VÍTEČEK, P. Vícekriteriální návrh pokrytí území rádiovým signálem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Student v teoretické části popisuje nejprve použité mapové podklady pro digitální model terénu, dále dostupné modely šíření EM vln pro určení útlumu v určitých oblastech a nakonec základy vícekriteriálního optimalizačního algoritmu založeného na metodě MOPSO (vícekriteriální metoda roje částic). Ve vlastní práci se student věnuje popisu jím vytvořených matlabovských programů – od načtení digitálních map, přes modelování výpočtu útlumu způsobeného výškovým profilem trasy až po optimalizační úlohu, která hledá optimální umístění, výšku stožáru a vysílaný výkon vysílače na základě dvou protichůdných kritérií – co nejlepší pokrytí dané oblasti a minimální náklady na vysílání. Zadání lze považovat za splněné, ovšem k práci mám celou řadu připomínek: • Formální zpracování práce je na velmi nízké úrovni – student při popisu proměnných nerozlišuje co je vektor, co skalár, pro stejnou proměnnou používá různé symboly. Celá řada formulací v textu práce je nesprávná. • V práci se student celkem detailně věnuje popisu vytvořených programů. Zajímavější by bylo uvést a diskutovat více výsledků pro různé oblasti a nastavení optimalizační úlohy (v práci je uveden jen jeden příklad, pro nějž není ani uveden obrázek mapového podkladu). Otázky k obhajobě: 1. Na Obr. 5.7 (str. 31) zobrazujete útlum signálu. Jste si jist uvedenou jednotkou dB, když barevná škála sahá až k hodnotě 5000? 2. Na Obr. 5.16 (str. 45) je zobrazeno Paretovo čelo nalezené vašim programem. Jak je možné, že některá řešení se vzájemně dominují? 3. Je nějaký výrazný rozdíl mezi pokrytím vybrané oblasti na Obr. 5.17-19 (str. 46 a 47)? 4. Jak byste musel modifikovat svůj kód, pokud byst chtěl např. vymezit podoblast, kde by mělo docházet k útlumu signálu?
Diplomová práce Bc. Petra Vítečka na téma „Vícekriteriální návrh pokrytí území rádiovým signálem“ je zaměřena do oblasti numerických modelů šíření elektromagnetických vln. Celá práce je rozdělena do šesti hlavních kapitol včetně úvodu a závěru a svým rozsahem 48 stran bez příloh splňuje požadavky kladené na tento typ práce. V úvodu jsou specifikovány cíle diplomové práce, stručně, jasně a přehledně. V druhé kapitole jsou rozebrány různé typy digitálních map a způsoby jejich vytváření. Kapitola tři se věnuje šíření elektromagnetických vln a jejich popisu pomocí Maxwellových rovnic. Kapitola čtvrtá se zabývá rozborem jediné optimalizační metody a způsobem její implementace. Tato kapitola obsahuje dost odvážná tvrzení, že metoda PSO je lepší než jiné genetické algoritmy, aniž by autor uvedl, o jaké konkrétní genetické algoritmy se jedná a předvedl jakýkoliv výsledek, který by to dokazoval. A poslední, pátá kapitola obsahuje popis vlastního modelu. Po jazykové stránce je práce na celkem dobré úrovni. Práce tak splňuje všechny požadavky v zadání. Diplomovou práci Bc. Petra Vítečka doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou dobře.
eVSKP id 73251