Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Opravil, Tomáš

Student Bc. Josef Vaculík se v rámci vypracování své diplomové práce zabýval studiem využití slídového separátu. Vypracovaná diplomová práce s názvem „Využití slídového separátu z plavení kaolinu“. Student experimentálně otestoval možnosti použití tohoto materiálu jako plniva v kompozitech s polymerní matricí, kde jako matrici použil epoxidovou pryskyřici. Déle byl separát testován jako součást keramiky a ve stavebních pohledových dílech. Předložená diplomová práce podává ucelenou a rozsáhlou informaci o možnostech využití slídového separátu z plavení kaolinu. Výsledky jsou přehledně a logicky řazeny a komentáře jsou srozumitelné. Student si při vypracování své diplomové práce počínal samostatně a prokázal svou laboratorní zdatnost. Celkově práci hodnotím známkou A a doporučuji ji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Studium literatury a její zpracování	B
Interpretace výsledků, jejich diskuse	B
Splnění požadavků zadání	A
Využití poznatků z literatury	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Závěry práce a jejich formulace	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A
Využívání konzultací při řešení práce	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Ptáček, Petr

Diplomová práce Bc J. Vaculíka pojednává možnostech využití slídového separátu z plavení kaolinu a to v celkovém rozsahu 72 stran. Dalších 26 stran práce jsou přílohy monotématicky zaměřené na výsledky práškové rentgenové difrakce. Teoretická část poskytuje aktuální a přehlednou formou zpracovaný náhled do mineralogie silikátů, na který navazuje popis technologie plavení kaolinu. V experimentální části jsou nejprve charakterizovány původní a upravené vzorky slídového separátu a některých dalších použitých surovin. Zkoušeny byly také různé separační techniky, které se vesměs neprojevily jako účinné. Zůstává zde otázka, zda je důvodem podstata metody samotné nebo nedostatek času či zkušeností. Popisem výsledků rozborů a zkoušek, které byly na vzorcích slídového separátu provedeny, pak začínají výsledky a jejich diskuze. Za těmi následuje přehled o možnostech využití slídového separátu v přípravě keramických materiálů, omítek, pohledových prvků a kompozitů na bázi epoxidových pryskyřic. V tomto ohledu má práce klasickou vyvážnou strukturu obsahující značné množství výsledků z řešení aktuální problematiky. Diplomová práce však také obsahuje celou řadu drobných nedostatků, typografických chyb a místy nevhodné formulace vět. Například lze uvést: Na straně 8 se k označení vápenné omítky používá vžitého názvu „břízolit“. U podobného typu práce bych spíše očekával, že bude uveden v závorce a to vedle korektního označení materiálu, tj. „brizolit“, který však zde není vůbec zmíněn, respektive je zmíněn až na straně 30. Také věta na straně 9: „… Silikáty jsou velmi schopné tvořit…“ by mohla být formulována lépe. Na straně 10 se pak píše: „… Kyslík má poloměr 1,4·10-10 m…“ Ačkoliv formulace věty ukazuje na poloměr atomový, uvedená hodnota odpovídá poloměru iontovému. Stejně tak dále, např. hliník, snad jen s výjimkou iontového poloměru Fe2+. Na stejné straně se také uvádí, že: „Plastické suroviny jsou tvořeny z jílových minerálů…“ V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že ne všechny jílové minerály jsou plastické, např. pyrofylit. Následující text pak obsahuje vícero typů prohřešků proti silikátové terminologii. Jejich celkový výpis by zabral více stran a proto je zde nezmiňuji… Na straně 16 se píše: „Rozlišujeme skupiny serpentin-kaolin, mastek-pyrofi(y!)lit, slíd, křehkých slíd,…“ Z hlediska systematické mineralogie v oddělení fylosilikátů není žádná skupina křehkých slíd, stejně jako pravých slíd, hydroslíd, světlých slíd atd. Výše uvedené nedostatky a nepřesnosti však nepokládám za nijak zásadní a významným způsoben nesnižují celkově dobrou úroveň diplomové práce. Jako její oponent diplomovou práci Bc. J. Vaculíka doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou B.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	A
Kvalita zpracování výsledků	B
Interpretace výsledků, jejich diskuse	B
Využití literatury a její citace	A
Úroveň jazykového zpracování	B
Formální úroveň práce – celkový dojem	B
Závěry práce a jejich formulace	A

Navrhovaná známka: B

Otázky

Na straně 17 se píše: „Skupina kaolinitu obsahuje dioktaedrické dvojvrstvé fylosilikáty, nejznámější je kaolinit, dickit, nacrit.“ Ponechme stranou skutečnost, že dickit a nakrit jsou polytypy kaolinitu. Jsou zde vedle kaolinitu i jiné a v současné době intenzivně zkoumané minerály ze skupiny kaolinitu-serpentinu? Můžete uvést nějaký příklad? Dodám je že, výzkumu jednoho takového minerálu se věnuje řádově několik stovek vědeckých publikací ročně.
V souvislosti s obrázkem 8 příliš nerozumím jeho popisku. Prosím vysvětlete co jsou to „minerály řady biotitu“? Uvnitř ternárního digramu jsou jen názvy hornin. Nejde spíše o biotitické horniny, například biotitická žula, biotitická rula, biotitický diorit…
Byla teplota výpalu keramických těles kaolin – slídový separát zvolena o hledem na výsledky žárové mikroskopie? Pokud ano, jakým způsobem?
Tabulka 11 uvádí fázové složení keramických těles připravených s použitím „keramické hlíny“ po výpalu na 1 000 °C. Pro fázové složení střepu s 0 % slídy v surovině se uvádí, že obsahuje 79 % křemene a 9 % mullitu. Z uvedeného plyne celá řada otázek. Jaké bylo původní fázové složení oné „keramické hlíny“? Byla by při takovém obsahu křemene vůbec plastická a slinula by (vysoký obsah křemene vs. nízký obsah taviv - živce)? Jak došlo ke vzniku mullitu? Ten by se dle rovnice 4 (na straně 51) měl ve střepu objevit až při teplotách nad 1 100 °C. Jakou doporučenou teplotu výpalu uvádí výrobce keramické hlíny? Proč nebyla provedena žárová mikroskopie materiálu keramické hlíny? Ta by s ohledem na obr.33 byla jistě velmi užitečná.
Výsledky tabulky 12. Jak je možné z těchto dat vyvodit tvrzení, že: „Z tabulky 12 je zřejmé, že u trámečků z kaolinu docházelo k většímu smrštění než u trámečků z keramické hlíny“ ? I když souhlasím se závěrem samotným, porovnávat data tabulky 12 je zavádějící, protože není uvedena vlhkost původního keramického těsta a oba vzorky se liší teplotou výpalu.