ČERNÍK, M. Možnosti proluky – třída Kapitána Jaroše [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2023.

Posudky

Posudek vedoucího

Smržová, Kristýna

Student se rozhodl navrhnout multifunkční prostor, převážně pro kulturní využití, což pokládám za velmi dobré řešení. Domnívám se, že autor mohl věnovat větší pozornost urbanismu. Architektonické řešení je svěží, minimalistické s důrazem na maximální otevřenost a variabilitu. Velice oceňuji pobytovou střechu a silný prvek opony prolínající se celou stavbou. Kladně hodnotím i řešení vestavěných skříňových systémů jako úložného prostoru - multifunkčnost tak prochází celou budovou. Technická a vykreslovací část projektu je na velmi dobré úrovni i když autor zcela nedodržuje pravidla vykreslování (u některých výkresů bych ocenila více kót). Grafika velmi dobře znázorňuje možnosti využití budovy. Celkově práci hodnotím jako velice kvalitní.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Přístup studenta ke zpracování A Přístup studenta ke zpracování hodnotím velice kladně. Intenzivní a konzistentní práci byl schopen doplnit konstruktivním využitím konzultací s vedoucím práce. Domnívám se, že student je skvěle připraven pro práci architekta.
Navrhovaná známka
A
Body
95

Posudek oponenta

Mráz, Ondřej

Díky konkrétní definici uživatelské skupiny, a subtilní přesto sebevědomé artikulaci formy budovy, zde autor vynalézá neobvyklý městský artefakt, který město obohacuje o nový zážitek z veřejného prostoru umožňujícího známé i nepředvídatelné formy zážitků a setkávání. Přestože by v konkrétních detailech projektu mohlo být dosaženo větší přesnosti rozpracování, je projekt koncepčně silný, uvěřitelný a kreativní formou povzbuzující ke kritickému zamyšlení nad současnou stavební produkcí pro umělecké instituce ve městě Brně.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Urbanistické řešení B Budova je nový autonomní element v uliční zástavbě 19. století. Kvůli nutnému udržení průjezdnosti parcely je parter ponechán otevřený a dům o patro vyzvednut. Pro život města nejhodnotnější situace tedy bohužel není využita. Autor ale tuto skutečnost registruje, a reaguje na ní výrazným prvkem otevřeného schodiště, které svou barevností láká kolemjdoucí na veřejně přístupnou střešní terasu. Tímto gestem autor veřejný prostor prodlužuje a navrací městu. Rozhodnutí navrhnout budovu vyšší než okolí je sice sebevědomé, ale díky potenciálu obohacení života města o nový neobvyklý veřejný prostor se jeví jako správné. Přestože budova parter nevyužívá, bylo by vhodné zahrnout jej do návrhu nejen jako plochu pozadí. Pokud je přemýšleno nad objektem parkování, jeví se nepochopitelné že nejsou rozmyšlena např. stání pro kola.
Provozní řešení A Díky nalezení konkrétních uživatelů ze sféry scénického a výtvarného umění a studiu jejich nároků na provoz se autorovi podařilo navrhnout flexibilní prostor, který nejen odpovídá těmto funkcím ale zároveň jim zanechává dostatečnou volnost prostor kreativně interpretovat, přetvářet a žít. Návrh nábytků vycházejících z ergonomie uměleckých provozů, který autor prezentuje axonometrickými schématy, úspěšně testuje funkčnost prezentovaného řešení. Zároveň je domyšlen i způsob uskladnění. Velikost a charakter prostorů lze definovat pomocí systému závěsů. Na zastinitelné střešní terase si lze kromě posezení v Rooftop Baru představit letní kino nebo různé kulturní a společenské akce. Dům by si gestem prolnutí veřejného prostoru s uměleckou produkcí brzy našel své místo v zdejší městské komunitě.
Technicko konstrukční řešení B Při hledání konstrukčního systému odpovídajícího konceptu odhmotněného výrazu budovy, autor dospěl k návrhu skeletového nosného systému z ocelových prvků, který se jeví jako vhodný zejména díky minimalizaci dimenzí nosných profilů. Otázka stínění prosklených ploch je řešena nejen aplikací vnějšího pláště z perforovaného plechu, ale i systémem vnitřních závěsů. Návrhu plechového obložení by mohl být věnován detailnější pohled, pro dosažení pocitu odhmotnění by se jevilo vhodné pracovat např. s různou hustotou perforace plechu. Při zamyšlení nad flexibilitou půdorysu by by se jevilo vhodné definovat stropy jako zásadní prvky infrastruktury zajišťující různé formy osvětlení, ventilaci, fixaci vertikálních prvků, apod. Je škoda že toto není reflektováno ve výkresech.
Architektonické řešení A Budova spojuje různé kulturní instituce se zaměřením na vzdělávání ve scénickém a výtvarném umění, které se nacházejí v blízkém okolí. Zkušebny, ateliery a sály těchto institucí jsou očím veřejnosti ukryté v masivním zdivu budov 19. století. V multifunkčních prostorech této budovy, které jsou vynešeny subtilní konstrukcí a ohraničené polotransparentní fasádou, ozvláštňují tyto provozy veřejný prostor a obohacují město o nečekaný performativní prvek. Budova vystavuje umělecký život, který se v ní odehrává, a díky své subtilnosti jej nepřehlušuje. Nebojí se ovšem svojí výškou a moderním tvaroslovím vystoupit z řady. Stává se tak novým monumentem uměleckého snažení v lokalitě. Přitahuje a fascinuje kolemjdoucí. Je to dům, který formuje charakter lokality. V době, kdy politická reprezentace města místo podpory uměleckého života dává přednost financování pochybných sportovních projektů, se jedná o velice přínosný návrh poukazující na aktuální problém.
Formální úroveň A Úroveň dokumentace projektu svědčí o nadšení a konzistentní práci. Zároveň je cítit odvaha experimentovat a objevovat různé formy reprezentace. Projekt má pokročilý vizuální styl, vhodně a uvěřitelně vykresluje zejména různé formy využívání multifunkčních prostorů.
Navrhovaná známka
A
Body
92

Otázky

eVSKP id 151526