PROCHÁZKA, O. Analýza nitrolebního tlaku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Zadání projektu bylo formulováno na Neurochirurgické klinice nemocnice U Svaté Anny, odkud pochází také konzultant Bakalářské práce. Funkci vedoucího Bakalářské práce jsem přijal na žádost autora a nabídl jsem mu konzultace v oblasti zpracování signálů, které však nebyly autorem využity. Hlavním důvodem byla patrně nedostupnost signálů nitrolebního tlaku, jejichž pořízení je velmi náročné a nelze je předem naplánovat. Data pořízená na jediném pacientovi nakonec autor získal nedlouho před odevzdáním práce. Realizoval metody pro jejich zpracování v časové a ve frekvenční oblasti, nicméně z nejspíš z důvodu časové tísně, ve které se ocitnul, mne nestihl informovat o postupu řešení a do rukou se mi dostala až odevzdaná Bakalářská práce, jejíž text podle mého názoru nese znaky spěšného dokončování. Podle sdělení konzultanta se autor zúčastňoval pravidelných konzultací, projevoval aktivní zájem o řešenou problematiku a splnil požadavky formulované v zadání projektu.
Předložená bakalářská práce je zaměřena na analýzu nitrolebního tlaku. V teoretické části se zabývá anatomií a fyziologií mozku v rozsahu příslušném zadanému tématu práce. Dále se zmiňuje o metodách měření nitrolebního tlaku a analýze získaného signálu v časové a frekvenční oblasti. V poslední kapitole popisuje vytvořené programy a v závěru podrobně shrnuje své výsledky a srovnává je s výsledky uvedené v publikovaném článku. Předložený text je místy strohý, některé postupy jsou popsány zdlouhavě slovně místo použití matematického či symbolického zápisu (např. výpočet RAP, str. 25). Některé formulace svědčí o nepochopení problematiky (např. zpět se odráží světlo nebo změněné spektrum, str. 22; reálnou složku získáme, když použijeme absolutních hodnot, str. 24; aj.). Kapitoly 4.1. a 4.2, které popisují Fourierovu transformaci, jsou obsahově špatně a špatně formulovány a obsahují chybný vzorec 4.1. U vzorce 4.2 chybí popis proměnných. V praktické části (kapitola 5) bych ocenila vykreslení signálu pro kratší časový interval, aby naměřený signál ICP (obr. 17, 18) bylo možné porovnat s charakteristickými průběhy signálu ICP (obr. 5-8). Výsledné amplitudové spektrum (obr 19) bylo vypočteno z celého zadaného úseku 2500s. Proč nebylo použito průměrování amplitudových spekter získaných z kratších úseků? Pro rozměření v časové oblasti je na obr. 20 příklad vykreslení klasifikační matice z jednoho úseku 5 sekund. Proč není vykresleno více bodů z více úseků? Jak by vypadala klasifikační matice např. pro hodinový záznam? Bylo by možné z ní něco určit? V kapitole 5.5 byl předložen výpočet průběhu amplitudy srdečního tepu AMP, který byl získán filtrací z průběhu nitrolebního tlaku. Zde postrádám vykreslení krátkého úseku původního ICP a získaného AMP v jednom grafu. Předložené výsledky jsou pouze výsledkem z jednoho měření. Zpracování dat je na velmi nízké úrovni a kapitola 4 je na úrovni nedostačující. Sice se student zabýval zajímavou problematikou, kterou si musel nastudovat, ale samotné zpracování dat, které bylo stěžejní, mohlo být lepší. Zejména, když je z textu patrné, že student ví, čeho konkrétně měl dosáhnout. Z formálního hlediska práce obsahuje některé nedostatky. Zejména zkratky nejsou vždy definovány při prvním výskytu a jen v některých případech je uveden i anglický význam. Nicméně, všechny zkratky používané v textu pocházejí z angličtiny. Zde je tedy velmi ocenitelný seznam zkratek. Dále, slovní popis vzorce 4.4 je před vzorcem 4.3 a text obsahuje několik gramatických chyb. Práci hodnotím celkově F/47.
eVSKP id 72859