DOKOUPILOVÁ PAZDERKOVÁ, K. Pěší pohyb ve struktuře města [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2012.
Student: lng.arch .Kateřina DOKOUPILOVÁ PAZDERKOVÁ Studijní program: doktorský studijní program Studijní obor: urbanismus Školitel: Profing.arch.Jan KOUTNÝ,CSc.. Název disertační práce: Pěší pohyb ve struktuře města Teoretická příprava, praktické zkušenosti: Studium DSP obor Urbanismus v kombinované formě studia zahájila Ing arch. Kateňna Dokoupilová Pazderková 1.10.2004 na Ustavu teorie urbanismu FA VUT v Brně, kde pracovala jako asistent. Absolvovala všechny povinné a volitelné předměty DSP v roce 2005 a 2006. Státní doktorskou zkoušku vykonala 31 října 2006. Po celou dobu doktorského studia byla aktivně zapojena do odborné činnosti a akcí organizovaných na fakultě a mimo ni. Je možno uvést: • Účast na konferenci — Participace občanů — Vaňkovka, Brno (květen 2006) • Působeni v organizačním výboru konference Systémový pohled na problémy rozvoje současných měst a jejich reflexe ve výuce urbanismuTM, Brno, Galene Vaňkovka, 22. května 2007 • Členka Rady národních zástupců za Českou republiku organizace AESOP, 2008 • Členka Rady pro informační systém FA VUT v Brně, 2008 • Příprava a podání (FRyŠ) pro financování projektu Pěší trasy ve městě Brně“ — příp. spolupráce s Nadací Partnerství - pro vytvoření Generelu pěších tras ve městě Brně. • Příprava mezinárodních projektů a podporu zahraničních lektorů na FA VUT v Brně — přednášky a účast zahraničních lektorů na FA, navázáni kontaktů se zahraničními univerzitami a lektory, možnost pořádání workshopů a působení v ateliérech. Zvolená metoda zpracování: Ve své disertační práci vycházela autorka od definice východisek a cílů. V úvodu se věnoval a analýze významu pěšího pohybu a jeho souvislostem v městském prostředí. Na základě sběru dat, jejich analýzy, studia modelových příkladů Portlandu a Barcelony a vyhodnocení dalších materiálů a poznatků zpracovala závěrečná doporučení. Splnění stanovených cílů: Cílem práce je analyzovat úlohu chodce v dnešní struktuře města a nalézt optimální funkční, provozní a prostorové vazby a principy mezi veřejnými prostory a napojenými aktivitami dle hlavního kritéria usnadnění pěšího pohybu a přístupu; následně pak shrnout dosažené poznatky, stanovit předpoklady a směry dalšího rozvoje městského prostranstvi spolu s hlavním kritériem pěšího pohybu. Domnívám se, že v tomto směru byly cíle disertační práce splněny. Publikování dílčích výsledků disertační práce: • X. Vědecká konference doktorandů — květen 2006 • Xl. Vědecká konference doktorandů — květen 2007 • Kapitola v knize — Urbánní prostředí v souvislostech, M. Wittmann a kolektiv (2012) Předloženou disertační práci doporučuji k obhajobě. Otázky k obhajobě a připomínky k dizertační práci: K disertační práci nemám zásadní pňpomínky. Otázka k obhajobě: Zvolte si některý z problémových veřejných prostorů města Brna a pokuste se definovat koncepci jeho zlepšení s aplikací některých závěrů své disertační práce. V Brně dne 29.2.2012 Školitel: Jan Koutný, CSc.
Dizertace je nadstandardní svým rozsahem 149 stran textu s poněkud matoucím zařazením seznamu literatury před závěr práce. Obsahově je mírně nadprůměrná. Práci posuzuji podle kriterií zákona o vysokých školách, určených FA VUT v Brně 1 Téma dizertace je aktuální nejméně půl století — od prvních masivních kolizí automobilové dopravy s pěšími v sevřených prostorách historických center nejen evropských měst. Zdálo by se, že v tomto, již historickém pojetí je to pole hluboce zorané. Přinést sem zvláštní nebo objevný poznatek je velmi obtížné, ale práce přináší také reakce na nové tendence v obchodní a zábavní vybavenosti na okrajích měst a tedy i možnostech změn pěšího pohybu ve struktuře města. Dalším novým motivem pro velkorysou organizaci pěších cest je suburbanizace a proto by autorka měla zamířit svými průzkumy do veřejných prostorů širšího okolí kompaktních měst. Regenerace nejen panelových sídlišť je téměř stejně aktuálně zpracovávaná, ale pěší pohyb a veřejné prostory s pocitem města se tam řeší jen okrajově. Jistě je to proto, že probíhá téměř převážně a unaveně od zastávky MHD k bytovce nebo Albertovi. To však neznamená, že se z těchto již dnes relativně přĺjemných a zdravých nocleháren postupně — přiznejme si i bez architektů — nevyvíjí svébytné městské útvary s určitým stupněm společenského života a tedy svébytnými veřejnými prostory a pěším pohybem. Na takovou dizertaci si však ještě počkáme. V určitých extrémních situacích může dojít i v evropských městech k degradaci historických jader a vzniku okrajových center jak to v americké situaci konstatuje Jane Jacobsová. Pozn.: Nedávno proběhla na FA VUT obhajoba vynikající dizertace iráckého doktoranda na téma prostorové syntaxe a srovnání vnímání 2500 let staré pěší zóny Damašku a 750 let zóny Brna bez odvahy takto posoudit okrajové, živé obytné zóny obou měst. 2. Při kritickém zpracování velmi početné literatury dospěla doktorandka velmi přirozeně ke zpracování metodou kompilativní a kontemplativní. Komplexně shromáždila oborové podklady, které doplnila určitým stupněm osobní zkušenosti a vlastní filosofií. Ta se v současné době ubírá směrem k módní udržitelnosti, ale autorka analyzuje městské prostory a pohyb v nich i z hledisek vývoje od středověké sevřenosti, přes renesanční a barokní estetiku postupného otevírání až po rozpad veřejného a soukromého - funkcionalistického prostoru. Jak správně hodnotí — stejnorodého a významově neutrálnĺho. Logicky koncipovaná metoda pak vede k rozboru pozitivních příkladů pěších zón, nejen v centrech evropských měst. Výsledek je téměř totožný: postupné vytlačování aut — začátek konce automobilového věku. V kap. Udržitelné plánování území je správně vyjádřen respekt ke krajině v okolí měst, ale autorka se mýlí v názoru, že krajina bude zachována, když lidé zůstanou v pěších zónách. Naopak mladí lidé chodí do krajiny — proti starším turistům - minimálně, ale naprosto ji neničí. Jedinečný fenomén celé bývalé ČSR — nejdelší a nejhustší síť nejlépe značených turistických cest na světě, doplněný v současnosti o naučné a cyklistické trasy je nutno maximálně užívat a rozšiřovat. Proti posilovnám je to levnější a efektivnější zdroj zdraví tělesného a duševního. Již v roce 1963 — 65 jsme na ÚHA města Brna navrhli v rámci dopravního generelu rozsáhlou síť celoměstských pěších cest v systému zeleně, nebo ve zklidněných ulicích, tak že navazovaly na turisticky značené cesty nejen v lesnatém okolí. S dopravními specialisty jsme pak změřili, že v rozsahu dvaceti minutové dojížďkové izochrony do centra města MHD, se vyplatí použití pěších tras. To potvrdil i krátký nereprezentativní průzkum počtu jízdenek za slunného a deštivého dne. Tento projekt jsme publikovali v časopisu Architekt 6/64. Citovala Ing. arch. Eva Staňková na pěší konferenci 2009. 3. Jestliže je cíl práce formulován jako shrnutí známých poznatků a analýza pěšího pohybu se zdůrazněním jeho zcela zřejmé komplexní výhodnosti ve veřejných prostorách měst, které byly také zevrubně posouzeny, pak byl splněn. I při těchto jasných kvalitách a biologické predestinaci druhu Homo sapiens sapiens k dennímu absolvování 5 — 9 km chůze, ujde městský člověk sotva 1,8 km. Jak toto skóre změnit, nebo alespoň účinně zlepšit — to by byl jedinečný přínos práce. Diskuse: jako pedagog působící v Ostravě se občas účinně uvolňuji na pěší zóně Stodolní. Tato ulice a nejbližší okolí hostí 53 různých pohostinských a společenských zařízení. Stodolní Je zcela mimo historické jádro, bez jakékoliv významnější architektury, přeťata třikrát příčnou dopravou, nikdy nekomponovaná urbanistickou koncepcí ani architekty a přece si ve své temperamentní živosti nezadá s kdejakou středověkou pěší zónou. Měla by autorka pro takový fenomén přesvědčivé vysvětlení? 4. Přínos by to byl pro vědu i praxi — v každém případě aplikovanou. V rozsahu a obsahu oponované práce shledávám přínos autorky právě jen v syntéze početné řady soudobých teorií, hypotéz, ale již i měření, modelování a návrhů v oblasti prostorové syntaxe a pěšího pohybu. To by vydalo na útlou publikaci pro užší odbornou veřejnost. Za specifický přínos by bylo možno považovat, kdyby autorka postihla fenomén marketů jako šanci pro odstředivou pěší dopravu ve městech. Ty velechrámy konzumizmu představují také rozlehlé exotické krajiny kam se zejména mladé a většinou zadlužené rodiny vydávají autem. Od parkingu však podnikají pomalý, ale náročný několikakilometrový výlet v umělém, stresujícím prostředí. Opĺrajíce se o stále těžší nákupní vozík, často končí hádkou a pláčem. Kdyby se ty mladé páry vydaly pěší cestou z bydliště na okraji města do marketu s ruksaky a uvážlivě těžkým nákupem zpět, potlačil by se stres a trénoval „long distance quick walking“. Propojila by se pěší cesta ze středu města do sídliště, odtud do marketu a přes satelit do lesa na červenou nebo modrou značku. V kap. Udržitelné plánování území je správně vyjádřen respekt ke krajině v okolí měst, ale autorka se mýlí v názoru, že krajina bude zachována, když lidé zůstanou v pěších zónách. Naopak mladí lidé chodí do krajiny — proti starším turistům - minimálně, ale naprosto ji neničí. Jedinečný fenomén celé bývalé ČSR — nejdelší a nejhustší síť nejlépe značených turistických cest na světě, doplněný v současnosti o naučné a cyklistické trasy je nutno maximálně užívat a rozšiřovat. Proti posilovnám je to levnější a efektivnější zdroj zdraví tělesného a duševního. Již v roce 1963 — 65 jsme na ÚHA města Brna navrhli v rámci dopravního generelu rozsáhlou síť celoměstských pěších cest v systému zeleně, nebo ve zklidněných ulicích, tak že navazovaly na turisticky značené cesty nejen v lesnatém okolí. S dopravními specialisty jsme pak změřili, že v rozsahu dvaceti minutové dojížďkové izochrony do centra města MHD, se vyplatí použití pěších tras. To potvrdil i krátký nereprezentativní průzkum počtu jízdenek za slunného a deštivého dne. Tento projekt jsme publikovali v časopisu Architekt 6/64. Citovala Ing. arch. Eva Staňková na pěší konferenci 2009. 3. Jestliže je cíl práce formulován jako shrnutí známých poznatků a analýza pěšího pohybu se zdůrazněním jeho zcela zřejmé komplexní výhodnosti ve veřejných prostorách měst, které byly také zevrubně posouzeny, pak byl splněn. I při těchto jasných kvalitách a biologické predestinaci druhu Homo sapiens sapiens k dennímu absolvování 5 — 9 km chůze, ujde městský člověk sotva 1,8 km. Jak toto skóre změnit, nebo alespoň účinně zlepšit — to by byl jedinečný přínos práce. Diskuse: jako pedagog působící v Ostravě se občas účinně uvolňuji na pěší zóně Stodolní. Tato ulice a nejbližší okolí hostí 53 různých pohostinských a společenských zařízení. Stodolní Je zcela mimo historické jádro, bez jakékoliv významnější architektury, přeťata třikrát příčnou dopravou, nikdy nekomponovaná urbanistickou koncepcí ani architekty a přece si ve své temperamentní živosti nezadá s kdejakou středověkou pěší zónou. Měla by autorka pro takový fenomén přesvědčivé vysvětlení? 4. Přínos by to byl pro vědu i praxi — v každém případě aplikovanou. V rozsahu a obsahu oponované práce shledávám přínos autorky právě jen v syntéze početné řady soudobých teorií, hypotéz, ale již i měření, modelování a návrhů v oblasti prostorové syntaxe a pěšího pohybu. To by vydalo na útlou publikaci pro užší odbornou veřejnost. Za specifický přínos by bylo možno považovat, kdyby autorka postihla fenomén marketů jako šanci pro odstředivou pěší dopravu ve městech. Ty velechrámy konzumizmu představují také rozlehlé exotické krajiny kam se zejména mladé a většinou zadlužené rodiny vydávají autem. Od parkingu však podnikají pomalý, ale náročný několikakilometrový výlet v umělém, stresujícím prostředí. Opĺrajíce se o stále těžší nákupní vozík, často končí hádkou a pláčem. Kdyby se ty mladé páry vydaly pěší cestou z bydliště na okraji města do marketu s ruksaky a uvážlivě těžkým nákupem zpět, potlačil by se stres a trénoval „long distance quick walking“. Propojila by se pěší cesta ze středu města do sídliště, odtud do marketu a přes satelit do lesa na červenou nebo modrou značku. V kap. Udržitelné plánování území je správně vyjádřen respekt ke krajině v okolí měst, ale autorka se mýlí v názoru, že krajina bude zachována, když lidé zůstanou v pěších zónách. Naopak mladí lidé chodí do krajiny — proti starším turistům - minimálně, ale naprosto ji neničí. Jedinečný fenomén celé bývalé ČSR — nejdelší a nejhustší síť nejlépe značených turistických cest na světě, doplněný v současnosti o naučné a cyklistické trasy je nutno maximálně užívat a rozšiřovat. Proti posilovnám je to levnější a efektivnější zdroj zdraví tělesného a duševního. Již v roce 1963 — 65 jsme na ÚHA města Brna navrhli v rámci dopravního generelu rozsáhlou síť celoměstských pěších cest v systému zeleně, nebo ve zklidněných ulicích, tak že navazovaly na turisticky značené cesty nejen v lesnatém okolí. S dopravními specialisty jsme pak změřili, že v rozsahu dvaceti minutové dojížďkové izochrony do centra města MHD, se vyplatí použití pěších tras. To potvrdil i krátký nereprezentativní průzkum počtu jízdenek za slunného a deštivého dne. Tento projekt jsme publikovali v časopisu Architekt 6/64. Citovala Ing. arch. Eva Staňková na pěší konferenci 2009. 3. Jestliže je cíl práce formulován jako shrnutí známých poznatků a analýza pěšího pohybu se zdůrazněním jeho zcela zřejmé komplexní výhodnosti ve veřejných prostorách měst, které byly také zevrubně posouzeny, pak byl splněn. I při těchto jasných kvalitách a biologické predestinaci druhu Homo sapiens sapiens k dennímu absolvování 5 — 9 km chůze, ujde městský člověk sotva 1,8 km. Jak toto skóre změnit, nebo alespoň účinně zlepšit — to by byl jedinečný přínos práce. Diskuse: jako pedagog působící v Ostravě se občas účinně uvolňuji na pěší zóně Stodolní. Tato ulice a nejbližší okolí hostí 53 různých pohostinských a společenských zařízení. Stodolní Je zcela mimo historické jádro, bez jakékoliv významnější architektury, přeťata třikrát příčnou dopravou, nikdy nekomponovaná urbanistickou koncepcí ani architekty a přece si ve své temperamentní živosti nezadá s kdejakou středověkou pěší zónou. Měla by autorka pro takový fenomén přesvědčivé vysvětlení? 4. Přínos by to byl pro vědu i praxi — v každém případě aplikovanou. V rozsahu a obsahu oponované práce shledávám přínos autorky právě jen v syntéze početné řady soudobých teorií, hypotéz, ale již i měření, modelování a návrhů v oblasti prostorové syntaxe a pěšího pohybu. To by vydalo na útlou publikaci pro užší odbornou veřejnost. Za specifický přínos by bylo možno považovat, kdyby autorka postihla fenomén marketů jako šanci pro odstředivou pěší dopravu ve městech. Ty velechrámy konzumizmu představují také rozlehlé exotické krajiny kam se zejména mladé a většinou zadlužené rodiny vydávají autem. Od parkingu však podnikají pomalý, ale náročný několikakilometrový výlet v umělém, stresujícím prostředí. Opĺrajíce se o stále těžší nákupní vozík, často končí hádkou a pláčem. Kdyby se ty mladé páry vydaly pěší cestou z bydliště na okraji města do marketu s ruksaky a uvážlivě těžkým nákupem zpět, potlačil by se stres a trénoval „long distance quick walking“. Propojila by se pěší cesta ze středu města do sídliště, odtud do marketu a přes satelit do lesa na červenou nebo modrou značku. 5. Jak výše uvedeno, přínos práce spočívá ve shrnutí a zhodnocení početných poznatků o pěším pohybu a struktuře ve struktuře města. Ty jsou doplněny svébytnými konceptními úvahami autorky, která se domnĺvá, že chůze přispěje k úsporám energie pro příští generace. Oponent se domnívá, ba věří, že autorka při své budoucí praktické, projektové I filosofické činnosti k takovému vývoji aktivně přispěje 6. Formální úprava je na slušné, standardní úrovni z hlediska čitelnosti. Fotografií pěších zón je málo a jsou malé a nevýrazné. Grafy ze samostatného výzkumu na ul. České jsou jasné, podobně jako ostatní. V textu je málo citací z uvedeného seznamu literatury. Pokud i ty jsou vteXtu, bylo by vhodnější označit je číslem a zdroj vytisknout menším písmena spodním okraji příslušné stránky. Práci doporučuji k obhajobě a získání vědecké hodnosti PhD.
Oponentský posudek disertační práce Ing.arch.Vavřín Sklenář, CSc. Disertační práce: Pěší pohyb ve struktuře města Disertantka: Ing.arch. Kateřina Pazderková — Dokoupilová 1. Aktuálnost tématu Disertační práce obsahuje 149 stran textu včetně použité literatury, obrazové dokumentace a dvou příloh. Téma je vysoce aktuální. Pěší pohyb ve struktuře města zasahuje do oblasti funkční, provozní i prostorové a v současné době není na dobré úrovni. Společenský život se ve městech vždy odehrával v ulicích, na veřejných prostranstvích, náměstích, kde se obyvatelé setkávali. Dnes se obyvatelé města stěhují spíše do svého soukromí, do rodinných domů v příměstských oblastech a jakoby centrální část města vůbec nepotřebovali. Jedná se o projev procesu suburbanizace. Příčiny jsou — intenzivní celoměstská doprava, hluk, nečistoty, chodec je vytlačován na okraj ulice. Pěší pohyb je omezován dopravou, hlukem, znečišťováním prostoru a dalšími různorodými bariérami. Rovněž cyklistický pohyb ve městech je omezován, trasy jsou nekontinuální. V dnešní době převládá v přepravě osob automobilová doprava, dochází tak k minimálnímu kontaktu občana s bezprostředním okolím. Pěší pohyb a pěší chůze člověka ve městě společně s cyklistickou dopravou může přispět k ekologičtější dopravě a také k obnovení původních aktivit ve městě. 2. Zvolená metoda zpracování Disertantka zřetelně definovala téma a cíl své práce. Po stránce metodické je možno hodnotit předloženou práci velmi kladně, což svědčí o seriozním přístupu autorky k danému úkolu. Metoda práce je založena na shromažďování a sběru dat, třídění, analyzování údajů, poznatků a vlastních pozorování v terénu a rovněž na bilancování převzatých dat z odborné literatury domácí i zahraniční, z vědeckých prací, právních předpisů, výzkumu a jiných odborných pramenů. Využívá příkladů ze světových měst, ale i z měst CR. Hluboká a uvážlivá analýza je koncepčně promítnuta do tendencí rozvoje sledovaného úseku z hlediska vědeckého oboru urbanismus a ekologie. Syntéza získaných poznatků do vlastních představ perspektivního rozvoje řešeného tématu dala vzniknout závěrům, doporučením a návrhům pro budoucí řešení této problematiky. 3. Splnění stanovených cílů Cílem disertační práce bylo analyzovat úlohu chodce v dnešní struktuře města (funkční, provozní a prostorové), dále seskupit poznatky z dané problematiky, ukázat příklady a nalézt optimální funkční a provozní vazby mezi veřejnými prostory, ulicemi, náměstími, pěším pohybem, pěší chůzí a automobilovou dopravou. Cílem bylo nastínit a stanovit směry a předpoklady rozvoje pěšího pohybu v ulicích a prostranstvích města, včetně možností participace obyvatel ve městě. Cílem bylo také ukázat možnosti využití ekologičtějších způsobů dopravy, pěší chůze, cyklistiky a veřejné dopravy v centrálních částech měst. Disertace splnila stanovené cíle, rozšířila míru teoretického poznání, zhodnotila dosavadní koncepce a zčásti doporučila možnosti reálného řešení problematiky. 4. Původní výsledky řešení vědeckého problému. Výsledkem práce je urbanistický pohled a koncepční názor na problematiku a úlohu chodce ve funkční, provozní a prostorové struktuře dnešního města. Po analýze vyplývající z velkého množství zahraničních i českých měst definuje disertantka určité osobní názory, shrnutí a doporučení. Některé části práce přináší nový názor na studovaný problém. Disertantka stanovila jisté zásady pro navrhování koncepce pěších tras. V závěru práce ukazuje a shrnuje různé poznatky a aspekty, které mohou ovlivnit pěší pohyb a chůzi ve městě. 5. Význam práce pro další rozvoj vědního oboru a praxi Předložená práce má nesporný význam pro společenskou praxi i pro rozvoj vědního oboru urbanismus. Práce by mohla být užitečná a použitelná po určitých úpravách pro řídící i kontrolní orgány městských samospráv. Může být též po jistých úpravách použita jako pomocný učební text i pro ateliérovou výuku i ve cvičeních na Fakultě architektury. Při obhajobě by měla disertantka přiblížit — vysvětlit, jaké výrazové prostředky a prvky podporují potenciální využitelnost pěší trasy chodcem. Jedná se o prvky podporující atraktivnost, čitelnost a dobrou orientaci v městském prostředí vnímaném časoprostorově. 6. Formální úprava Disertace představuje ucelené dílo, má logicky komponovanou textovou část. Skladba disertace (text, obrázky, řazení kapitol, závěr, atd.) splňuje požadavky na formální úpravu disertační práce. Některé obrázky mohly být výraznější — čitelnější. Disertace odpovídá formálním předpisům. 7. Jednoznačné stanovisko, zda práci doporučujete — nedoporučujete k obhajobě. Závěrem je možno konstatovat, že práce na téma Pěší pohyb ve struktuře města splnila sledovaný cíl a svoji metodikou řešení, logickou stavbou a jasnými formulacemi demonstrovala, že autorka má potřebné teoretické vědomosti a předpoklady pro samostatné zpracování teoretického, vědeckého úkolu. Práci lze považovat za přínosnou z hlediska rozvoje daného tématu. Navrhuji, aby práce byla přijata k obhajobě a následně byl disertantce Ing.arch. Kateřině Dokoupilové - Pazderkové udělen titul Ph.D. ve vědním oboru urbanismu. V Brně dne 20.2.2012 Ing.arch.Vavřín Sklenář, CSc. - oponent
viz níže
eVSKP id 42237