GOTHARD, A. Implementace RTOS do mikrokontrolérů STM32 s jádrem ARM Cortex-M4F [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Pan Bc. Adolf Gothard se ve své práci zabýval implementací operačních systémů reálného času do embedded systémů s mikrokontroléry STM32 s jádrem ARM Cortex-M4F. Diplomová práce navazovala na předcházející semestrální práci. Pan Gothard disponoval poměrně malými znalostmi z oblasti operačních systémů reálného času a jejich implementace do embedded systémů. Během práce se však snažil v problematice zorientovat studiem odborné literatury. Diplomant dokázal solidně zpracovat rešerši o operačních systémech reálného času vhodných pro použití s mikrokontroléry s jádrem ARM Cortex-M4F. Problémy však mu činila vlastní softwarová implementace řídících aplikací do operačních systémů. Také se domnívám, že podcenil časovou náročnost zadání práce. Zadání práce považuji za splněné, i když vlastní implementace regulátorů je dosti povrchní. Jako vedoucí hodnotím práci pana Bc. Adolfa Gotharda známkou uspokojivě (D/65 bodů).
Předložená diplomová práce se zabývá výběrem vhodného systémů reálného času pro procesory rodiny ARM Cortex M4 a implementací PSD regulátoru pro tuto platformu. Pro splnění tohoto úkolu prokázal diplomant schopnost nastudovat problematiku systémů reálného času, provedl průzkum mezi dostupnými systémy a vyhodnotil jejich vlastnosti, výhody a nevýhody. Z výsledků analýzy rozhodl, pro které dva systémy provede implementaci PDS regulátoru na reálné platformě. Práce je správně logicky rozdělena do kapitol. V úvodních kapitolách jsou popsány vlastnosti jádra ARM Cortex M4 a cílový mikrořadič. V následující čtvrté kapitole je uveden stručný výčet operačních systémů a výběr dvou RT OS (FreeRTOS a ChibiOS/RT) pro následnou implementaci na cílovou platformu. Kapitola 5 a 6 popisuje cca na 30 stranách vlastnosti a funkce vybraných RT OS. Kapitola 7 diskutuje implementace PSD regulátoru v mikroprocesorových systémech. Je uvedena popisem spojitého PID regulátoru s následným popisem PSD regulátoru a jeho transformací do rekurzivního tvaru. Déle jsou zde diskutovány vstupy a výstupu do/z regulátoru, metody výpočtu a další typy a varianty číslicových regulátorů. Kapitola jako celek působí nekonzistentně až zmateně. Autor zde nevyjadřuje prakticky žádné vlastní myšlenky a vytváří kompilát faktu převzatých z literatury. Dopouští se celé řady chyb a nevhodných závěru. Nadpis osmé kapitoly zní „Implementace“ a čtenář očekává reálný popis využití periferních zařízení, přidaní nových funkcí do OS a finálně smysluplnou implementaci algoritmů PSD regulátoru nebo jeho variant na cílovou platformu. Místo toho jsou popisovány postupy zprovoznění překladače, editorů, mazání adresářů, vytvoření projektu a peripetie s nástroji a souborem makefile. V kapitole vlastní řešení a diplomat se pouze omezuje na tvorbu jediného programu, realizující PDS regulátor bez uvedení typu regulátoru, časové a paměťové náročnosti řešení, porovnání s jinými koncepcemi, měřením jitteru a jiných parametrů regulační smyčky a RT OS. Obecně vzato vlastní prací diplomata je vytvoření programu smyčky s regulátorem a spuštění úlohy v RTOS. V deváté kapitole jsou zhodnoceny získané výsledky. Zde diplomat nehodnotí svoje zkušenosti a výsledky ale pouze shrnuje znalostí získané literatury. Vzhledem k tomu, že diplomat nemusel provádět implementaci RT OS na cílovou platformu (port pro oba systémy již existuje, včetně demonstračních příkladů), tak měl dostatek času, aby se zaměřil na vlastní implementaci PDS regulátoru a ověření funkce navrženého řešení. Vlastní ověření funkčnosti naprosto chybí, není ukázáno, že regulátor plní svoji funkci, převodník vzorkuje izochronně atd. V práci se nevyskytuje ani jeden graf s průběhy vzorkovaných veličin, simulace, ověření funkce … Předložená práce v podstatě splňuje všechny body zadání a lze ji doporučit s výhradami k obhajobě. Navrhuji hodnocení 55 bodů.
eVSKP id 73463