ŠTRBKOVÁ, L. Iontová rovnováha a její vliv na funkci srdce, měření a analýza EKG [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Wilhelm,, Zdeněk

Zvolené téma Iontové dysbalance tvoří klinicko-medicínskou jednotku, která prochází napříč lékařskými obory. Tyto změny minerálů mohou významně ovlivnit elektrické projevy srdeční. Metodou rutinně užívanou k hodnocení – především arytmií v kardiologii, je EKG, které je založeno na monitorování elektrických dějů srdce. Pro objektivní hodnocení EKG je nutné exaktní stanovení jednotlivých časových intervalů na záznamu pro posouzení časových intervalů jednotlivých dějů: depolarizace síní, komor i repolarizace komor. Lenka Štrbková ve své práci řeší nejenom problematiku algoritmů stanovení jednotlivých časových intervalů v programovacím prostředí Matlab R2009b., ale rozšiřuje práci i o faktory klinického výstupu v podobě hodnocení časových intervalů EKG před a po dialýze u nemocných se selháváním ledvinných funkcí. Tedy u nemocných, kteří jsou extrémně vystaveni iontovým změnám. Zvolené téma i s klinickými výstupy je tak nejenom z hlediska teoretického, ale i vlastního dopadu pro klinickou praxi vysoce aktuální. Celková struktura práce Struktura práce, zejména v teoretické části, je obsáhlejší. To vyplývá z požadavku objasnit základní pricipy srdeční elektrofyziologie (vznik akčního potenciálu, šíření vzruchu myokardem, zákonitosti depolarizace i repolarizace srdce), základní funkce ledvin i metodologii odečítání časových intervalů na EKG). V navazující praktické části pak řeší konkrétní situaci u dialyzovaných nemocných. Orientace ve zpracované problematice Vysvětlení složitých vzájemných vztahů vyžaduje orientaci v dané problematice, což z předloženého textu je jednoznačné. Lenka Štrbková se s touto části velice dobře vyrovnala, přičemž vhodně zvolila formu minimálního zjednodušení při nezkreslení všech důležitých souvislostí, včetně vhodně zvolené obrazové dokumentace. Metodologická a metodická stránka práce Práce je rozdělena na část teoretickou, řešící jak problematiku vzniku srdečního stahu, funkci ledvin i principu využivání programu pro vyhodnocení EKG, tak na část praktickou, kde jsou zveřejněny získané s klinické výsledky v obvyklém členění – cíl, metodika, výsleky a diskuze. Analýza výsledků Výsledky jsou nejenom zpracovány na vysoké úrovni s využitím statistickýc metod, ale tomu odpovídá i jejich prezentace ve formě sloupcových grafů s průměrnými hodnotami a směrodatnými odchylkami a vyznačenou statistickou významností. V oddílu příloh jsou potom zařazeny přehledné grafy, zobrazující změny u sledovaných parametrů nemocných před a po dialýze. Práce s literaturou Zpracovávat tuto problematiku bez prostudování řady literárních zdrojů by bylo nemyslitelné. To se týká části práce jak teoretické, tak praktické. Autorka uvádí odkaz na 27 našich i zahraničních stěžejních publikací Přínos pro teorii a praxi Předností práce je využití algoritmů technické analýzy v programovacím prostředí Matlab R2009b k objektivnímu určení jednotlivých časových intervalů, EKG i jejich následné sledování v klinické praxi u nemocných, odkázaných na dialýzu v důsledku ztráty ledvinných funkcí. Celkové zhodnocení Vysoce hodnotím nejenom zpracování daného a nelehkého tématu této práce a to jak po stránce teoretické, tak i názornou ukázku možných změn v konkrétní klinické situaci. Velice kladně hodnotím také aktivitu Lenky Štrbkové v souvislosti s přípravou a obhajobou dané práce na SVOČ na Lékařské fakultě MU v květnu 2011 v sekci nelékařských oborů, kde nejenom práce, ale i prezentace a odpovědi na otázky oponentů svědčily o solidních vědomostech zvolené problematiky.

Posudek oponenta

Nováková, Zuzana

Rozsah práce převyšuje obvyklý rozsah doporučovaný pro bakalářské práce, a to nejen počtem stran (celkem 72), ale i složitostí studované problematiky. Požadavky, které byly kladeny při zadávání práce, byly splněny do posledního detailu. Studentka zde navíc prokázala schopnost vlastní práce v terénu – na dialyzační jednotce, spolupráce s pacienty a zdravotnickým personálem, zcela samostatné práce při získávání záznamů od pacientů. Na souboru dat z databáze PhysioBank pak prokázala i schopnost technického myšlení a programování v programovacím prostředí Matlab R2009b. Odbornou úroveň práce hodnotím kladně, složitost problematiky iontových dysbalancí nastudovala z dostupné literatury na úrovni studentů medicíny, správně formulovala i závěrečná hodnocení. Jedinou chybou této práce je slabší diskuse nad výsledky mineralogramu a EKG záznamu dialyzovaných pacientů (vzhledem k zaměření studovaného oboru pochopitelná), ale zcela chybějící diskuse nad problematikou technického řešení detekce jednotlivých částí signálu EKG. Očekávala bych více polemiky nad dostupnou literaturou (nejméně za posledních 5 let), srovnání metodik různých autorů apod. Z těchto důvodů i závěr práce není ideálně formulovaný. Po formální stránce je práce psaná čtivě, samozřejmě nějaké překlepy a mírné jazykové nesrovnalosti existují (např. str.17 ..mimotělní čištěni krvi..), ale toto nesnižuje pozitivní náhled na práci jako celek. U kapitoly Analýza signálu EKG zcela chybí odkazy na citační zdroje – nepředpokládám, že autorka jako první použila zde popsaný postup detekce signálů a jeho složek. Dvacet sedm - respektive 26 (citace č.18 a 25 jsou shodné) - citací, z toho 5 v angličtině, jsou pro tento typ bakalářské práce na dolní hranici, ale dostačující. I přes tyto drobné nedostatky práce splňuje podmínky pro bakalářské práce a doporučuji ji k obhajobě.

eVSKP id 39581