VRÍČAN, P. Akviziční jednotka pro měření parametrů analogových kmitočtových filtrů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.
Cílem této bakalářské práce bylo navrhnout a realizovat akviziční jednotku pro měření parametrů analogových kmitočtových filtrů. V úvodu práce jsou rozebrány vlastnosti těchto filtrů, dále je pak proveden podrobný návrh všech dílčích bloků celé jednotky. Student si při řešení projektu osvojil ruční návrh základních kmitočtových filtrů, navržené struktury byly dále ověřeny simulacemi v programu PSpice. V rámci práce byly zkoumány i odchylky způsobené zaokrouhlováním nominálních hodnot součástek do výrobních řad. Navržené řešení měřícího řetězce v praxi dosahuje pouze omezeného dynamického rozsahu (cca 30 dB). Autor však v závěru práce diskutuje možná vylepšení. V práci bych dále uvítal spektrum generovaného harmonického signálu pro posouzení jeho fázového šumu a harmonického zkreslení. Po formální stránce je práce členěna přehledně do logicky navazujících celků. Autor však místy používá nevhodné formulace vět a tvrzení. Použití některých výrazů v seznamu použitých zkratek a symbolů je též nevhodné. Dále by bylo vhodné v celém textu práce dodržovat jednotné značení napětí (U, V). U předloh pro výrobu DPS v závěru práce je žádoucí uvádět rozměry desky či alespoň měřítko.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění zadání | A | 45/50 | |
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | B | 17/20 | |
Formální zpracování práce | B | 16/20 | |
Využití literatury | A | 9/10 |
Předložená práce je na velmi dobré úrovni po obsahové i formální stránce. Student úspěšně realizoval požadované zařízení a změřil základní parametry filtrů v něm obsažených. Postrádám zmínku o využití referenčního kanálu – evidentně jej lze využít ke kalibraci zařízení, z textu ale není patrné, zda je vůbec použit. Dále by bylo vhodné nejen simulovat, ale také změřit vlastnosti generátoru budicího signálu (spektrální čistotu), analogového multiplexoru a AD převodníku. Taková měření by bylo možné použít pro korekci změřených hodnot (korekce přímo v mikroprocesoru). Rozhodně nesouhlasím s tvrzením autora, že je obtížné koupit digitální potenciometry s logaritmickým průběhem. Je také možné celkem běžně koupit širokopásmové integrované převodníky efektivní hodnoty signálu na stejnosměrnou hodnotu. Použití takového převodníku by jistě zlepšilo vlastnosti systému. U některých obrázků není dostatečně výstižný popis (např. 3.10 – pro jakou frekvenci byl obvod měřen? 3.11 – jaký obvod byl měřen?). Stabilizátor LM317 vyžaduje rozdíl napětí mezi vstupem a výstupem v rozsahu 1V až 2,5V (v závislosti na zatížení a okolní teplotě). Rozdíl napětí 2V (stabilizace ze 12V na 10V) je pravděpodobně velmi blízko pracovní mezi, což by mohlo způsobit poněkud menší potlačení zvlnění vstupního napětí stabilizátorem a tak ovlivnit přesnost měření.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | 20/20 | |
Odborná úroveň práce | A | 45/50 | |
Interpretace výsledků a jejich diskuse | B | 17/20 | |
Formální zpracování práce | A | 9/10 |
eVSKP id 39279