HURT, M. Měřicí antény pro pásma GSM a Wi-Fi [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Cílem bakalářské práce bylo navrhnout a realizovat měřicí antény pro pásma GSM 900 a 1800 MHz a Wi-Fi 2,4 GHz. Student nejprve vytvořil model třípásmové antény, kterou si sám vyhledal v anglické literatuře. Tato anténa však nedosahovala požadovaných vlastností, proto se student zaměřil na návrh dvou samostatných antén, které realizoval a experimentálně proměřil. Na základě změřených výsledků se student dále soustředil na potlačení asymetrických proudů tekoucích po napájecím kabelu. Tyto proudy se mu však nepodařilo dostatečně potlačit a funkce antén tak byla značně degradována. Zadání proto považuji za částečně splněné. Student při řešení své práce pracoval samostatně a pravidelně konzultoval získané výsledky. Pozitivně hodnotím práci s anglickou literaturou. Práce je psaná poměrně stručně, avšak se všemi náležitostmi. Z grafické úpravy bych vytkl použití zbytečně velkého písma v obrázcích např. obrázek číslo 2.12, 4.2 a 4.7.
Práce je zaměřena na návrh a realizaci měřících antén pro pásma GSM a Wi-Fi. Vlastní text práce je rozdělen do 5 hlavních kapitol. První kapitola se zabývá mikropáskovými anténami a také popisem základních parametrů antén. Bohužel v této teoretické části se vyskytuje několik chyb (např. definice zisku v kap. 1.4.1, zařazení štěrbinových antén do kategorie mikropáskových antén apod.). Druhá kapitola je zaměřena na návrh měřících antén. Jedná se vlastně o planární vícepásmovou anténu napájenou mikropáskovým vedením. Výsledkem návrhu je dvoupásmová GSM anténa a jednopásmová Wi-Fi anténa. Je pozitivní, že se autor snaží řešit i otázky nepřesnosti výroby pomocí parametrické analýzy. Bohužel způsob provedení je nedostatečný (rozmítat jen jeden parametr antén, když antény je definována více než 5 parametry, je málo). Ve třetí kapitole autor popisuje realizaci antén a provedl první měření. Bohužel antény nefungují správně, protože je zde problém s asymetrickými proudy po připojení napáječe (jak se dalo očekávat z konstrukce navržených antén). Ve čtvrté kapitole autor práce navrhuje použití feritu a „kotoučku“ pro potlačení asymetrických proudů. Ferit nepomohl vůbec a „kotouček“ jen částečně. Myslím, že použití feritů dle postupu kapitoly 4.1 není správné a „kotouček“ měl být větší (je dobré si uvědomit, že kotouček slouží hlavně k vytvoření zemní roviny pro zářič). Pátá kapitola uzavírá předloženou práci. I přes uvedené nedostatky lze považovat zadání práce z velké části za splněné. Z věcného hlediska práce obsahuje nemálo chyb. Z vlastního textu je znát, že téma práce autorovi nesedí a některým částem teorie antén asi moc nerozumí. Z formálního hlediska je práce napsána na solidní úrovni.
eVSKP id 52232