NOVOTNÝ, J. Fázovací články s různými aktivními prvky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Zadanému projektu se student věnoval svědomitě a systematicky. I přes značné počáteční obtíže se zadání podařilo splnit a výsledný přípravek bude v budoucnosti sloužit v laboratorních cvičeních předmětu MTEO. Student obvodovou simulací i experimentálně ověřil hned několik struktur fázovacích článků, z nichž tři nejvhodnější vybral do výsledného měřicího přípravku. V práci student prezentuje elementární filtrační obvody s jednou nulou nebo jedním pólem přenosu, zde však postrádám odpovídající kmitočtové charakteristiky dvojbranů. Po formální stránce by předložené práci neškodilo lepší formátování obrázků, které by vedlo k větší přehlednosti a menšímu počtu stránek. Text pojednávající o automatickém měření fázového posuvu osciloskopem bych vynechal. Studentovi bych doporučil především větší invenci při práci na projektu a snahu samostatně řešit problémy s ní spojené.
Práce se zabývá podrobnou teorií dvojbranů, která se následně specializuje na fázovací články 1. a 2. řádu. Hlavním cílem bylo prozkoumat několik různých zapojení a vhodná vybrat pro realizaci přípravku, který bude použit v laboratorní výuce. I když teorie rozebírá klasické realizace s pasivními prvky, v jádru se práce zabývá aktivními obvody s operačními zesilovači a především obvody s moderními aktivními prvky, jako jsou proudové konvejory 2. generace, transimpedanční zesilovače a transkonduktory, čehož si velmi cením. Výsledky simulací jsou opřeny o podrobná měření. Hlavním výstupem je vyrobený přípravek, který umožňuje pracovat se třemi typy fázovacích článků. K práci mám několik připomínek. Vztah přenosu pro obr. 4.24 odvozený Snapem lze zjednodušit manuálním odvozením při použití dílčích přenosů děličů, které zvyšují linearitu a snižují THD (diferenční vstupní napětí OTA je několik desítek mV a bez děliče by se nedal OTA v rámci LT1228 prakticky použít pro větší vstupní úrovně). Pro filtr v kap. 4.4 by bylo vhodnější odvodit úplný symbolický tvar (bez konstanty 1,5 či 2,5 v čitateli resp. jmenovateli). Výsledky v PSpice pravděpodobně neodpovídají ideálním průběhům ze Snapu proto, že nebyly použity stejné návrhové hodnoty součástek v obou programech (viz. text nad obr. 4.41). Celkově je práce celkem srozumitelná a pečlivě napsaná. Grafická stránka je taktéž ucházející, obrázky někdy zbytečně obrovské. Přípravek založený na moderních aktivních prvcích zajisté obohatí laboratorní výuku analogových obvodů na ústavu. Proto doporučuji hodnocení B/ 80 b.
eVSKP id 67338