HRADIL, J. Měření průtoku kapalin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Beneš, Petr

Cílem diplomové práce byl návrh laboratorního přípravku pro měření průtoku kapalin včetně výběru snímačů, jejich dimenzování a praktického proměření jeho parametrů. Odborným konzultantem byl Ing. Miroslav Uher, který také diplomanta metodicky vedl. Konzultace probíhaly převážně osobně, student na pracoval dle svých časových možností v laboratoři E614. V menší míře také využíval elektronickou formu konzultací. Diplomant pracoval pod vedením konzultanta, dobře si rozvrhl časový plán a nedostal se do časové tísně. Jeho práce byla závislá na aktuálním stavu realizace, přesto všechny uložené úkoly zadání splnil. Výhrady mám ke způsobu zpracování práce, kdy nebyly zapracovány všechny poznámky konzultanta a pro použití v laboratorních cvičeních budou muset být návody ještě upraveny. Diplomant relativně málo pracoval s odbornou literaturou, mohl prostudovat více literárních zdrojů, zvláště zdrojů týkajících se matematických podkladů pro návrh pracoviště. Kladně však hodnotím zodpovědný přístup a bezproblémovou komunikaci. Diplomová práce byla odevzdána v řádném termínu a její zadání bylo splněno.

Posudek oponenta

Fialka, Jiří

Úkolem diplomanta bylo nastudovat problematiku měření průtoku kapalin, seznámit se s principem činnosti snímačů průtoku kapalin a programovým prostředím LabVIEW. Na základě literárního přehledu měl diplomant vybrat vhodné snímače průtoku kapalin a provést návrh a realizaci přípravku pro měření průtoku kapalin, na kterém by demonstroval principy vybraných snímačů. Zadání práce lze hodnotit po stránce odborné jako středně náročné, po stránce časové jako náročné. Student zpracoval zadanou problematiku a je možné konstatovat, že zadání bylo splněno. Práce je rozdělena do 4 kapitol a má 96 stran včetně 27 stran příloh. První teoretická kapitola je zaměřena na základní pojmy týkající se průtoku kapalin, na rozdělení průtokoměrů podle měřící metody a na výběr vhodného typu průtokoměru pro laboratorní přípravek. Další tři kapitoly již popisují vlastní práci diplomanta. První z těchto kapitol se zabývá návrhem a následnou realizací měřící aparatury, kde je samotný postup rozdělen na mechanickou konstrukci přípravku, vodoinstalaci a použití snímačů. Navazující kapitola je zaměřena na zautomatizování celého měření, pomocí programového prostředí LabVIEW a měřící karty od National Instruments. Je popsán hardwarový a konstrukční návrh, spolu s ovládacím a vizualizačním softwarem. V poslední části práce, jsou vyhodnocena naměřená data, získaná při zkušebních měřeních na kompletním přípravku a je vypočítána nejistota měření. Z odborného hlediska je práce v celku dobře zpracovaná. K výhradám řadím absenci vyššího počtu české i zahraniční literatury použité pro průzkum vhodných typů ultrazvukových průtokoměrů. V práci nejsou uvedeny teoretické výpočty při navrhování parametrů přípravku, které by bylo vhodné vložit přímo do práce nebo na přiložené CD. Také není přiložena výkresová dokumentace návrhu přípravku. Student mohl v práci uvést i návrh vhodnější dolní a horní nádoby na kapalinu. Při plánovaném využití v laboratorních podmínkách bude také třeba vyřešit možné přetečení kapaliny u střední nádoby jiným způsobem než výstražným varováním. Dále by bylo žádoucí upřesnit tlakové ztráty lopatkového průtokoměru Omega FTB4607. U navrženého programu v LabVIEW student nevygeneroval spustitelný kód nebo instalační data. V kapitole 5.5.1 týkající se nejistoty vážního čidla je uveden nesprávný postup pro zanedbání zdroje standardní nejistoty typu A. Z formální části práce splňuje kritéria na diplomovou práci, obsahuje střední množství překlepů, kdy nejčastějšími jsou např. psaní malého l ve slově LabVIEW či jednoho f ve slově offset a využití symbolu ± namísto použitého „+-“. Při použití většího množství vztahů je vhodné uvést tabulku se seznamem symbolů s příslušnou jednotkou. Některé odkazy v seznamu literatury nejsou napsány podle platné normy. Obrázky 13 na str. 28 a 16 na str. 30 mají malou vypovídající hodnotu. V části popisu automatizovaného měření chybí podrobnější popis schématu na obrázku 32 na str. 45. Ve stávající formě není příliš vhodný do návodu pro laboratorní cvičení. Zpracování grafů je nejednotné. Nevhodně byl zvolen název vyhodnocovacího obvodu v kapitole 3.4.2.1, použitý název „krabička přípravku“ nekoresponduje s funkcí. V práci přesto celkově převažují pozitiva, předložená práce svědčí o inženýrských schopnostech studenta a doporučuji jí k obhajobě.

eVSKP id 38853