MAGAUDO, S. Externality v dopravním sektoru, možnosti jejich řešení a související rizika [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Ústav soudního inženýrství. 2022.

Posudek vedoucího

Martincová, Jana Victoria

Předložená diplomová práce je na kvalitní úrovni. Byla vytvořena studie týkající se aktuální problematiky externalit dopravy se zaměřením na frekventované místo Tomkova náměstí v Brně, kde v současné době probíhá další fáze výstavby velkého městského okruhu. Byly vyhodnoceny externality v dopravě s důrazem na ty negativní a navržen způsob jejich řešení. V teoretické části se vyskytlo minimum nepřesností. Praktická část probíhala dotazníkovým šetřením ve zmíněné lokalitě, jejím vyhodnocením a následně vytvořením případové studie. Práce je doplněna přehlednými obrázky, grafy a tabulkami. Z praktického hlediska je využitelná pro širokou komunitu. Použitá odborná literatura je relevantní a byla vhodně zvolena, domácí i zahraniční studijní prameny se týkají dané problematiky a byl jich využit dostatečný počet. Celkově práce odpovídá podmínkám zadání a díky přístupu ke zpracování i rozsahu naplňuje dosažení všech cílů. Úsilí diplomanta a přínos jeho práce hodnotím jako vynikající. Pro výše uvedené skutečnosti navrhuji celkové hodnocení práce A.

Posudek oponenta

Skřehot, Petr Adolf

Slovní hodnocení práce: Jedná se o kvalitně zpracovanou práci, která svým rozsahem 87 stran textu převyšuje požadavky kladené na diplomovou práci. Zvolené téma je aktuální a společensky prospěšné. Cílem práce mělo být vysvětlení pojmu externality v dopravě a zhodnocení současného stavu dopravní situace ve městě Brně se zaměřením na lokalitu Tomkova náměstí, kde probíhá výstavba další části velkého městského okruhu. V uvedené lokalitě měly být vyhodnoceny externality s důrazem na ty negativní a navržen způsob jejich řešení. Součástí zpracování zadaného tématu mělo být také dotazníkové šetření a následné vytvoření případové studie. Provedeného dotazníkového šetření se zúčastnilo 117 respondentů (převážně rezidenti z oblasti Tomkova náměstí), což lze s ohledem na účel provedeného výzkumu považovat ze dostatečně robustní výzkumný vzorek. Použitý přístup, jakož i rozsah a způsob zpracování tak umožnily dosáhnout všech stanovených cílů. Text předloženého díla je čtivý, použité formulace jsou srozumitelné a v textu je jen minimum gramatických chyb nebo překlepů. Z formálního hlediska lze práci vytknout dva nedostatky: 1) V kapitole 7.2 se ve vztahu k prováděné anketě hovoří v budoucím čase, ačkoli práce popisuje již provedený výzkum. 2) Popisky jednotlivých řad v grafech by měly být provedeny slovním vyjádřením a nikoli pomocí číselných indexů. Tato varianta snižuje přehlednost a srozumitelnost sdělovaných informací. Taktéž použití různých variant grafů (zejména koláčových) nepůsobí příliš dobře. Bylo by vhodnější, kdyby se student držel jedné varianty koláčového grafu a jedné varianty sloupcového (včetně slovních popisků uvnitř grafů). Z odborného hlediska pak nelze souhlasit s některými tvrzeními. Na str. 19 se uvádí, že jaderná energie je druhem fosilního paliva, což není pravda. Za fosilní paliva se považují ty materiály, které vzniky anaerobním rozkladem odumřelých prehistorických organismů. Ani následující popis způsobu získávání jaderné energie je věcně vadný; student uvádí: „uvolňuje se v důsledku tzv. nukleární reakce – jaderné fúze. Jedná se o rozdělení jader těžkých atomů, jako je uran nebo plutonium“. Je nutné připomenout, že pro energetické účely lidstvo jadernou fúzi doposud nedokázalo ovládnout, byť se o to snaží již 70 let. Samovolná jaderná fúze probíhá pouze v nitrech hvězd včetně Slunce. Ve vojenství pak byla neřízená jaderná fúze použita v termojaderných zbraních, které ovšem student nesporně neměl v souvislosti s řešeným tématem na mysli. Tudíž veškerá jaderná energie využívaná k mírovým (energetickým) účelům se získává pouze štěpením, a to převážně uranu-235. Dále lze vyjádřit nesouhlas s tvrzením uvedeným na str. 38, kde se uvádí: „Hodnotu lidského života lze tedy určit jako částku, kterou společnost hodlá poskytnout na záchranu jednoho života“. Na záchranu lidského života není v naší společnosti z hlediska finanční náročnosti stanoven žádný finanční limit. To, o čem student hovoří, je stanovení společensky akceptovatelné výše odškodnění nemajetkové újmy vzniklé blízkým osobám po zemřelém (zejména při úrazech). Ta musí být poskytnuta v penězích, nelze-li zadostiučinění vzniklé újmy zajistit jiným způsobem. Ovšem vyjádření absolutní hodnoty či ceny lidského života u nás neexistuje, neboť by to bylo v demokratické společnosti právně i eticky nepřijatelné. Existují pouze postupy, kterým se stanoví druhy jednotlivých náhrad a jejich maximální výše. I přes výše zmíněné ryze odborné připomínky lze objektivně konstatovat, že předložená práce má velmi dobrou odbornou úroveň. Oceňuji především holistické pojetí problematiky externalit a jejich vysvětlení srozumitelné i laickému čtenáři.

eVSKP id 135631