KROUPOVÁ, K. Stanovení rtuti v rybách a v rybích produktech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2011.

Posudek vedoucího

Diviš, Pavel

Teoretická i praktická část včetně diskuse naměřených výsledků by mohla být zpracována lépe při využití více literárních zdrojů. K zadaným úkolům Bc. Kroupová přistupovala dobře a splnila požadavky zadání diplomové práce. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou C, tj. dobře.

Posudek oponenta

Ing.Tomáš Gregor, Ph.D.

Předložená diplomová práce je klasicky členěna, jak bývá u prací tohoto typu zvykem. V prvních částech je přehledně řešena problematika obecného výskytu rtuťnatých sloučenin, včetně jejich výskytu v rybách a rybích výrobcích, na které je práce zaměřena. V dalších kapitolách diplomantka popisuje analytické možnosti detekce rtuti a jejích sloučenin, zaměřuje se na metody atomové spektroskopie, které jsou v praktické části použity pro samotnou detekci rtuti v rybách a rybích výrobcích, které kopírují běžný spotřebitelský koš v České republice. Ve výsledcích a diskusi jsou poměrně stručně diskutovány naměřené výsledky analýzy rtuti, ale vzhledem k monitorovacímu charakteru práce se jedná spíše o porovnání naměřených hodnot s platnou legislativou, tzn. zda je obsah rtuti v daném limitu nebo ne, což nesplnil pouze vzorek masa žraloka bílého, který více jak 2x překročil povolený limit. Výsledky jsou diskutovány jak s tuzemskými tak i se zahraničními literárními zdroji. V práci se vyskytuje standardní množství překlepů a typografických chyb. K práci mám následující připomínky a dotazy: Na str. 12, ve 2. odstavci jsou uvedeny oxidační stavy rtuti: Hg0, Hg+I, a Hg-II. Domnívám se, že jde o překlep, místo -II má být +II. Na str. 13 v obr. 1.2 není přímo uveden rok emisní studie. Články ze kterých je čerpáno jsou z let 2003 a 2004, což není přímo aktuální údaj. Na str. 20, ve 4. odstavci jsou chybně uvedeny jednotky 50 ?g, zřejmě místo 50 ?g. Na str. 22, v grafech jsou informace z let 1991 až 2004, což nejsou nejaktuálnější údaje. Aktuální údaje nebyly k dispozici? Na str. 26 je uvedeno, že ideálním rozpouštědlem orgnortuťnatých sloučenin je benzen. Bylo by možné ho vzhledem k jeho karcinogenitě nahradit jiným vhodným rozpouštědlem? Na str. 27, 4. odstavec je uveden chloristan hořečnatý Mg(ClO4), jedná se patrně o překlep, správně má být Mg(ClO4)2. Na str. 42, poslední věta, „…páry rtuti byly nosným plynem do kyvety…“ chybí sloveso, patrně „vneseny“. Na str. 53-54 je v grafech a tabulkách místo „tolstolobik“ uveden „tolstobik“. Nezkoušela provádět diplomantka po lyofilizaci vzorků analýzu odpadní zkondenzované/zmrzlé vody na obsah rtuti? Těkavost organosloučenin rtuti je při teplotách -40°C sice minimální, ale přesto některé studie uvádějí snížení obsahu rtuti jak při dlouhodobém skladování v mrazu tak i při lyofilizaci. Jakou HPLC modifikaci by diplomantka doporučila, kdyby chtěla analyzovat kromě celkového obsahu rtuti i jednotlivé rtuťnaté sloučeniny, jak anorganické tak organické. Byla by tato speciační analýza možná v jednom běhu bez složité úpravy vzorku?

eVSKP id 32895