BALI, P. Rekreačný potenciál verejných priestorov panelových sídlisk na Slovensku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Ing. Peter Holub studuje doktorské studium na Fakultě architektury VUT v Brně od roku 2004. Během svého studia složil 9 dílčích zkoušek. Dne 21.9.2006 složil na FA VUT v Brně státní doktorskou zkoušku. Během studia se zapojil jak do výuky i do vědecko - výzkumné činnosti fakulty. Pracoval jmenovitě na následujících výzkumných projektech: o Účast na řešení grantového výzkumného projektu MMR ČR- WB 42-04-52 "Veřejné prostory jako prostředek pro podporu místního cestovního ruchu", 2004 -2006. o Účast na řešení grantového výzkumného projektu MMR ČR - WB 20-05 "Moderní architektura jako nový fenomén cestovního ruchu", 2005 - 2006 o Účast na řešení grantového výzkumného projektu MMR ČR WB 44-04-52 Koncepce bytové politiky pro středně velká a malá města. Dále Ing. Petr Holub během studia v roce 2006 obdržel zahraniční stipendium na pobyt na University of Brighton ve Velké Británii. ing. Peter Holub zpracoval disertační práci na téma "Rekreačný potenciál verejných priestorov panelových sídlisk na Slovensku". Zvolené téma disertační práce se zabývá vysoce aktuálním tématem regenerace panelových sídlišt' jako obytného prostoru pro poměrně velkou část obyvatelstva v zemích bývalého východního bloku. Student se logicky zaměřil na řešení problematiky na Slovensku, kde je situace ještě výrazně vážnější než v České republice. Zvolené téma student zvládl velmi dobře. Student plnil své studijní povinnosti řádně a svědomitě po celou dobu studia vč. dalších povinností se studiem souvisejících tj. další odbornou a vědeckou přípravu apod. Pracoval průběžně, pilně, systematicky a metodicky. Během studia prokázala předpoklady k vědecké práci. Na základě výše uvedeného DOPORUČUJI; aby mu byl po řádné obhajobě disertační práce udělen vědecký titul DOKTOR Ph.D. V Brně dne 20.4.2009 doc. Ing. arch. Vladimíra šilhánková, Ph.D.
Student(ka): lng.Petr Holub Student(ka): architektura a urbanizmus Studijní obor: urbanizmus Školitel: Doc.Šilhánková Oponent disertační práce: Prof.lng.arch.Mojmír Kyselka csc. Název disertační práce: Rekreačný potenciál verejných priestorov panelových sídlisk na Slovensku I .Aktuáln ost tématu: Téma disertace je plně aktuální až módní neboť regenerace rozsáhlého objemu panelových sídlišt'je na Slovensku 'trendy" ‚stejně tak jako brownfields a pěší zóny. Ovšem přínosem práce je zaměření na venkovní prostory sídlišť a jejich rekreační funkci. 2.Zvolená metoda zpracování: Metoda vyniká systémovou logikou. Hodnotí panelová sídliště jako fenomén své doby a děli podle řady ukazatelů. Navazuje hodnocením venkovních obytných prostorů sídlišt', zejména z hledisek rekreačního potenciálu a postupně dospívá k jasné, až příliš podrobné kategorizaci vybraných sídlišť. 3 Splnění stanovených cílů: Ačkoliv cíl práce není výsazně formulován v žádné samostatné kapitole disertace, je uveden v závěru. Byla potvrzena hypotéza autora, že přírodní danosti sídliště ovlivňuje další možnosti a způsoby rekonstrukce rekreačních ploch. 4.Původní výsledky řešení vědeckého problému: Původní výsledky přináší práce v řadě kriterií. Přehledné statistické zpracování kategorizace slovenských panelových sídlišť (s uvedením zahraničních příkladů), jejich tabulkové vyhodnocení a nástin možnosti řešení regenerace a humanizace jsou zjevným přínosem. 5. Význam práce pro další rozvoj vědního oboru a praxi: Ve výše uvedeném spočívá také význam pro vědní obor - který však z urbanizmu zasahuje do sadovnictví a krajinářství. Právě v těchto oborech by bylo možno publikovat výsledky práce ve velmi zestručněné, útlé brožuře.Tu by uvítali nejen projektanti,ale i stavební úřady. 6. Formální úprava disertační práce: Forma je výrazně nadprůměrná a textová části grafické a fotografické přílohy jsou na velmi dobré úrovni. Dokládají erudici autora a možnosti jeho vývoje vědeckého i tvůrčího - jako zahradního architekta. 7. Publikováni dílčích výsledků disertační práce: Ve výše uvedeném spočívá také význam pro vědní obor - který však z urbanizmu zasahuje do sadovnictví a krajinářství. Právě v těchto oborech by bylo možno publikovat výsledky práce ve velmi zestručněné, útlé brožuře.Tu by uvítali nejen projektanti,ale i stavební úřady. 8. Jednoznačné stanovisko zda práci doporučuji - nedoporučuji k obhajobě I při řadě připomínek ‚které uvádím k diskusi, otázkám a připomínkám k obhajobě plně doporučuji disertační práci lng.Petera Holuba k úspěšné obhajobě. Otázky k obhajobě a připomínky k disertační práci: V případě hodnocení stupněm "F - nevyhovující" uveďte hlavní nedostatky práce a důvody tohoto hodnocení. Slovní hodnocení práce a Otázky a náměty k obhajobě: D.p.o mírně nadstandardním rozsahu vč.potřebných příloh jevěnována rekreačnímu potenciálu panelových sídlišť na Slovensku. Autor kvalifikovaně analyzuje genezi těchto urbanistických útvarů,realizovaných většinou v komunistických zemích. Správně hodnotí jejich pozitiva i negativa v průběhu půl století jejich výstavby,využívání,vzestupů i často degradace. Jako mladý odborník však přirozeně postrádá historický přistup k této etapě výstavby bydlení a vybavenosti. Ten spočívá v hodnocení tří velkých stavebních konjunktur na území býv.ČSR. První vlnou rozsáhlé výstavby bylo zakládání velkého počtu kolonizačních měst Od 12.do 14.století. Města jako České Budějovice, Nový Jičín,Hranice, Nový Bydžov nebo Jevičko.Ta měla charakter hromadné,pravidelnémodulově založené a schematické výstavby čtvercových náměstí a pravoúhlých ulic pro měšťany i řemeslníky a na okrajich pro prostý lid - bez nároků na rekreaci v našem životním stylu. Během staletí se však tato města velmi "regenerovala a humanizovala" a dnes vykazuji podivuhodný půvab - stejně tak jako historická města rostlá. Dalši stavební boom nastal až svinou průmyslové výroby od počátku 19.stoi..Rozsáhlě objemy nájemního bydlení rostly nejen kolem továren, ale i historických center.a na výhodných vilových polohách. Třídní diferenciace a rozdíly mezi staveništi byly ještě ostřejší - od slumů po Čtvrti rodinných domů. Humanizace, regenerace a revitalizace je po vice než 150 letech v činžákových čtvrtích velmi rozdílná. Od Vinohrad v Praze a Jiráskovy ul. v Brně jako prestižního bydleni sestupuje úroveň až na Smíchov nebo Bratislavskou, ale ty čekají také lepší budoucnost. Slumy jako důsledek charakteru jejich obyvatel zůstanou vždy - ale budou to také některá panelová sídliště. Panely jsou třetí - plošně i objemově nejrozsáhlejší stavební konjunkturou. Jejich nezbytné polidštěni by mělo být v perspektivě 50-100 let spojeno s možnostmi jejich stavební životnosti,ale také nové výstavby na jejich demolicích. Záleží na sociálním a politickém vývoji státu a lidstva. Vize různých variant vývoje v kontextu s historií předchozích vln výstavby by měly být předmětem práce mladého doktoranda, Jsem však přesvědčen, že v panelových sídlištích socialistického typu bude pokračovat vývoj soukromého, příp. družstevního vlastnictví - nejen bytů a přislušenstviale i venkovních prostorů. Socialistický způsob života bude slábnout, i když určitá část obyvatel setrvá na kolektivním pojetí venkovních prostorů.Jejich rozsáhlost není dána architektykteři usilují o příjemné, intimnější, obyvatelné prostory menšího měřítka,ale hygienickými požadavky osluněni přízemních bytů v časné jarní době. Tím vznikají těžko zvladatelné plochy tzv.veřejné zeleně, která musí být udržována obcí. Jejich rekreační využiti je problematické - dětské hřišťátko a volejbal. Posezení. Venkovní prostory se budou privatizovat.Nejen na zahrady a útulná zákoutí pro majitele bytů příslušného jednotlivého domu.Podle informaci z ÚHA města Ostravy skupují developeři pozemky mezi paneláky - přirozeně ne na hřiště. Pro venkovní aktivity budou sloužit v blízkosti domů plochy pro nejmladší a nejstarší, Babičky u vnoučat. Dědečky u karet. Hlučná hřiště pro puberťáky a dospělé budou ve vyhrazených prostorách neobtěžujících ostatní obyvatele.Tyto druhy rekreace budou soustředěny a intenzivněji využívány. Bratislavská fakulta architektury vypracovala několik diplomových prací na přízemní parter sídliště Petržalka - drobní podnikatelé, hospůdky a kavárny - dokonce ve tvaru návsi podunajské vesnice. To zahuštění a zobytnění vypadalo nadějně. K těmto nadějim může dospět i autor kvalitní dizertace. V Brně. dne 16.čena 2009 Prof.Ing.arch.Mojmír Kyselka,CSc. Oponent disertační práce
Student(ka): Ing. Peter Holub Doktorský studijní program: Architektura a urbanismus Studijní obor: Urbanismus (3501 V009) Školitel: Doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Oponent disertační práce: Doc. Ing. arch. Alena Mansfeldová, CSc. Název disertační práce: REKREAČNÝ POTENCIÁL VEREJNÝCH PRIESTOROV PANELOVÝCH SÍDLISK NA SLOVENSKU 1. Aktuálnost tématu V poválečném období (1945-1989) byla v řadě evropských zemi realizována výstavba pro bydleni především v panelových sídlištích. Mnoho mladých lidí v nich našlo svůj domov, což je prokazatelné pozitivum těchto obytných souborů. Negativních jevů je celá řada: nedostatečná obytná plocha bytu, nevhodné urbanistické a architektonické řešení, stavebně technické provedeni, nedostatek občanských zařízení a pracovních příležitostí. Na rozhraní mezi pozitivy a negativy sídlišť jsou 'veřejné prostory'. Jejich zdánlivě velké 'zelené plochy' mají nedostatečné koncipovanou a udržovanou zeleň, většinou bez prvků drobné architektury. Výsledkem jsou nedostatečné možnosti využívání těchto prostor pro společenský život, volnočasové aktivity i pro krátkodobou rekreaci. Toto aktuální téma je obsahem disertační práce. 2. Zvolená metoda zpracování Disertační práce má logickou osnovu: - vychází z definic panelových sídlišť a jejich rozděleni, z charakteristiky obytného prostoru a veřejných prostorů (městských i sídlištních) - analyzuje význam a tříděni rekreace, dělení rekreačních aktivit a současné trendy rekreační funkce - uvádí problémy sídlišť a příklady regenerace sídlišť v různých zemích, přesvědčivě dokladovaných fotodokumentací - předkládá metodiku hodnocení rekreačního potenciálu sídlišť a hodnoceni vybraných veřejných sídlištních prostor podle rekreačního potenciálu. 3. Splnění stanovených cílů Cíl disertační práce, formulovaný jako důkaz hypotézy, že prostredie resp. prlrodné danosti miesta, v ktorom sa sídlisko nachádza, ovplyvňuje ďaIšie možnosti a sposoby rekonštnikcie rekreaČných ploch na panelových sídliskách je zcela logický a bylo jej dosaženo. 4. Původní výsledky řešení vědeckého problému Aktuální téma disertační práce "Rekreačný potenciál verejných priestorov panelových sídlisk na Slovensku" je autorem zpracováno v požadovaném rozsahu i hloubce, se zajímavým komplexním přístupem k úloze zeleně ve veřejných prostorách sídlišť. Není však dost dobře možné hovořit o "původních výsledcích řešení vědeckého problému. V urbanismu a architektuřť jde spíše o aplikovaný výzkum. 5. Význam práce pro další rozvoj vědního oboru a praxi Výsledky disertační práce lze využít jednak v teoretické rovině - pro zkoumání vlivu místa na způsoby regenerace veřejného prostoru, jednak prakticky pro úřady městských částí při rozhodováni o formách regenerace veřejných prostor a při vytváření Metodik pro Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí, Ústav územního rozvoje a další. 6. Formální úprava disertační práce Disertační práce je předložena v podobě standardní vědecké monografie v rozsahu 104 stran včetně tabulek a obrázků. Věcně je členěna na 17 kapitol. Kap. 1-6 obsahuje teoretické vstupy a charakteristiku současného stavu. Kap. 7-11 jsou metodické a aplikační. Kap. 12 zhrnuje získané poznatky a dosažené výsledky. Členění práce je logické a přehledné, texty s min. překlepy, grafika zdařilá. 7. Publikování dílčích výsledků disertační práce Přehled publikování dílčích výsledků disertační práce na konferencích a ve sbornících (5 titulů) je uveden ve zkrácené verzi PHD.THESIS. Vzheldem ke krátkému období (3 r.) zpracování disertační práce je vyhovující. 8. Jednoznačné stanovisko zda práci doporučuji - nedoporučuji k obhajobě Předloženou disertační práci doporučuji k obhajobě a po jejím úspěšném průběhu doporučuji udělit Ing. Peteru Holubovi vědecký titul Ph.D. Slovní hodnocení práce: Ing. Peter Holub svojí disertační prací prokázal mimořádný zájem o danou tématiku, své schopnosti analyzovat podkladové materiály a volit pro daný účel odpovídající metodologické prostředky a dobře je zpracovat v konkrétní závěry. Práce je zpracována s odpovědným přístupem doktoranda a je využitelná v praxi. Ve vědecké rozpravě by se měl disertant vyjádřit k těmto dotazům: a) Vycházelo hodnocení veřejných sídlištních prostor ve vybraných lokalitách i z průzkumu názoru obyvatel? b) Jaký je názor disertanta na veřejná prostranství v satelitních obytných souborech realizovaných v současnosti? c) Setkal se disertant s možnosti využití vertikálního rozměru pro aplikaci zeleně na fasádách budov (vertikální zahrady)? / V Praze dne 20.6.2009 Doc. Ing. arch. Alena Mansfeldová, CSc. Oponent disertační práce
REKREAČNÝ POTENCIÁL VEREJNÝCH PRIESTOROV PANELOVÝCH SÍDLISK NA SLOVENSKU 1. Aktuálnost tématu je nepochybně značná, zejména jedná-li se o regeneraci sídlišt', jak to také nahlíží autor. Titul zadání požaduje definici stavu a je z tohoto hlediska nedostatečný a stat' o regeneraci je tedy nadbytečná. 2. Zvolená metoda zpracování směřuje k typologii rekreačních potenciálů slovenských sídlišt' a opírá se o rozbor vybraných příkladů, zpracovaných do statistických tabulek. Rozboru předchází teoretická stat', usilující o definice některých základních pojmů - hlavní z nich "rekreační potenciál" však deflnován není ! - a o stanovení kriterií. Poznatky z literatury však nejsou kriticky hodnoceny, např. kriteria se staví jedny za druhými bez kritického pohledu. Zaráží, že práce pro fakultu architektury není kresebně dokumentována, pouze fotograficky a kresbami převzatými. V celkovém hodnocení jednotlivých příkladů rozborů je velmi osobní hodnocení, které není blíže rozvedeno např. právě kresbou (např. centrum Pardubice- Polabiny), některá hodnocení jsou asi technický omyl (obr.63 - komunikace jako rekreační prostor). 3. Splnění stanovených cílů je velmi problematické, poněvadž práce si cíl výslovně, jak je to vždy obvyklé, nestanovuje jako východisko. Zadání dizertační práce určuje cíl: zanalyzovat rekreační potenciál veřejných prostorů sídlišť a navrhnout jejich typologii z pohledu jejich využití pro rekreační účely obyvatel. Až na str.45 v rámci Hypotézy autor uvádí cíl práce jako : přehodnotit a analyzovat rekreační potenciál panelových sídlišt' pro jeho správné další využití na rekreaci svých obyvatel Na str.94, tedy až v Závěru, pak autor uvádí :cílem práce bylo potvrdit nebo vyvrátit hypotézu Prostředí resp.přírodní danosti místa ovlivňuje další možnosti a způsoby rekonstrukce rekreačních ploch na panelových sídlištích na základě hodnocení způsobu rekreace na slovenských sídlištích vzhledem na způsob využívání svého rekreačního potenciálu. Pomineme-li stat' o regeneraci, která je pouze statistickým přehledem, lze tedy říci, že práce svoje zadání splnila. Ke zpracování textu bylo pak třeba přistupovat daleko pozorněji a ne tak povrchně, aby se např. na s.73 mezi přírodními výjimečnostmi citovaly: architektonické zajímavosti nebo historické události. 4. Původní výsledky řešení vědeckého problému lze chápat v kap. 11.3, kde jsou ovšem stále vztahovány ke konkrétním objektům z průzkumu, závěry nejsou obecně formulovány. Osobně jsem toho názoru, že zadané téma jak je formulováno, není hodno doktorské dizertace. Jiná situace by byla, kdyby se jednalo o metody regenerace rekreačního potenciálu sídlišt'. 5. Význam práce pro další rozvoj vědního oboru a praxe lze vidět jen v oblasti úřední praxe v oboru urbanismu respektive územního plánování a životního prostředí. Teprve po řádném formulování metod a zobecnění závěrů, tedy po přepracování textu, by bylo možno tyto teze využít. 6. Formální úprava dizertační práce odpovídá zvyklostem ‚ ovšem s tou výhradou, že práce pro fakultu architektury by měla být provázena kresebnou situací, nejen fotografiemi, i když dobře volenými a kvalitními. Zde je také místo, abych upozornil na nejednotnost uvádění bibliografie: oddíl 13 Soupis citací je zbytečný a uváděné práce je třeba zařadit do vlastní Bibliografie. Pro celou práci platí, že odkazy na literaturu je nutno v bibliografii také uvést: zde např. citovaní autoři Finka (s.55,58,61), Tilley (s.21) nebo Mejsnarová (s.26,30) a jejich odkazované práce nejsou uvedeni ani v jednom z obou seznamů. 7. Vzhledem k formulaci zadání d o p o r u Č uj i k obhajobě. Ing.arch.Dušan Riedl CSc. V Brně 16.září 2009
eVSKP id 30194