POŘÍZKA, J. Využití analytických technik a chemometrie k autentifikaci vín [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2015.
Téma predkladanej dizertačnej práce je aktuálna, rieši problematiku overovania autenticity potravinárskych výrobkov, zaoberá sa autentifikáciou vín s využitím rôznych analytických techník aj s použitím viacrozmerných štatistických metód. Problematika falšovania potravinárskych výrobkov patrí v súčasnej dobe k aktuálnym otázkam súvisiacich s problematikou kvality a bezpečnosti potravín. Dizertačná práca je rozdelená do 10 kapitol, vypracovaná na 166 stranách s použitím asi 149 citácií odborných a vedeckých prác významných výskumných pracovníkov danej oblasti. Teoretická časť práce - je spracovaná na 40 stranách textu s použitím tabuliek a obrázkov a citácií odbornej a vedeckej literatúry so zameraním na históriu, pôvod vína a vinnej révy, vinohradníctva v Čechách a na Morave, na pestované odrody vína, na agrotechnické produkčné systémy vo vinohradníctve. Doktorand venuje pozornosť štúdiu odrodovej autenticite vína, autenticite geografického pôvodu a produkčného systému. V značnej miere sa venuje doktorand štúdiu využitia inštrumentálnych analytických techník využívaných na stanovenie autenticity vína a teoretickú časť dopĺňa štúdium vybraných viacrozmerných štatistických metód. V cieľoch dizertačnej práce sú rozpísané riešené dielčie úlohy a postupy vedúce k autentifikácií vín s vybranými stanoveniami a ich validáciou a s použitím viacrozmerných štatistických metód bolo plánované vytvorenie autentifikačných modelov. Experimentálna časť dizertačnej práce je podrobne spracovaná a analýzy vzoriek boli uskutočnené v laboratóriách Ústavu chémie potravín a biotechnológií Fakulty chemickej VUT v Brne a Centre materiálového výskumu. Vzorky analyzovaných vín bielych a modrých odrôd boli zabezpečené z moravských aj českých vinárskych oblastí z rôznych ročníkov. V práci sú uvedené aj charakteristiky lokalít pre vzorky bobuli a listov na vyhodnotenie vplyvu agrotechniky na prvkové zloženie, spôsoby odberu vzoriek hrozna a listov, ich transport a uskladnenie pred úpravou a príprava vzoriek na analýzu. Na stanovenie chemických parametrov boli vybrané metodiky: prvkovej analýzy vzoriek pomocou ICP-MS, pomocou ICP-OES, stanovenie antioxidačnej aktivity vzoriek vína pomocou EPR spektrometrie a stanovenie vybraných látok pomocou HPLC. Experimentálna časť je doplnená uvedením štatistických metód použitých na vyhodnotenie nameraných údajov. Kapitola Výsledky a diskusia sú spracované v texte na 68 stranách, kde sú prezentované výsledky formou obrázkov, tabuliek, zároveň sú doplnené časťou 10. Prílohy. Výsledky sú v kapitole rozdelené na tri oblasti vyhodnotenia výsledkov: validácia inštrumentálnych metód, výsledky analýzy vzoriek vín a autentifikačné modely vín z Moravskej oblasti podľa geografického pôvodu a matematické modely boli zostavené z celkovo 74 nameraných údajov . A následne boli aplikované viacrozmerné štatistické metódy: zhluková analýza, analýza hlavných komponentov a diskriminačná analýza. V poslednej oblasti skúmania je ešte doplnené vyhodnotenie využitia prvkovej analýzy a analýzy celkovej antioxidačnej aktivity. Získané namerané výsledky vedú ku klasifikácii vín pestovaných v porovnávaných rôznych agrotechnikách (bio, integrovaný spôsob) a zahrňujú koncentrácie vybraných prvkov v listoch, bobuliach a vínach. Rozbory boli vykonávané na dvoch vybraných odrodách a výsledky boli diskutované a zrovnávané s dosiahnutými výsledkami iných výskumných pracovísk a vyhodnotené v publikáciách (Garcia-Esparza a kol. 2006, Michlovský 2014, La Pera a kol. 2008, Koreňovská, Suhaj 2012). A doktorand dosiahol záver , že spojením elementárnej analýzy s vhodnou separačnou technikou sa môže vytvoriť fungujúci kontrolný mechanizmus. Dizertačná práca je napísaná prehľadne, zrozumiteľne a je logicky členená. Z práce je zrejmé, že doktorand vykonal veľký počet meraní, osvojil si prácu na viacerých prístrojoch. A čo najviac hodnotím, preštudoval multivariačné štatistické metódy a dokázal ich dôkladne využiť pri plnení cieľov svojej dizertačnej práce a zároveň bol schopný zhodnotiť takto dosiahnuté výsledky. Schopnosť doktoranda zhodnotiť dosiahnuté výsledky, prezentovať výsledky výskumu na konferenciách a zároveň aj úsilie doktoranda opublikovať riešenú problematiku vo vedeckom časopise poukazuje na jeho erudovanosť v danej oblasti výskumu. Ing. Jaromír Pořízka predloženou prácou preukázal schopnosť a pripravenosť k samostatnej činnosti v oblasti výskumu , odporúčam prijať prácu k obhajobe. Po úspešnom obhájení dizertačnej práce odporúčam, aby Ing. Jaromírovi Pořizkovi bola udelená vedecko-akademická hodnosť „Philosophiae doctor, (Ph.D.) v študijnom programe Chemie a technologie potravin (P2901).
Disertační práce je složena ze dvou částí a je sepsána na 205 stranách. První část práce (166 stran) představují původní data, druhou část (39 stran) tvoří přílohová část, kde jednotlivé přílohy jsou texty již opublikované nebo připravené k publikování. Obsahově práce řeší problematiku klasifikace vín dle geografického původu, dle odrůd a zpracováním dat vícerozměrnými statistickými metodami, která byla získána analýzou vzorků vín analytickými metodami. V úvodní části se autor zabývá problematikou falšování vín, kde uvádí, že pro určení autenticity vín je nutné stanovení určitého množství analytů pomoci různých analytických technik (spektroskopické metody, hmotnostní spektrometrické, separační) a následně k vyhodnocení dat použitím technik vícerozměrné analýzy s cílem dosáhnout výsledky na jisté hladině pravděpodobnosti. Literární přehled je napsán na 41 stránkách a je v něm obsažena větší část cizojazyčných citací z cca 150 literárních zdrojů, uvedených v seznamu literatury. To svědčí o tom, že autor má přehled v dané problematice a dokázal ho náležitě ve své práci využít. V literárním přehledu autor shrnuje informace o vinohradnictví a vinařství v Čechách a na Moravě. Charakterizuje produkční systémy – konvenční systém produkce, integrovanou produkci a biologickou produkci hroznů. Spotřebitel v posledním období klade důraz na původ potravin a na jejich kvalitu a i této problematice se autor věnuje v souvislosti s produkcí vína. Autenticita vína (jak odrůdová, tak geografického původu a produkčního systému) může být prokázána hodnocením analýzy organických kyselin, aromatických látek, bílkovin, makroprvků, aminokyselin, polyfenolyckých sloučenin apod. Ke stanovení charakteristických složek vína autor uvádí možné využívané anorganické a organické instrumentální analytické techniky (hmotnostní spektrometrie a optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem, spektrometrie elektronové paramagnetické rezonance, HPLC). V další částí literárního přehledu se autor věnuje metodám statistické analýzy (shluková analýza, analýza hlavních komponent, diskriminační analýza, analýza rozptylu). Autor si stanovil základní cíl práce a to vytvoření matematicko - statistického modelu, který spolehlivě zařadí vína do skupin dle geografického původu a odrůdy. Dílčí cíle vyplynuly z hlavního cíle a představovaly: - na základě literárních dat vybrat analyty vhodné pro klasifikaci vín, - zajistit dostatečné množství vzorků, - vybrat vhodné metody, provést jejich validaci a následně provést analýzy vybraných analytů, - naměřená data zpracovat dle vícerozměrných statistických metod – analýza variance – ANOVA, shluková analýza (cluster analysis – CA), analýza hlavních komponent (PCA), diskriminační analýza (DA). V experimentální části bylo zpracováno 53 vzorků bílých a 28 vzorků červených vín, které byly vybírány tak, aby rovnoměrně reprezentovaly všechny moravské podoblastí a jednak nejčastěji zastoupené odrůdy v ČR. Pro prvkovou analýzu byly analyzovány i vzorky bobulí a listů. Pro analýzu byly využity analytické techniky instrumentální techniky a statistické metody – uvedený výše. Část „Výsledky a diskuse“ je poměrně rozsáhlá (cca 60 stran). V úvodu této částí jsou uvedeny validace používaných metod, v další částí výsledky analýz vzorků vín – prvková analýza a data organických sloučenin. Poměrně rozsáhlá je část, kde statistickými metodami byly vytvořeny diskriminační a klasifikační modely pro autentifikaci vín. Značné množství výsledků chemometrie vede k opakovanému studování této kapitoly s cílem utřídění výsledků a osvojení si závěrů. V kapitole „Závěr“ jsou zformulovány závěry práce jednotlivých dílčích cílů. Lze konstatovat, že stanovené cíle byly splněny. Součástí práce jsou přílohy – publikace již vydané, nebo připravené k publikaci. Tato část práce již prošla, nebo je navržena k oponentnímu řízení, proto ji v posudku nehodnotím. V práci jsem našla pouze nepatrný počet formálních nedostatků (uvedeno výše). Po jejím prostudování mohu konstatovat, že práce odpovídá požadavkům kladeným na disertační práci. Teoretické i praktické zvládnutí dané problematiky, interpretace výsledků a publikační výstupy svědčí o samostatnosti a odbornosti autora a předpokladech pro jeho další tvůrčí vědeckou práci. Vzhledem k výše uvedenému hodnocení doporučuji, aby disertační práce ing. Jaromíra Pořízka byla přijata k obhajobě a po její obhájení aby mu byl udělen akademický titul Ph.D. ve studijním programu Chemie a technologie potravin.
eVSKP id 91699