JANEČKA, M. Vliv uhlíkových materiálů na kladnou elektrodu Ni-Cd akumulátorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Bakalář Marek Janečka vypracoval pod mým vedením diplomovou práci zkoumající vliv uhlíkových aditiv na impedanci elektrod v průběhu vybíjení. Pro tento účel student využil jak konvenčních galvanostatických metod tak i metody elektrochemické impedanční spektroskopie čímž přizpůsobil řešení zadání možnostem pracoviště. Student pracoval pod mým vedením od konce roku 2011, kdy také došlo ke změně tématu diplomové práce. Tento fakt přispěl k větším nárokům, které byly na studenta kladeny během vypracovávání diplomové práce. Během této doby student pracoval samostatně a plně využíval všech možných konzultací. Vzhledem k časové náročnosti měření a občasné nedochvilnosti se student dostal do časové tísně, ze které pramení nízké formální zpracování jak teoretické tak experimentální části. Student se v práci často dopouští jazykových nepřesností, špatné či neúplné stavby vět a místy práce postrádá logickou návaznost. Z odborného hlediska je práce na patřičné úrovni a přináší cenné poznatky o chování elektrodových hmot a možnosti jejich charakterizace. V práci jsou provedena logická vyhodnocení a jasné závěry které jsou výsledkem pečlivě a opakovaně sestavovaných měřících procedur. Zadání práce bylo splněno v plné míře a naměřené výsledky jsou hodnotné pro další studium elektrodových hmot. Z těchto důvodů práci doporučuji k obhajobě.
Předložená diplomová práce pana Bc. Janečka je zaměřena na oblast uhlíkových aditiv kladných elektrody NiCd akumulátoru. V teoretické části student popisuje elektrochemické zdroje proudu se zaměřením na NiCd akumulátory, používanými elektrodovými materiály, elektrolytem a elektrochemickými ději, probíhajícími na elektrodách alkalických akumulátorů. Dále také elektrochemickou impedanční spektroskopií a metodami testování NiCd akumulátorů. V této části práce je řada pravopisných chyb a překlepů (např.: str. 11 „kys. sírová“). Kapitoly jsou nepřehledně řazeny a díku tomu se student několikrát vrací k jednomu tématu, takže dochází k opakování uváděných informací. Bohužel, odborná úroveň některých kapitol je horší a nemohu souhlasit s tvrzením typu: • str. 10, konec stránky: „Převážná většina akumulátorů je schopna snést tisíce cyklů“ Za jistých podmínek ano, v běžném provozu ne. Domnívám se, že toto tvrzení, mělo být ještě doplněno podmínkami, ve kterých akumulátory vydrží tisíce cyklů • str. 12, poslední odstavec: „V dnešní době je nejpoužívanějším materiálem pro zápornou elektrodu kadmium nebo metal hydroxid.“ NiCd akumulátory se v EU používají snad jen v průmyslu. Proto je Cd spíše na ústupu. NiMH je nikl-metal hydrid, rozhodně ne metal hydroxid. • str. 14, konec prvního odstavce: „Aby byla zvýšena hustota elektrolytu, je přidáván do elektrolytu hydroxid lithný.“ Rozhodně nesouhlasím. • str. 14, kapitola Vliv uhličitanů: „ Vybíjecí křivka ukazuje, že plató se nachází na úrovni kolem 180 mV vůči posunu potenciálu.“ Pro mě je popis vlivu uhličitanů v této kapitole nesrozumitelný. Škoda, že tato kapitola nebyla více rozepsána, protože vliv uhličitanů v alkalických akumulátorech je dosti důležitý. • str. 15, kapitola Hydroxid Nikelnatý: „... oxid nikelnatý NiO2 ...“ NiO2 je oxid nikličitý. Vzhledem k použitým elektrochemickým metodám při experimentech by bylo dobré, je v teoretické části diplomové práce více popsat. Na druhou stranu jsou velice pěkně a podrobně popsány fáze a chování Ni(OH)2 během cyklování (kap. 4 Hydroxid nikelnatý). V experimentální části je popsána příprava kladných a záporných elektrod, metodika testování a jsou zde prezentována a diskutována naměřená data. Jako aditiva byly použity 4 vzorky průmyslově vyráběného grafitu. Je škoda, že student neuvedl o tomto materiálu více informací (výrobce, typ, apod.). Tvar vybíjecích charakteristik, kapacita vzorků odpovídá průběhům, které na Ústavu elektrotechnologie běžně měříme. Velkým přínosem práce jsou ale provedená impedanční měření při různých stavech vybití kladné elektrody a opakované měření provedené po stárnutí. Jak na vybíjecích charakteristikách, tak i v Nyquistově diagramech je vidět vliv aditiv na kapacitu a vnitřní odpor. Jak je i uvedeno v závěru, dá se z naměřených dat říci, která uhlíková aditiva jsou vhodná a která ne. S experimentální částí jsem velmi spokojen, jen je škoda, že student nezměřil více aditiv. I přes výše uvedené nedostatky a chyby student splnil zadání diplomové práce a předkládanou práci doporučuji přijmout k obhajobě.
eVSKP id 51355