JAKUBÍKOVÁ, R. Perlinovy šumové funkce pro generování textur [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Práce Radky Jakubíkové, pojednávající o Perlinových funkcích, je zpracována s ženskou pečlivostí. Vytknul bych, že v teoretické části se vyskytuje několik témat, jež se v praktické části - programu - neobjevují. Rovněž bych ocenil o něco větší samostatnost studentky při řešení problematiky. Výsledný program v Matlabu však splnil mé očekávání.
Zadání hodnocené bakalářské práce považuji za splněné, vytvořené skripty pro generování textur s využitím Perlinovy šumové funkce jsou funkční a názorné. Doporučil bych jen, aby bylo možné změnit barevnou paletu i po vygenerování textury bez nutnosti ji zdlouhavě generovat znovu. Pro účely ukázek do výuky by to bylo výhodnější. První kapitola je věnována teoretickému popisu metod vytváření procedurálních textur. V textu jsou kromě podrobnějšího popisu Perlinovy šumové funkce stručně zmíněny i další možnosti, např. vytváření textur pomocí fraktálů. V druhé kapitole je popisována samotná implementace skriptů v prostředí Matlab. Popis je vhodně doplněn názornými ukázkami generovaných textur a zjednodušenými výpisy částí programu nebo blokovými diagramy. Rozsah obou částí i jejich vzájemný poměr hodnotím jako vyhovující. Na přiloženém CD jsou kromě textu práce uloženy i vytvořené skripty. V textu práce je několik míst, kdy se studentka dopustila nepřesností nebo zjednodušení. Např. na straně 13 je šum definován jako nechtěná elektromagnetická nebo elektrická energie. Obecně šum nemusí být jen elektromagnetický, ale může být i akustický, apod., a v mnoha případech je i chtěný, což dokazuje i téma bakalářské práce. Důležitým příznakem je, že šum je stochastický signál a jeho hodnotu tedy nelze předvídat. Na straně 19 je uvedeno, že aplikací turbulence na Perlinovu funkci se výsledná funkce stává více náhodnou. Přitom aplikací se rozumí pouhé vynásobení zvolenou konstantou, což náhodnost ve smyslu předchozího odstavce v žádném případě nezvýší. Správnější by byla formulace, že aplikací turbulence, tj. přičtení vhodně vynásobené Perlinovy šumové funkce, na parametr rampa funkce se do původně deterministického výsledku vnese náhodné chování. V popisu obrázku 1.15 a v části 1.5.2 se hovoří o gradientu vektoru G. Z kontextu to ale vypadá, že se pravděpodobně jedná o prosté hodnoty vektoru G a nikoliv o gradient ve smyslu vektoru největšího růstu nebo poklesu. Na straně 28 je uvedeno, že parametr beta ovlivňuje vyhlazení. Z kontextu se ale jeví, že parametr beta ovlivňuje pouze rozlišení výsledné funkce, zjednodušeně by se dalo říci vzorkovací kmitočet výsledku. Při změně parametru beta je sice výsledná funkce lépe prokreslena, ale její hladkost ovlivňuje především obsah vyšších kmitočtů závislý na parametru alpha, resp. persistenci. Na straně 29 studentka tvrdí, že po aplikaci absolutní hodnoty budou záporné hodnoty zobrazeny, což se evidentně vylučuje. Dle mého názoru se aplikací absolutní hodnoty pouze zmenší rozsah hodnot přibližně na polovinu a změní se rozdělení pravděpodobnosti. Škoda že jako rampa funkci studentka použila pouze symetrické funkce. V případě nesymetrické funkce by vliv absolutní hodnoty na výslednou funkci mohl být ještě výraznější. V části 1.3 je správně uvedeno, že generovaná Perlinova šumová funkce musí mít omezený kmitočtový obsah. Postrádám však alespoň náznak principu, kterým je toho dosaženo. Podobně v části 2.3.2 je uvedeno porovnání výpočetní náročnosti vytvořených skriptů, ale není uvedena konfigurace notebooku, na kterém testování probíhalo. Pro zrychlení výpočtu polynomiální interpolační funkce bylo možné použít funkci polyval. Po formální stránce je práce na velmi dobré úrovni. Vytkl bych jenom opakované odkazování na rovnice bez ohraničujících závorek (např. na straně 32: "Ve vzorci 1.7"). Za nevhodné považuji také použití symbolu „t“ jednou pro parametr interpolační funkce a podruhé pro hodnotu míry turbulence. Uvedený seznam symbolů, veličin a zkratek je téměř zbytečný, protože obsahuje pouze všeobecně známé zkratky a použité veličiny chybí. Naopak oceňuji velký počet citovaných zdrojů, na které ovšem v některých částech chybí odkazy (např. v části 1.3.2, která je pravděpodobně převzatá, není ani jeden). Přes uvedené dílčí nedostatky doporučuji bakalářskou práci k obhajobě a navrhuji hodnocení B/85 bodů.
eVSKP id 52120