VYKYDAL, L. Digitální hodiny řízené protokolem NTP [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Předmětem práce pana Lukáše Vykydala byl návrh digitálních hodin řízených a synchronizovaných ze sítě Internet promocí protokolu NTP. Student se při svém řešení seznámil s principem NTP, se způsobem komunikace serveru a klienta při synchronizaci a s používanými algoritmy. Dále provedl systémový návrh, navrhl elektrické schéma zapojení a sestavil software pro řízení mikrokontroléru. Slabší stránkou práce je návrh napájecí části (obr. A6 a A7 v příloze), kde student využil software pro návrh elektronických obvodů, který počítá ideální hodnoty součástek. Takové hodnoty měly být převedeny do standardních odporových či kapacitních řad. Vzhledem k tomu, že toto nebylo předmětem zadání a student návrh napájecí části provedl z důvodu vlastního výběru zobrazovací části (digitronů), nelze to v rámci hodnocení považovat za stěžejní. Po formální stránce práce místy obsahuje překlepy a stylisticky nevhodně formulované věty a myšlenky, které brání pochopení obsahu. Práci s literaturou považuji s ohledem na ryze realizační zadání za dostatečnou. Během řešení práce student prokázal mimořádnou aktivitu a schopnosti při řešení problémů, které při aplikaci synchronizace pomocí NTP nastaly. Požadované cíle práce byly zcela splněny, práci pana Lukáše Vykydala proto hodnotím známkou „výborně“ / A.
Student Lukáš Vykydal vypracoval bakalářskou práci na téma návrhu a konstrukce modulu hardwarového klienta s rozhraním Ethernet pro zobrazení aktuálního času se synchronizací pomocí protokolu NTP. V teoretické části student nastudoval a srozumitelně popsal princip synchronizace času v internetovém protokolu NTP a jeho variantách. Provedl korektní návrh zařízení včetně softwarového zpracování údajů z přijímaných paketů. Správným způsobem zařízení ověřil při očekávání jeho parametrů na základě navrženého způsobu synchronizace. V popisu návrhu zařízení lze najít některé nedostatky. Předně nejsou zcela popsány některé vlastnosti dat v NTP. Například položky LI, VN a Mode v 1. bajtu NTP paketu nejsou vysvětleny. Dále vývojový diagram použitého Marzullova algoritmu na obr. 2.1 je popsán jen velmi úsporně na úkor srozumitelnosti. Vlastní diagram se pak skládá ze dvou částí (zřejmě z důvodů velikosti), nicméně místo jejich napojení musí čtenář odvodit. Některé rozhodovací bloky v tomto diagramu mají 3 výstupy, přičemž vždy prostřední z nich je zřejmě vybrán v případě rovnosti porovnávaných hodnot (což se ovšem lze jen domnívat, neboť to v textu není popsáno a současně není jasné, jaké hodnoty se porovnávají). K vlastnímu obsahu předložené bakalářské práce však lze mít některé formální výhrady. Na několika místech jsou použity nevhodné formulace, např. hovorové „… oscilátor lze zavěsit na časové značky“. Některé zkratky jsou v textu nevysvětleny, např. IANA a WWVB. Některé zkratky jsou nejdříve použity a až v dalším textu vysvětleny, např. DCF77. V textu se nachází řada překlepů, např. „startum“ namísto správného „stratum“, „pločného“ namísto „plošného“, atd. Tabulky 2.1 a 2.2 jsou zjevně prohozeny (viz popis 1. bajtu paketu na str. 13 odkazující na tab. 2.1, přičemž tento bajt je v tab. 2.2). V obr. A6 a A7 na str. 51 a 52 jsou vloženy výpočty hodnot diskrétních prvků. Jejich názvy bohužel nekorespondují s označeními ve schématu zapojení, kde jsou současně hodnoty opraveny na hodnoty existujících součástek (např. vypočtenou kapacitu C_t = 624 pF lze ve schématu nalézt pod označením součástky C705 = 680 pF). Zadání práce bylo zcela splněno, byl vytvořen a otestován funkční modul včetně zobrazení času. Přes uvedené výhrady spíše formálního charakteru lze práci akceptovat.
eVSKP id 84639