LÁBSKY, B. Metody analýzy přenosových struktur v časové oblasti. [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.

Posudek vedoucího

Brančík, Lubomír

Úkolem studenta bylo ověřit několik metod pro řešení přechodných jevů na přenosových strukturách v časové oblasti, nejdříve na strukturách charakteru jednoduchého vedení, poté vedení vícevodičového. Součástí práce bylo rovněž vytvoření vhodného grafického rozhraní v jazyku Matlab pro zadávání vstupních parametrů simulace. V práci jsou popsány čtyři metody: jedny z možných variant implicitní a explicitní metody FDTD, implicitní Wendroffova metoda a metoda stavových proměnných. Výsledky simulací jsou uvedeny v grafické podobě, bohužel zcela chybí kvantitativní posouzení dosahované přesnosti i výpočetní náročnosti uvedených algoritmů. Ačkoli matlabovské skripty dvou implicitních metod umožňují simulovat šíření vln na vázaných vícevodičových strukturách, obecně ztrátových, chybí v teoretické části práce alespoň základní popis teorie vícevodičových přenosových vedení. Místo toho je zde zcela zbytečně zabíháno do podrobného popisu charakteristik základních obvodových prvků, kde bylo možné učinit pouhý odkaz na literaturu. Rovněž diskuze dosažených výsledků a vlastností jednotlivých metod mohla být podrobnější, některé závěry jsou činěny do značné míry na základě závěrů převzatých z citované literatury. Řadu kritických připomínek mám rovněž k formální stránce práce, včetně většího počtu gramatických chyb či překlepů. I přes uvedené výhrady, především vzhledem k větší teoretické náročnosti problematiky, považuji zadání diplomové práce v základních rámcích za splněné. Student pracoval samostatně, možností konzultací využíval v přiměřené míře.

Posudek oponenta

Petržela, Jiří

Porovnáním předložené diplomové práce se zadáním lze konstatovat, že student toto zadání v zásadě splnil. Samostná práce studenta vpodstatě zahrnuje pouze implementaci dvou jednoduchých metod výpočtu rozložení napětí a proudů na vedení, přičemž se počítá vždy pouze s jedním typem budicího signálu. Vzhledem ke komplexnosti dané problematiky a rozsahu práce lze tuto jen stěží chápat jako přehledovou studii. V práci postrádám zhodnocení jednotlivých výpočetních metod z hlediska časové náročnosti výpočtu, zejména pak srovnání explicitní a implicitní metody FDTD. Grafické rozhraní, které student realizoval, se mně bohužel nepodařilo spustit. Z formálního hlediska je práce v pořádku, avšak obsahuje množství gramatických chyb a překlepů. Matice a vektory se v technickém textu označují tučně. Za krajně nevhodné považuji opisovat celé kapitoly z již existujících článků jiných autorů a to i za předpokladu, že je na ně v závěru dané kapitoly uveden odkaz. Jedná se například o kapitolu 4.4.1.

eVSKP id 21937