ZOVČÁKOVÁ, M. Identifikace probiotických bakterií ve farmakách [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2010.
Studentka přistupovala k řešení úkolů diplomové práce aktivně, se zájmem a s výrazným pracovním nasazením. Získala původní výsledky, z nichž část byla publikovaná formou posteru na vědecké konferenci (XIV. Setkání biochemiků a molekulárních biologů, 20.-21.4. 2010, v Brně). To svědčí o nadstandardní kvalitě diplomové práce.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Jaká byla molární hmotnost polyethylenglykolu použitého na str. 30? Zásadně totiž ovlivňuje viskozitu roztoku i reaktivitu komponent. Jak si vysvětlujete, že rod a druh bakterií stanovených PCR neodpovídá složení tablet deklarovanému výrobci? Připomínky Předložená práce představuje velmi zajímavý příspěvek k aktuální problematice identifikace probiotických bakterií ve farmakách pomocí molekulárně biologických metod. Lze přitom ocenit, že byly využity moderní magnetické polymerní nosiče, které výrazně usnadňují jejich separaci ze složitých směsí. Autorka odvedla výbornou práci podloženou velkým počtem experimentů. Podařilo se jí identifikovat různé rody a druhy probiotických bakterií v pěti typech vaginálních tablet pomocí rodově a druhově specifické PCR. Práci dokumentovala řadou obrázků a tabulek, napsala ji dobře, přehledně a jen s poměrně malým počtem překlepů či nedopatření. Dovolím si na některá z nich upozornit, aby se jich autorka případně vyvarovala v budoucnosti, současně však musím předeslat, že žádným způsobem nesnižují vysokou úroveň odvedené práce. Na Obrázky 1-6 a 8 je třeba se odkázat i v textu; podobně i na Tabulku 1. Předpokládám správně, že Obrázky 1-3 jsou mikrofotografie z rastrovacího elektronového mikroskopu? V práci ani v titulku to není řečeno. Pak by se u nich slušelo uvést i měřítko. Str. 20, místo "chelatačních iminodiacetalových skupin" je správně "iminodioctových". Podobně na str. 21 má být správně "alginová kyselina" místo "algová". Nemohu nezmínit, že podmínkou, aby částice byly separovatelné magnetem a přitom se po jeho oddálení znovu daly dispergovat v médiu, je jejich superparamagnetičnost (str. 20); naproti tomu permanentně magnetické částice zůstávají po odstranění magnetu agregované. Je nadbytečné uvádět dodecylsulfát sodný ve výčtu chemikálií dvakrát (str. 26). Na str. 26 a 27 "isoamylalkohol" je zastaralý název, správně je "3-methyl-1-butanol". Zkratku "EtBr" pro "ethidium bromid" (nikoli "ethidiumbromid") je třeba zavést i v seznamu chemikálií (str. 26). Používání slangových výrazů, např. "ependorfka" (str. 29), "band" (str. 60, 61) je nepřípustné. Je třeba uvést objemové jednotky jednotlivých komponent směsi v Tabulce 4 (str. 31). Na str. 58 u obou tabulek chybí číslo a výsledky by měly být komentovány v textu. K literatuře. V některých případech autorka opomněla používat mezinárodní zkratky časopisů, jako je Clin. Ther. (citace 1), Colloids Surf., B (citace 27), u citace 9 chybí, že se jedná o diplomovou práci VUT Brno. Doporučit lze jednotné psaní velkých a malých písmen v názvech článků.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 24585