MATRAS, J. Vliv povrchových úprav DPS na pájitelnost při pájení v parách [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Řešitel měl za úkol vyhodnotit pájitelnost různých povrchových úprav desek plošných spojů při pájení v parách a zvolit vhodnou měřící metodu. Pájitelnost měla být vyhodnocena pro různý počet pájecích průchodů. Řešitel pracoval celkem samostatně, systematicky a pravidelně konzultoval danou tématiku, práci si vhodně časově rozložil. Student prokázal dobré teoretické znalosti a správně pracoval s literaturou. Výsledkem práce jsou cenná praktická měření. Získané poznatky budou použity v dalším vývoji a ve výrobě. Vzhledem k těmto skutečnostem navrhuji uvedené bodové hodnocení. V Brně dne 3.6.2016
Student měl za úkol seznámit se s problematikou „Vlivu povrchových úprav na pájitelnost při pájení v parách“, zvolit vhodnou metodu, realizovat měření pro různý počet pájených cyklů a provést vyhodnocení. Student rozdělil práci do 8 kapitol. Po krátkém úvodu se v teoretickém rozboru zabýval podrobněji povrchovými úpravami mědi na DPS, dále tavidly a pájkami SAC. V teoretickém rozboru zpracoval otázku pájitelnosti se pájením v parách a rozebral metodu SSBA. V praktické části se student proměřil teplotní profil a následně prováděl měření smáčechích úhlů a obvodů rozteklých kuliček pájky na rozdílných povrchových úpravách v závislosti na počtu průchodů přetavovací pecí. Získaná data student vyhodnotil a zpracoval do přiložených tabulek. Student zpracoval bakalářskou práci poměrně přehledně, podrobně rozebral zadanou problematiku a je zřejmé, že se v zadané problematice orientuje. Práce je na dobré úrovni, vyhodnocení mohlo být provedeno názorněji v grafických závislostech. Výsledky smáčecích úhlů jsou průměrovány a uvedeny na 2 až 8 desetinných míst, přičemž měřené hodnoty značně kolísají v jednotkách! V práci mohla být uvedena směrodatná odchylka. Odborná literatura byla použita a je citována v dostatečné míře. V práci se vyskytují drobné překlepy, např. chybějící nebo přebývající znaky, chybějící mezery před jednotkami. Nepřesná tvrzení – např. v kapitole 5 uvádíte, že teplota nasycených par u kondenzačního pájení nepřesahuje 230 °C, ale následně to popíráte teplotním profilem z obr. 5.2 i v kapitole 5.4. Diskutabilní se jeví uvedení rovnice (2) i hodnoty povrchového napětí od 500 do 1000 mN/m na str. 20. Celkově lze hodnotit práci jako aktuální pro problematiku spolehlivosti bezolovnatých pájených spojů. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 94125