RUSNÁK, F. Funkční model řídicí jednotky malé vodní elektrárny [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Bakalářská práce byla zadána firmou Elzaco a zabývá se funkčním modelem řídicí jednotky malé vodní elektrárny. Součástí práce bylo navrhnout elektroniku a software pro řídicí jednotku. Technickou část bakalářské práce student konzultoval ve firmě. Konzultace textové části využíval dosti na poslední chvíli, ale i přes to byl pan Rusnák schopen po formální stránce vytvořit práci na velice dobré úrovni. Návrh desek plošných spojů a následná kompletace a oživení svědčí o dobrých technických a odborných znalostech studenta tohoto oboru. Po odborné stránce je práce na velice dobré úrovni, avšak po formální stránce práce obsahuje drobné překlepy a opakující se konstrukce vět a v práci jsou kapitoly bez textu. Rozsahem textu odpovídá doporučenému rozsahu a práce s literaturou je na dobré úrovni. Z výše uvedeného jsou zjevné znalosti studenta na úrovni bakalářského studia a práci hodnotím 90 bodů A.
Pan Rusnák ve své práci navrhl a realizoval PFC měnič, který usměrňuje napětí z generátoru na bázi asynchronního motoru. Student podrobně popsal problematiku metod usměrňování středních výkonů, přičemž využíval internetové články, technické manuály, skripta, a hlavně technické zprávy, kde se řeší tato problematika. Samotný návrh elektroniky je proveden systematicky a pečlivě. Při návrhu PWM regulátoru měniče použil student metodu požadovaného frekvenčního přenosu se zohledněním omezení dynamiky akčního zásahu. Zde by nejspíše bylo vhodné zkusit použít i nějakou z analytických metod návrhu regulátoru. Oproti tomu návrh PWM regulátoru pro ventilátor už popsán není. Implementovaný procesor plní spíše podružnější roli, což i vyplývá ze zdrojových kódů, avšak jeho softwarové vybavení není v dokumentu popsáno. Tvorbu vlastních DPS autor pouze ve stručnosti představil, ale už nediskutoval řešení problémů vyplývajících z povahy zařízení. Z měření vlastností realizovaného zařízení vyplývá, že změřené parametry (zvlnění a perioda kmitů) se liší od simulace až o 20 %, což bylo nejspíš způsobeno nepřesnostmi součástek a drobnými chybami ve výpočtech (např. rovnice 3.11). Zařízení ale funguje dle stanovených požadavků a oceňuji snahu o porovnání reálného a simulovaného výstupu. Celkově je práce na výborné úrovni, a i přes uvedené výtky hodnotím A (93 bodů).
eVSKP id 134733