Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Koška, Petr

Diplomová práce se zabývá problematikou vyjadřování nejistoty při měření průtokových charakteristik termostatických hlavic a ventilů. V diplomové práci je proveden rozbor metodiky pro vyjadřování nejistoty výsledku zkoušky/měření ve shodě s návodem GUM. V další části je proveden návrh modelu pro odhad standardní kombinované nejistoty průtokových charakteristik. Práci lze vytknout "nedotaženost" ve výpočtu/kvantifikaci příspěvků ovlivňujících veličin ke standardní nejistotě. Stejně tak se v práci vyskytuje řada gramatických a stylistických chyb, chyby v označování veličin i různé, někdy netradiční, způsoby citování. Diplomovou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou dobře/C.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	D
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	C
Vlastní přínos a originalita	C
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry	D
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	D
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	C
Grafická, stylistická úprava a pravopis	D
Práce s literaturou včetně citací	C
Samostatnost studenta při zpracování tématu	C

Navrhovaná známka: C

Posudek oponenta

Vdoleček, František

Diplomant se pokusil ve své práci o analýzu nejistot měření na zkušebním zařízení pro testování průtokových charakteristik ventilů a termostatických hlavic. Tématicky se jedná o velmi zajímavou a atraktivní práci z oboru metrologie, jejíž realizace postrádá více systematičnosti a zejména závěrečnou důslednější korekturu textu. To svědčí o zřejmém špatném rozvržení času, který byl pro řešení práce vymezen. Práce obsahuje jak rozbor samotného zkušebního zařízení u firmy Honeywell, tak i vcelku správné úvahy o analýze nejistot a jejich složek, které se zde budou vyskytovat, v obecném rozboru. Výběr, resp. zanedbání jednotlivých složek nejistot se jeví logicky a bylo zjevně řešeno uvážlivě v součinnosti se zkušebnou. Srozumitelnosti a názornosti práce by prospělo, kdyby byl ve druhé části 3. kapitoly (3.4 až 3.6) uveden i nějaký názorný příklad včetně číselného dosazení. Práci velmi výrazně snižuje řada nepřesností, nepřeberné množství překlepů a nedůsledností, a bohužel i hrubé pravopisné chyby. Jen namátkou uvádím například: · Hrubky: „vyplívá“ namísto vyplývá na str. 15, 16; „oběmový průtok“ namísto objemový průtok na str. 57 apod. · Jak v textu, tak v závěrečném shrnutí symbolů se namísto hustoty „ró“ nebo pravděpodobnostního koeficientu pro dané rozdělení „chí“ objevuje značka obdélníku s otazníkem. · Často je rovněž číselná hodnota na konci řádku a jednotka následuje až na řádku dalším, což rovněž nezlepšuje čitelnost textu. · Na straně 50 a následujících je prakticky doslovná citace normy ČSN EN 215, a to tak důsledná, že se odvolává opakovaně např. na obr. 9 (v normě), přestože do textu DP byl převzat jako obr. 11., což ale autor nevzal na vědomí. · Jsou používány 3 různé typy odkazů na literaturu v textu (např.zajímavý na str.25. uprostřed). · V úvodu je vzpomenuta velmi významně norma ČSN ISO 5168 ale v seznamu literatury chybí. . Proč nejsou dle normy (v metrologii zcela běžné ČSN ISO 31-0) uváděny veličiny šikmo.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	D
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	D
Vlastní přínos a originalita	E
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry	D
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	E
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	E
Grafická, stylistická úprava a pravopis	E
Práce s literaturou včetně citací	D

Navrhovaná známka: E

Otázky

Otázka k obhajobě 1) V práci v kapitole 3.4. několikrát používáte u jednotlivých nejistot vyhodnocovaných metodami typu B tzv. „normálové“ rozdělení. Můžete objasnit, oč se jedná, a jak to bylo míněno ? (Na první pohled by se totiž mohl čtenář domnívat, že jste jen zkomolil rozdělení normální, ale přitom používáte koeficient "odmocnina ze tří" , což přísluší rozdělení rovnoměrnému – obdélníkovému viz. první dva případy přílohy 2).
Otázka k obhajobě 2) Pokuste se na základě svých zkušeností a experimentů realizovaných na zkušebním zařízení odhadnout pro názornější přiblížení konkrétní velikost výsledné nejistoty ať již vzhledem k teplotě nebo průtoku podle vaší metodiky navržené v kap. 3.6 (buďto v absolutním nebo relativním vyjádření).
Další připomínky ke značení: . Symbolem q s různými indexy jsou značeny zcela logicky nejrůznější průtoky, ale "q s pruhem a indexem m" je výběrový průměr teploty (str. 73, kde jen o 2 řádky výše je pro tutéž veličinu použit i symbol "t s pruhem"). . „K“ značí většinou jednotku teploty kelvin, ale jinde teplotní rozdíl (str. 44 + 72), obojí psáno kolmým písmem; současně ale teplotní rozdíl představuje "delta t" (str. 73). . „W“ i „w kvadrát“ značí podle seznamu na str. 73 i vztahu (16) rychlost média – jednotky neuvedeny. . Práce používá několik soustav jednotek a navíc obsahuje i překlepy stylu "Kpa" namisto "kPa" např. na str.65.