ŠEDÝ, M. Syntéza struktur s elektromagnetickým zádržným pásmem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.

Posudek vedoucího

Raida, Zbyněk

Diplomant měl za úkol seznámit se s modelováním struktur s elektromagnetickým zádržným pásmem (EBG) v programu COMSOL Multiphysics. Struktury EBG měl využít ke konstrukci typických mikrovlnných prvků a výsledky měl porovnat s konvenční planární realizací. Struktury měly být optimalizovány vhodným globálním algoritmem. Student všechny popsané úkoly beze zbytku splnil. Nad rámec zadání se pokusil navrhnout experiment, jímž by mohly být výsledky výpočtů ověřeny. Po nezdaru experimentu aktivně hledal příčiny rozdílů mezi výpočty a měřeními. Tuto zapálenost pro věc vysoce oceňuji. Diplomant pracoval na projektu s velkým nasazením během celého semestru. Při práci aktivně využíval literaturu. Vůči práci nemám žádné formální výhrady.

Posudek oponenta

Kovács, Peter

Student se ve své diplomové práci měl zabývat problematikou periodických struktur s elektromagnetickým zádržným pásmem (EBG), jejich modelováním v prostředí Comsol Multiphysics, syntézou a využitím v mikrovlnné technice. Součástí zadání byla rovněž optimalizace vybraného modelu propojením programů Comsol Multiphysics a Matlab. Student splnil zadání na průměrné úrovni. V první kapitole práce vytýkám především zmatečný a neucelený popis podstaty EBG, i když se zdá že student základní poznatky z této problematiky pochopil správně. Druhá kapitola byla zaměřena na modelování EBG v programu Comsol Multiphysics. Namísto zdlouhavého a zbytečného popisování této problematiky (například funkce jednotlivých ikonek apod.) bych více uvítal stručný přehled o základních nastaveních simulovaných modelů. Parametrická analýza, která je v případě návrhu EBG velmi důležitá, prakticky zcela chybí. Namísto devíti obrázků na kterých je sledováno šíření elektromagnetických vln v jednoduchém vlnovodu pro různé hodnoty parametrů by určitě měl větší výpovědní hodnotu jeden třírozměrný graf s osami pro permitivitu dielektrického substrátu, poměr r/a (průměr děr/perioda) a kmitočtovou osou pro znázornění spodní a horní hranice zádržného pásma. Diplomant dále ve své práci zkoumal možnosti realizace různých mikrovlnných obvodů (dělič výkonu, zahnutý vlnovod, směrová odbočnice) technologií EBG a výsledky porovnával s výsledky získanými pomocí konvenčních řešení (mikropáskové vedení, kovový vlnovod). Poslední kapitola z teoretické části práce je věnována vybraným metodám globální optimalizace. Student v prostředí Matlab implementoval genetický algoritmus a metodu roje částic. Pomocí těchto metod, ve spojení s programem Comsol Multiphysics, poté provedl optimalizaci jednoduchého EBG vlnovodu který pak vyrobil a změřil. Důvody značných odchylek mezi simulovanými a naměřenými charakteristikami uvedených v práci nejsou úplné. Rozdíly mohou být způsobeny také velmi výrazným zjednodušením použitého výpočetního modelu vůči skutečnosti (simulace ve 2D, ideální vstupní/výstupní porty namísto SMA konektorů apod.). Je škoda že student ve své práci neověřil vlastnosti navržené struktury i na 3D modelu, a to například v Ansoft HFSS, který je rovněž založen na metodě konečných prvků stejně jako Comsol Multiphysics.

eVSKP id 21959