CHVALKOVSKÁ, E. Produkce magnetických částic mikroorganismy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2017.

Posudky

Posudek vedoucího

Trachtová, Štěpánka

Předkládaná bakalářská práce se zabývá velice aktuální a perspektivní problematikou, která zasahuje do několika oborů, od mikrobiologie až po nanotechnologie. V průběhu řešení práce byly na autorku kladeny zvýšené nároky právě s ohledem na mezioborový charakter zvoleného tématu. Studentka projevovala vysoký zájem a iniciativu, k řešení přistupovala velmi aktivně a zcela samostatně. Prokázala orientaci v dané problematice s využitím aktuální odborné literatury, schopnost samostatné práce při provádění experimentů, vyhodnocení získaných dat, jejich interpretaci a diskuzi. Vysoké pracovní nasazení autorky se odrazilo na množství provedených experimentů a tím i celkových výsledcích práce, které ji posunují nad rámec práce bakalářské. Přístup studentky hodnotím velmi pozitivně a vzhledem k tomu, že všechny cíle uvedené v zadání bakalářské práce byly splněny, doporučuji práci k obhajobě a hodnotím ji známkou výborně/A.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Kvalita zpracování výsledků A
Interpretace výsledků, jejich diskuse A
Závěry práce a jejich formulace A
Využívání konzultací při řešení práce A
Celkový přístup k řešení úkolů A
Splnění požadavků zadání A
Studium literatury a její zpracování A
Využití poznatků z literatury A
Navrhovaná známka
A

Posudek oponenta

Mgr. Martina Mikešová, Ph.D. (roz. Pravečková)

Předložená bakalářská práce shrnuje problematiku biosyntézy magnetických nano- a mikročástic pomocí mikroorganismů. Práce je logicky a celkem přehledně členěna. Celkový počet 62 stran plně splňuje doporučený rozsah. Řešitelka pracovala s celkem 13 literárními zdroji, citace jsou ve správném formátu. Úroveň jazykového zpracování je celkově dobrá, i přesto, že se autorka v textu dopouští řady drobných překlepů, stylistických chyb a občasné nekonzistence uváděných rodů a časů. V úvodu práce je velmi pěkně pojednáno v teoretické rovině o přirozeně se vyskytujících bakteriích schopných produkce magnetických částic a uměle vytvořených bakteriálních rodů produkujících tyto magnetické částice, čímž dochází k logickému propojení mezi teoretickou a praktickou částí práce. V teoretickém úvodu bych vytkla pouze pár uvedených nepřesností: - str.9: „Tyto bakterie se dokonce nachází i v hlubokém moři, v čisté vodě, nebo smíšených sedimentech při okolní teplotě.“. Z tohoto tvrzení není naprosto možné pochopit, co je myšleno „okolní teplotou“, pravděpodobně část věty chybí. - str.9: Stejně tak na téže straně jsou uváděny pojmy „heterotropní“ a „chemoautotropní“, které bych spíše nahradila pojmy „heterotrofní“ a „chemoautotrofní“, které jsou mnohem používanější a pochopitelnější - str. 11: Zajímavá je i úvaha nad kultivovanými a nekultivovanými bakteriemi, kde by spíše měly být uvedeny pojmy „kultivovatelné“, „nekultivovatelné“. - str.19: Ve spodní části téže strany jsou uváděny jednotky „K“, které nejsou uvedeny nikde v seznamu zkratek a není tedy zřejmé o čem věta přesně pojednává. - str.21: „Stříbrné nanočástice se váží na gp120 způsobem, který brání vazbě, fúzi a infekčnosti viru.“ – z výrazu, že se nanočástice váže na gp120 není patrné, co je to ten gp120. Metodická část byla pečlivě zpracována. Drobnou připomínku mám pouze ke kapitole 4.3.5.1, kde se autorka zmiňuje o použití centrifugy pro promíchání. Centrifuga je spíše používána pro nashromáždění pipetovaných komponent PCR, které mohly ulpět na víčku nebo stranách zkumavky na její dno, nikoli za účelem promíchání. V Tabulce 4 chybí použitá koncentrace matrice DNA. Sekce 5 Výsledky obsahuje dostatek obrázků a tabulek. Nicméně, v kapitole 5.2 je uvedeno, že koncentrace DNA pro kvantitativní i konvenční PCR byla měřena separátně. Jednalo se tedy o různé izoláty nebo byla použita stejná DNA ze stejného izolátu, pouze měřena v rámci dvou nezávislých měření? Trochu mi smysl tohoto zdvojeného měření uniká. Menší připomínku bych také měla k měření růstových křivek. Především z obrázků 16 a 17 není typická růstová křivka zcela patrná. Pro příští měření bych spíše volila 2-3h intervaly, které ale budou zachovány po celou dobu měření. Chybějící data mezi 25-37h lehce kazí dojem z celého grafu a to je škoda pokud se vezme v úvahu pracnost získání dat při hodinovém měření. I přes uspokojivé množství použité literatury v rámci celé bakalářské práce je sekce 6 Diskuse na konfrontaci s těmito zdroji chudá. I přes výše uvedené nedostatky doporučuji tuto bakalářskou práci k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání A
Logické členění práce B
Kvalita zpracování výsledků B
Interpretace výsledků, jejich diskuse B
Využití literatury a její citace A
Úroveň jazykového zpracování C
Formální úroveň práce – celkový dojem B
Závěry práce a jejich formulace B
Navrhovaná známka
B

Otázky

eVSKP id 95129