JAVORA, P. Návrh planárních anténních struktur z metamateriálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.

Posudky

Posudek vedoucího

Raida, Zbyněk

Úkolem diplomanta bylo navrhnout a experimentálně ověřit vlastnosti tří různých planárních meta-materiálových antén, vyrobených ze stejného substrátu a pracujících ve stejném pásmu kmitočtů. Diplomant se soustředil na hříbkovou anténu, anténu s vytékající vlnou a rezonanční anténu nultého řádku. Antény byly řádně navrženy. Jejich funkčnost byla ověřena počítačovou simulací. Antény byly optimalizovány a realizovány, jejich vlastnosti byly vzájemně porovnány. Rozdíly mezi vypočtenými a změřenými výsledky byly diskutovány a odůvodněny. Zadání práce bylo splněno na dobré úrovni. Student pracoval na projektu samostatně a se zájmem o věc. Aktivně přitom využíval aktuální časopiseckou literaturu. Samotná diplomová práce je napsána stručně a výstižně. K jejímu formálnímu zpracování nemám výhrady

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění zadání A 45/50
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) A 18/20
Formální zpracování práce A 18/20
Využití literatury A 9/10
Navrhovaná známka
A
Body
90

Posudek oponenta

Polívka, Milan

K práci mám následující připomínky. V teoretické části práce postrádám výklad, jak souvisí rezonanční kmitočet f0 s prvky náhradního obvodu elementární buňky jednotlivých typů antén a popis zobrazených disperzních diagramů a z nich vyplývajících vlastností struktury. V kapitole 4.1 (hříbková anténa) si neodpovídají simulované kmitočty v grafu (obr. 4.5, úměrou odečtené 2,0 - 2,27 - 2,59 GHz) a uvedené v textu (2,2 - 2,4 - 2,65 GHz). V hodnotící části není provedeno porovnání šířek pásem antén, zisků, účinnosti a rozměrů antén navzájem ani jejich realistické zhodnocení s vlastnostmi konvenčních antén, jak požaduje zadání. Šířka pásma je u všech typů pro standardní PSV = 2 pouze zlomkem pásma např. služby WIFI (2,4 - 2,48 GHz), tudíž praktické použití navržených typů je omezené, což je v protikladu s tvrzení na str. 27 (posl. věta). Kapitola 5 prezentující výsledky měření obsahuje poměrně dost formálních chyb v odkazech na obrázky (5.3 místo 5.4 na str. 25, 5.1 místo 5.5 a 5.3 místo 5.4 na str. 27, 5.6 místo 5.7 a 5.7 místo 5.8 na str. 30) a je poněkud nekonzistentní (střídání jmenného a číselného označení antén, obrázky předbíhají popisu v textu, nejsou uvedeny směrové charakteristiky hříbkové antény, ..) a hůře se v ní orientuje. V textu se u proměnných používá též kurzíva. Závěrem bych uvedl, že z práce je zřejmé, že autor se seznámil s použitím metamateriálových struktur v návrhu antén, získal nové poznatky, zrealizoval a proměřil vybrané vzorky a splnil tak podstatnou část zadání. Práci by však prospěla důslednější porovnání a interpretace výsledků a pečlivější závěrečné čtení.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání B 17/20
Odborná úroveň práce B 40/50
Interpretace výsledků a jejich diskuse D 12/20
Formální zpracování práce B 8/10
Navrhovaná známka
C
Body
77

Otázky

eVSKP id 21922