SIKOROVÁ, P. Tensiomyografie – analýza nejistot měření [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Zadání práce je autorkou splněno. Už při zadávání práce bylo jasné, že její řešení bude velmi náročné jak po stránce vlastního měření, tak po stránce interpretační. Studentka však přistoupila k zadané práci velmi iniciativně a zodpovědně a výsledek je dle mého názoru zdařilý. Zpracování literární rešerše, včetně aktuálních zdrojů, je velmi dobré. Rozsah práce je vysoce nadprůměrný a totéž se dá říct o jazykové a odborné úrovni textu. Drobné formální nedostatky, problémová místa či terminologické nepřesnosti byly po konzultaci s vedoucím práce povětšinou upraveny či odstraněny. Autorka po celou dobu pracovala aktivně a problematiku pravidelně a účelně (!) diskutovala se školitelem i konzultantkou. Předložená analýza ukazuje, jak silně ovlivní způsob měření tensiomyografem (dále TMG) hodnocení stavu svalů vyšetřujícím. Jinými slovy ukazuje, jak moc je TMG a podobné metody zatížena chybou při nesprávném použití. Předložená práce se po určitém doplnění stane základem publikace, která by měla přispět ke správné diagnostické praxi při využití TMG. Předložená bakalářská práce splňuje všechny mi známé požadavky na takovouto práci. Celkový počet bodů: 98.
Požadavky zadání práce byly splněny, a to přes nepříznivé podmínky dané pandemií Covid-19. Předložená práce splňuje základní požadavky prezentační úrovně, má obvyklou výstavbu odborné práce, tj. vychází ze zadání problému, pokračuje literární rešerší, metodikou, popisem výsledků, a nakonec jejich diskusí. Z hlediska rozsahu je práce nadprůměrná. Z hlediska formálního zpracování práce nelze mít námitek. Sepsána je kultivovaným jazykem, i když ojediněle opouští odborný styl (výrazy jako „fungování přístroje“) nebo je nadmíru zatížena zkratkami, a ne vždy šťastným názvem hodnocených parametrů (délka kontrakce – doba trvání kontrakce), které jsou souhrnně označovány jako nejistoty, což je také poněkud zavádějící. České výrazy by neměly mít anglické zkratky (motorická jednotka – MU). Termín transduktor (z angl. „transducer“) bezdůvodně nahrazuje český ekvivalent „měnič“. Práce s odbornou literaturou (53 položek) je na velmi dobré úrovni, podle všeho nadprůměrné. Autorka hojně pracuje s odkazy na anglickojazyčné časopisecké publikace, neusnadňuje si příliš práci citováním internetových zdrojů. Smyslem práce bylo zjistit, jak ovlivňuje výsledek tensiomyografického měření nastavení některých parametrů („nejistot“), zejména polohování stimulačních elektrod a senzoru (měniče). Dále měly být srovnány výsledky měření týchž probandů fyzioterapeutem a standardy, o které se opírá software přístroje. Tím byly dílčí úlohy jasně definovány a jejich řešení bylo adekvátní, v rámci možností téměř vyčerpávající. K prezentaci vlastních výsledků nelze mít podstatných připomínek, snad jen poněkud abundantní zavádění zkratek, které nutí čtenáře k neustálému vracení se k metodice. Diskuse výsledků je koncizní. Odbornou úroveň bych charakterizoval jako velmi dobrou. Rušivě působí jen zmatečná charakterizace bipolárního elektrodového systému na str. 24 (Stimulační elektrody jsou v bipolárním zapojení (snímá se rozdíl potenciálů mezi dvěma aktivními elektrodami [28]). Drobnosti lze nalézt i jinde, ale nejsou podstatné, spíše jde o neobratnosti. Realizačním výstupem je standardizace vyšetřovacího postupu platná zejména pro oblast sportovního lékařství a rehabilitace. Práci doporučuji k obhajobě a souhrnně hodnotím 94 body ze 100.
eVSKP id 126726