všech stran obklopena vzduchem a tedy měla lepší chlazení než s chladičem. Toto tvrzení zřejmě není pravdivé, po přidání chladiče by se naopak měla zvýšit plocha, kterou se odvádí teplo do okolí a teplota diody by měla být nižší. Příčinou tohoto výsledku je zřejmě chybné provedení simulací. Při simulaci pěti diod na společném chladiči vyšla maximální ustálená teplota diody přibližně 370 °C při teplotě okolí 22 °C a ztrátovém výkonu 5 W, který by měl odpovídat běžnému provozu diody. Při této teplotě by v praxi nebylo možné diody používat. Příčinou je zřejmě to, že provedení simulací neodpovídalo podmínkám, při kterých jsou diody používány.
eVSKP id 112196