KOZÁČEK, P. Kontinuální měření konduktivity vyráběného měděného vodiče [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Cílem bakalářské práce bylo provést rešerši možných metod měření konduktivity vodičů s ohledem na možné využití pro kontinuální měření při provlékání vodiče a poté tyto metody experimentálně ověřit a porovnat. Jelikož práce byla realizována pro firmu Draka Kabely, s.r.o. ve spolupráci s Ústavem teoretické a experimentální elektrotechniky VUT v Brně pod konzultačním vedením Ing. Martina Friedla, ztotožňuji se plně s přiloženým hodnocením konzultanta. Práce formálně splňuje nároky kladené na bakalářskou práci, byla vypracována ve slovenském jazyce. Doporučuji ji k obhajobě. Slovní hodnocení konzultanta bakalářské práce práce Ing. Martina Friedla: Student Peter Kozáček ve své práci popsal základní způsoby měření vodivosti měděného vodiče a jejich možnosti využití při kontinuálním měření ve firmě Draka Kabely, s.r.o. Zpracovávané téma je relativně složité a náročné. V závěru práce student navrhl experimentální měření pro ověření principu vybrané metody. Student během semestru projevoval aktivní přístup k práci a zájem o danou problematiku. Uvedená práce je řešena ve spolupráci s UTEE. Celkový navrhovaný počet bodů konzultantem: 65
V teoretické části student popsal základní pojmy a veličiny se vztahem k zadání. Student v práci příliš nevyužívá zavedené označení vektorových a komplexních veličin, většinu obrázků převzal z literatury, jejich kvalita mohla být lepší. Srovnání vypočtené hodnoty magnetické indukce s modelem vodiče v ANSYSU má pro řešení a výběr metod minimální přínos, navíc se v podstatě pouze konstatuje, že se simulace a výpočet shodují. Množství metod a jejich popis se zdá být pro řešení dostačující, mohl být však členěn přehledněji. V teoretické části postrádám stanovení požadované přesnosti měření vodivosti/odporu. Pro vlastní realizaci si student vybral nejprve Kelvinovu metodu měření odporu, přičemž realizoval program v LabView, umožňující kontinuální sběr měřených dat po sběrnici GPIB. Ačkoliv není program příliš obsáhlý, mohl student uvést blokové schéma. Teoretické a naměřené hodnoty porovnal v tabulce, včetně odchylek. Dle mého názoru je zde nedostatečný popis podmínek a způsobu měření, k realizaci měřicího zařízení dle textu v kapitole nedošlo, ačkoliv v závěru student popisuje problémy s kontaktem kladek při experimentu. Další realizovanou metodou je metoda vířivých proudů, kde student navrhl parametry obou cívek a navrhl základní blokové schéma měřicího zařízení. Bohužel další konkrétní obvodové řešení, simulace nebo ukázka naměřených průběhů v práci řešena není, resp. je zde uveden pouze stručný popis zpracování signálu z cívky a popis předpokládaných problémů. V závěru je opět doplněno, že vzniká rušení na frekvenci 50 Hz, které vyžaduje použití filtru. Ostatní metody nejsou realizovány pro svoji složitost nebo nepoužitelnost v praxi. Přínos práce vidím v především v popisu metod, které však student mohl více rozpracovat a uvést konkrétní a praktické výsledky v souladu se zadáním. Dále byl sestaven program pro sběr dat a realizovány měřicí cívky. Přes uvedené výhrady tedy práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 66179