ČÍPEK, R. Návrh a realizace výukového modelu "ABS" [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2009.
Pan Čípek vytvořil výukový model úlohy ABS, který bude dále použitelný ve výuce v laboratoři. Provedl potřebné výpočty a dimenzování konstrukce, zajistil výrobu mechanické části, navrhl a vyrobil elektroniku a kabeláž. K řešení práce přistupoval odpovědně a praktickou část i text práce dokončil v daném termínu. Na závěr provedl základní měření a popsal vlastnosti soustavy. Práci hodnotím jako výbornou.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Předložená práce popisuje návrh a výrobu funkčního laboratorního modelu Antilock Braking Systém (ABS). Práce obsahuje úvod, formulaci problému a cílů, kapitolu o principu a funkci ABS, tři kapitoly věnované řešení a závěr. Práce má dobrou úpravu. V úvodu je čtenáři stručně představena historieABS. Na úvod volně navazuje kapitola o funkci a principu ABS, která bohužel obsahuje faktické chyby, např. záměnu tečné síly za třecí apod. Všechny kapitoly řešení jsou logicky strukturované a obsahem odpovídají očekávané úrovni bakalářské práce. Kapitola čtvrtá, věnující se návrhu výukového modelu ABS, obsahuje prvky rešerše, kdy autor srovnává a posuzuje nalezené koncepty. Její náplň je bez výhrad a zkonstruované zařízení má jistě potenciál stát se dobrým výukovým prostředkem. První výtku by bylo možné adresovat na kapitolu 6, věnující se návrhu řízení, která popisuje autorův neúspěšný pokus o ladění parametrů PID regulátoru a chybí jakákoliv korektní alternativa k tomuto řízení. Experimentální ladění PID by mělo být poslední variantou. Taktéž výroba vlastního enkodéru popisovaná v kapitole 5 se nejeví jako smysluplná, navíc chybí odůvodnění tohoto kroku. Pokud důvodem měla být úspora nákladů, měla být vyjádřena a to nejlépe v kontextu nákladů za celé zařízení. V závěru autor deklaruje splnění cílů práce, nicméně vzhledem k nedostatkům popsaným výše by kvalita některých výstupů (teoretický základ, algoritmy řízení) mohla být na vyšší úrovni.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 19898