KRESTA, D. Měření okamžité hodnoty intenzity deště akustickou metodou [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Předložená práce se zabývá problematikou měření okamžité hodnoty intenzity deště akustickou metodou. Využití výsledků práce se předpokládá v oblasti testování dostupnosti a spolehlivosti optických bezkabelových spojů pracujících v podmínkách atmosférického přenosového prostředí. Práce obsahuje návrh měřicího řetězce pro zmíněný účel. Student se v souladu se zadáním zaměřil na měření okamžité hodnoty intenzity deště pomocí akustické metody. V teoretické části práce autor uvedl dělení a charakteristiky jednotlivých druhů srážek a ukázal vliv deště na atmosférický optický přenos. Rozebrány jsou metody měření průměrných hodnot intenzity dešťových srážek. Pro potřeby testování atmosférických optických spojů je však potřebné stanovit okamžitou hodnotu intenzity deště. Vzhledem ke zvolené akustické metodě se student ve své práci zabývá také problematikou akustiky a mikrofonů. V experimentální části práce autor navrhnul způsob měření okamžité hodnoty intenzity deště a ověřil funkci vlastního zařízení. K akustickým projevům deště vybral hliníkový plech. Měření provedl jak v časové, tak frekvenční oblasti. Pro zesílení a A/D převod analogového zvukového signálu snímaného mikrofonem autor použil zvukovou kartu do počítače. Byla proměřována samostatná kapka vody i řada kapek. Intenzita deště byla stanovena jak pro uměle vyvolaný déšť, tak pro přirozený déšť a autor stanovil závislost výkonu snímaného signálu na okamžité hodnotě intenzity deště. Přes velké úsilí a pracovitost autora jak v teoretické, tak praktické oblasti, je výsledná práce poznamenaná některými drobnými nedostatky. V teoretické části práce se vyskytují některá neobratná vyjádření pokoušející se objasnit rozebíranou problematiku. Už v tab. 1.1 na s. 4 je rozpor mezi názvem tabulky a jednotkami frekvence uvedenými v tabulce. V období zpracovávání práce příliš často nepršelo, proto se autorovi nepodařilo porovnat výsledky získané vlastním zařízením s výsledky standardního srážkoměru. Uvedené nedostatky však zásadním způsobem nesnižují celkovou velmi dobrou úroveň práce.
Předložená bakalářská práce se zabývá studiem možnosti proveditelnosti měření okamžité hodnoty deště akustickou metodou. Student v první třetině práce diskutuje vliv dešťových srážek na dostupnost bezdrátového spoje a následně vhodně volí metodu akustického záznamu pomocí levného dynamického mikrofonu umístěného v boxu s plechovým krytem. Student správně uvažuje rezonanční frekvenci kovové desky, ale postrádám analýzu rezonančních vlastností samotného uzavřeného boxu, který funguje jako rezonátor. V dalším bloku práce pojednává o metodě zpracování naměřených dat, kde je formulována hypotéza, kde student dává do souvislosti akustický výkon v relativně široké spektrální oblasti s okamžitým úhrnem srážek. Bohužel bez hlubšího odůvodnění, či odkazu na již fungující systémy. Vzhledem k malému počtu experimentálních hodnot a tím dané vysoké relativní chybě měření je možno jen těžko uvažovat o míře platnosti této hypotézy. Student nedostatek naměřených dat svádí na nedostatek srážek, co považuji za výmluvu. Navzdory relativně dlouhému období sucha bylo podle údajů ČHMU (www.chmi.cz) možno nasbírat dostatečný počet dat v dojezdové vzdálenosti od Brna. Nicméně student v práci projevil systematičnost a cit pro vhodnou volbu metodiky práce. Po formální stránce je práce na dobré úrovni a bez vážných gramatických nedostatků. Vážnější nesrovnalostí je nesouhlas mezi jednotkami v Tab.1.1. a dostupnými tabulkovými hodnotami, k čemu asi došlo omylem vydělením hodnot frekvence faktorem 109. Chybí mi taky vztažení vypočteného specifického útlumu v obr.3.12 ke konkrétní hodnotě frekvence.
eVSKP id 73161