TEBENKOVA, I. Klasifikace cévního řečiště na snímcích sítnice [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Cílem diplomové práce bylo prostudovat vlastnosti barevných obrazů sítnice a navrhnout metodiku pro účely klasifikace cévního řečiště na tepny a žíly. Studentka se v první části práce zabývala studiem odborné literatury a učila se pracovat s programovým prostředím MATLAB. V rešerši odborné literatury se studentka zaměřila na metody segmentace cévního řečiště a klasifikace tepen a žil. Kapitola „2. Rešerše současného stavu“ se však samotnému rozpoznávání tepen a žil příliš nevěnuje. Jsou zde spíše shrnuty přístupy segmentace cévního řečiště, nikoli jeho klasifikace. V další fázi řešení práce byl navržen postup analýzy cévního řečiště za účelem jeho rozpoznávání. Studentka navrhla základní příznaky, vycházející intenzitních profilů cév, a pro účely klasifikace využila jednoduchý perceptron. Původně bylo zamýšleno rozšířit příznakový vektor o další příznaky a ke klasifikaci použít například vícevrstvou neuronovou síť, případně jiný klasifikátor. K tomuto záměru ale z časových důvodů nedošlo. Studentka vytvořenou metodu pro rozpoznávání tepen a žil závěrem otestovala pouze na pěti obrázcích sítnice zdravého oka. K dispozici však měla rozsáhlejší sadu dat. Rozsáhlejší testování zřejmě nebylo provedeno rovněž z časových důvodů. Studentka se po celou dobu práce potýkala s problémy spojenými s programováním v prostředí MATLAB a často docházela na konzultace řešit triviální záležitosti. Oceňuji však její aktivitu a snahu problémy řešit. I přes zmíněné výtky konstatuji, že zadání práce bylo splněno. Dosažené výstupy a celkový přístup studentky hodnotím klasifikačním stupněm D/65 b.
Autorka předložené práce vypracovala diplomovou práci na téma klasifikace cévního řečiště na sítnici. Práce je napsána 48 stranách a rozdělena do sedmi kapitol. Text práce sleduje zadání a lze konstatovat, že zadání je splněno. Nicméně, na velmi nízké úrovni. Kapitola první popisuje anatomii oka na mikro a makroskopické úrovni. Dále pak vybrané patologie, avšak bez vztahu k řešené problematice. Dále obsahuje popis parametrů použité fundus kamery, popis a formát dat pro analýzu a popis základních vlastností tepen a žil. Celkově členění této kapitoly působí zmateným dojmem. Nicméně tvoří výchozí bod pro následný návrh analýzy. Ve druhé kapitole pak má autorka provedenu stručnou rešerši. Bohužel není z textu jasné, které citované práce se zabývají samotnou segmentací cévního stromu a které práce popisují segmentaci/klasifikaci cév na arterie a žíly. Návrh metody je popsán v kapitole 3 a 4. Autorka při návrhu vycházela z osmi snímků sítnice, ve kterých si definovala 160 oblastí tepen a žil. Následně definovala příznaky pro klasifikaci. Příznaky však nejsou příliš diskriminační a také není jasné, zda je autorka převzala či sama navrhla. Další nejasný krok se týká aproximace jasových profilů polynomiální funkcí (vztah 3.6). Není totiž jasné, zda a jak byla aproximace v práci použita. Autorka dále popisuje neuronové sítě, které však v práci nepoužila. Pro klasifikaci je použit lineární klasifikátor Ho-Kashyap, který je popsán. Výsledky testování kvality příznaků jsou uvedeny a diskutovány v kapitole 6. Nejdříve je uvedena tabulka chyby klasifikace pro jednotlivé kombinace příznaků. Zde působí poněkud podivně fakt, že samotný příznak P2 se zdá být nejlepší, avšak z krabicového grafu na obr. 3. 17 plyne opak. Dále je metoda použita pouze na pět snímků sítnice pro oblast kolem optického disku, přičemž dostupných dat je mnohem více. Výsledky, včetně diskuze pak nejsou příliš kvalitní a není ani zcela zřejmé, jak hodnocení probíhalo. Autorka také uvádí, že nebyl známý „zlatý standard“ pro hodnocení. Otázkou je, proč si jej nevytvořila. Po formální stránce je práce na podprůměrné úrovni. Největší slabinou jsou nesrozumitelné či nešťastné formulace na řadě míst v textu práce (např. kapitola 3.2, druhý odstavec, či strana 50, text pod obrázky atd.). Dále jsou pak v práci grafy, které nemají označené osy (např. Obr. 3.11, 3.15 či 3.17). Formát seznamu použité literatury je nejednotný, odkaz [30] pak zcela zcestný. Diplomantka ukázala, že je schopna prakticky realizovat zadaný úkol. Nicméně, jeho kvalita zpracování je dle mého názoru blízko hranice přijatelnosti. To se týká i textu práce a odevzdaných m-souborů, které nejsou v samotném zdrojovém textu komentovány. Z těchto důvodů hodnotím diplomovou práci stupněm E/55b.
eVSKP id 65239