Posudky závěrečné kvalifikační práce

Diplomová práce porovnává rozklad vybraných organických barviv několika tzv. AOP metodami (oxidace ozónem, UV expozice, elektrochemická oxidace a elektrický výboj). Jednotlivé metody srovnává jednak z hlediska vlastní účinnosti rozkladu, navíc se snaží o energetické zhodnocení jednotlivých procesů. V práci se také zkoumá vliv experimentálních podmínek na průběh rozkladu barviv. Během řešení diplomové práce pracovala diplomantka samostatně s maximálním využitím konzultací naměřených výsledků či případných problémů. Práce je zpracována přehledně s využitím dostupných literárních zdrojů. Závěry vyplývající z její práce jsou srozumitelné. Tato diplomová práce splnila zadané cíle, proto ji doporučuji hodnotit výborně.

Posudek oponenta

Dzik, Petr

Kladně hodnotím volbu tématu DP, které je velmi aktuální a taktéž velmi dobré grafické zpracování, které se obešlo bez většiny notoricky se opakujících prohřešků. Práce je přehledně členěna a přináší velké množství experimentálních dat. Autorka prokázala schopnost samostatného studia literárních zdrojů jakož i samostatné experimentální práce a vyhodnocení jejích výsledků. Autorka také prokázala své dovednosti při zpracování získaných výsledků a vlastní tvorbě písemné podoby práce. K práci mám pouze několik formálních připomínek: 1. typografie: • pomlčka v kontextu od–do se sází zásadně bez mezer, např. 200–800 nm (str. 16, 24, 29) • občas se vyskytuje spojovník místo mínus (str. 26, 44) 2. Seznam použitých zkratek a symbolů zcela chybí! 3. Postrádám standardní seznam použitých chemikálií s uvedením výrobce a čistoty

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Studium literatury a její zpracování	A
Využití poznatků z literatury	A
Kvalita zpracování výsledků	B
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Závěry práce a jejich formulace	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	A
Kvalita zpracování výsledků	C
Interpretace výsledků, jejich diskuse	C
Využití literatury a její citace	B
Úroveň jazykového zpracování	A
Formální úroveň práce – celkový dojem	A
Závěry práce a jejich formulace	A

Otázky

Vliv struktury na rychlost degradace, obr. 9: Použití hmotnostních koncentrací a relativního vyjádření jejich poklesu je krajně nevhodné, protože barviva mají výrazně odlišnou molární hmotnost, tj. graf srovnává dvě různé počáteční molární koncentrace. Abychom správně posoudili rychlost degradace a tedy i účinnost procesu u různých barviv, je nezbytné vynášet molární koncentrace a porovnat absolutní veličiny. Můžete tedy porovnat rychlost degradace v absolutních molárních jednotkách (mol/dm3 min) při srovnatelných podmínkách, tj. v okamžiku, kdy se molární koncentrace vyrovnají?
Vliv počáteční koncentrace, obr. 10: Graf přináší velmi zajímavá data, která přímo vybízejí ke stanovení řádu reakce metodou počátečních rychlostí! Jaký je tedy řád reakce? Autorka správně identifikovala problematické datové řady (50, 110 a 130 mg) zatížené chybou. V této souvislosti se tedy nabízí otázka, jaká je opakovatelnost zvolené metody? Jaké jsou hlavní zdroje chyb? Do budoucna bych se přimlouval za menší počet experimentů, ale opakovaná měření, což zajistí statistickou robustnost výsledků.
Spotřeba ozónu, obr. 11: kromě vlastní spotřeby by bylo velmi zajímavé vynést do grafu účinnost využití zavedeného ozónu. Jaké úpravy v konstrukci reaktoru by mohly účinnost zvýšit?
Vliv průtokové rychlosti: S hypotézou vysvětlující naměřená data (obr. 13) lze v zásadě souhlasit. Aby ji bylo možné potvrdit, je třeba znát množství nezreagovaného ozónu. Jsou tato data k dispozici a potvrzují navržené zdůvodnění?
Vliv elektrolytu, obr. 16: Vzhledem k neznámé chybě stanovení koncentrace barviva považuji za nemístné porovnávat vliv NaCl a Na2SO4 – rozdíl mezi 9 a 11%ním nárůstem degradace pravděpodobně není relevantní. Máte představu o tom, jakým způsobem se ionty elektrolytu zapojují do degradační reakce?
Vliv pH, obr. 18: Pro správné posouzení vlivu pH je nutné sledovat i jeho hodnotu v průběhu reakce, protože produkty degradace mohou pH ovlivňovat. Jaké produkty degradačních reakcí azobarviv lze čekávat a jak ovlivní hodnotu pH výsledného roztoku?
Diskuze efektivity (tab. 9) je velmi názorný způsob pro porovnání jednotlivých typů AOP, ale oxidace ozónem je handicapovaná jeho neúplným využitím – viz. otázka 3. Jaká by byla účinnost, kdyby se podařilo dosáhnout 100% využití dodaného ozónu?

Posudky

Posudek vedoucího

Kozáková, Zdenka

Posudek oponenta

Dzik, Petr

Otázky