SIUDA, P. Návrh Teslova transformátoru pro VN jiskrový zdroj [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Student zpracoval velmi zajímavou práci na téma využití Teslova transformátoru pro disociaci molekul anorganických roztoků. V práci popsal princip funkce, systém buzení a návrh desky plošných spojů pro funkci transformátoru. Navinul cívku a provedl oživení budícího obvodu. Celý postup popsal dostatečně a srozumitelně do své práce. Zde se z pozice vedoucího BP mu musím omluvit, že jsem mu z důvodu nedostatku času neoživil řízení zdroje pulzů z procesorového řízení, na kterém jsme se na začátku práce domluvili. Student splnil zadání a odevzdal velmi dobrou, samostatnou a erudovanou práci.
Student ve své práci úvodem představil vynálezce Nikolu Teslu a dále popsal jednotlivé typy realizace a principy činnosti jednoho z jeho vynálezů –Teslova transformátoru. Praktickou částí práce byl návrh, výroba a oživení Teslova transformátoru s tranzistorovým budičem. Tím byly splněny všechny body zadání práce. Práci doporučuji k obhajobě u SZZ. Nicméně v práci se vyskytují drobné formální chyby. Například text v kapitole 1, 2.3.2, 2.4 a 3.1 není zarovnán do bloku. Mezi číselnými hodnotami a jednotkami chybí mezery. Místy chybí čárky mezi větami. A veličiny v textu by měly být psány kurzívem. Dále je v práci uvedeno několik technických nepřesností. V kapitole 2.1 je v textu chyba. Mělo by zde být uvedeno, že sekundární cívka je naladěna na stejnou rezonanční frekvenci jako obvod na primární straně, případně obráceně. V kapitole 2.4.3 jsou zmíněny pouze nekvalitní kondenzátory amatérské výroby, které pro daný účel nejsou vhodné vzhledem k velkým dielektrickým ztrátám, velkému svodu a malému du/dt. Autor zapomněl zmínit kvalitní kondenzátory s keramickým nebo slídovým dielektrikem. V kapitole 2.4.1 je uvažována takřka veškerá kapacita sekundárního vinutí v toroidním jiskřišti a na kapacitu mezizávitovou bylo vyčleněno pouze 20 %. Přičemž praktická měření dokazují, že mezizávitová kapacita a kapacita proti okolí je dominantní a může být až o řád vyšší, než přídavná kapacita toroidního jiskřiště. Uvažování elektrické pevnosti 10 kV/mm při vlhkém a 30 kV/mm při suchém vzduchu je velmi nepřesné. Kromě běžné vlhkosti vzduchu má dominantní vliv na kapacitu tvar elektrod, který formuje elektrické pole, a samozřejmě také i frekvence. Při praktickém měření rezonanční frekvence sekundární cívky v kapitole 3.1 postačuje, když je uzemněn pouze generátor a samotná sekundární cívka může být plovoucí – bez uzemnění. V kapitole 3.3 je zmíněno použití olovnaté pájky. Je otázkou, zda-li není možné v dnešní době použít nějakou bezolovnatou alternativu. Závěr práce by mohl být delší s uvedením naměřených výstupních parametrů a přínosem práce.
eVSKP id 72750