KOPEČKOVÁ, B. Srovnání konceptů CSR ve vybraných firmách [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2014.

Posudek vedoucího

Putnová, Anna

Podrobně jste analyzovala úroveň CSR ve zkoumaných firmách. Můžete na základě těchto poznatků doporučit nepodkročitelné minimum, aby firma mohla etablovat koncept CSR?

Posudek oponenta

Králíková, Alena

Po teoretické stránce diplomová práce zachycuje všechny relevantní aspekty CSR a kontext vývoje společenské odpovědnosti nejen v České republice v prostředí byznysu a nemám k ní výhrad. Zajímavé by jistě bylo zohlednit v definicích CSR a různých přístupech ke společenské odpovědnosti v analyzovaných firmách také filantropii. Souvislosti lze jistě najít (stejně jako kořeny CSR právě ve filantropii) a nedatovat tak růst významu CSR až do konce 20. století (a nepřipisovat jej podpoře Evropské komise). V ČR by jistě vedle role organizace Business Leaders Forum měly zaznít i jména jako Byznys pro společnost, Fórum dárců, různé obchodní komory (Americká, Nizozemsko-česká ad.) nebo Asociace společenské odpovědnosti. Oceňuji autorčino srovnání různých přístupů k CSR a detailní pohled na oblasti CSR, na které se organizace a instituce v různé intenzitě soustředí. V praktické části práce oceňuji porovnání, které autorka představuje, výběr aktivit a oblastí, na které se zvolené firmy zaměřují, a jejich porovnání. V případě ČSOB uvádí několik doporučení, které jsou jistě relevantní, ostatní jsou jšak již řadu let v centru pozornosti CSR útvaru ČSOB. Např. jde o doporučení k filantropii a dobrovolnictví zaměstnanců -právě filantropie totiž představuje přibližně polovinu CSR rozpočtu ČSOB, všichni zaměstnanci mohou jeden pracovní den v roce využít na dobrovolnickou pomoc NNO, aktuálně probíhá jednání o navýšení počtu dobrovolnických dnů na dva atp.). Dalším aspektem, ve kterém se ČSOB považuje za inspirativní, je podpora vzdělávání a finanční gramotnosti - již několik let pravidelně otvírá grantový Nadační program vzdělání a v jeho rámci rozděluje granty školám i NNO. Zároveň je strategickým partnerem dvou organizací poskytujících bezplatné poradenství lidem ve finanční tísni (Asociace občanských poraden a Poradna při finanční tísni - tuto organizaci autorka zmiňuje pouze u Raiffeisenbank). Stejně tak banka podporuje stáže a praxe studentů, zejména vysokoškoláků, což je v odpovědnosti útvaru HR (podobně jako vzdělávání zaměstnanců banky). K praktické části a interpretaci aktivit jednotlivých firem mám jisté výhrady. Vzhledem k tomu, že autorka nepostihla všechny iniciativy ČSOB (jak ukazují doporučení, která uvádí), nejsem přesvědčená o relevanci doporučení zbývajícím dvěma firmám. Je však možné, že autorčin záměr byl zdůraznit pouze některé z iniciativ, které považovala za zajímavé.

eVSKP id 70925