PIEGER, M. Převod barevného snímku na černobílý [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Prezentační úroveň práce je na dobré úrovni s dobrou úpravou a na dobré jazykové úrovni. Práce má větší rozsah, což odpovídá šířce nutných znalostí pro vyřešení zadání. Student se zpracování zhostil velice dobře, navrhl správný postup řešení a ten následně realizoval. Výsledkem je funkční realizace, která může být použita k úpravě fotek k tisku nebo dalšímu zpracování. Jednotlivé kapitoly práce popisují teorii a postup řešení. Rozsah kapitol odpovídá jejich důležitosti. Během práce student čerpal ze zdrojů, které si vyhledal. Z vyhledaných zdrojů vybral vhodně ty, které byly vhodné pro řešení jeho úlohy, a z nich čerpal. Jejich seznam je uveden v práci, ale v textu na ně nejsou odkazy. Student se práci věnoval průběžně a pravidelně konzultoval. Zadání splnil, snad jen definice vlastností vstupních snímků měly být někde shrnuty, jelikož se vyskytují průběžně v textu, což je velice nepřehledné.
Cílem bakalářské práce bylo navrhnout systém pro převod barevných snímků na černobílé a realizovat ukázkovou aplikaci. Bakalářská práce napsaná na 52 stranách čistého textu je rozdělena do 4 hlavních kapitol. První kapitola se popisuje čtenáři řetězec zpracování obrazu. Tímto autor uvádí čtenáře do obecné problematiky počítačového vidění. Druhá kapitola představuje 2 galerie obrazu nasnímané autorem. Celkově autor nasnímal 30 snímků obecných papírových dokumentů, 30 obrázků křížovek typu sudoku a několik obecných scén. Tímto autor plní bod zadání číslo 2, ale definice vlastností zdrojových snímků není čtenáři příliš jasná. Autor sice v této kapitole navíc přidal sekce představující čtenáři hlavní problémy, které v rámci zpracování obrazu bude čelit, ale to nejsou vlastnosti zdrojových snímků. Třetí kapitola se zabývá metodami počítačového vidění a realizací programu. Touto částí autor plní body zadání 1 (přestavení metod počítačového vidění) a bodu zadání 3 (navržení algoritmů pro zpracování obrazu). K této části mám asi největší výhrady, převážně ke zpracování práce. Autor kombinuje teoretickou a praktickou část práce dohromady. V rámci popisu dochází místy k nepřesnostem (Např. Cannyho detektor je chybně zařazen mezi konvoluční operátory, i když se jedná o algoritmus nad těmito operátory. Na další straně však už je správně označen jako detektor). V rámci řešení je použito mnoho tzv. magických konstant zjištěných empiricky, díky kterým je algoritmus naladěn přímo na daný dataset a tím omezuje použití práce nad jinými daty. V popisu mi také chybí bližší popis výsledného programu. Autor pouze uvádí použití programovacího jazyka Python a knihovny pro zpracování obrazu OpenCV. Chybí vývojové diagramy, popř. jiný popis. Programy jsou napsané formou skriptů a většina hlavních nastavení (včetně názvu vstupního souboru) probíhá editací konstant v tomto skriptu. Toto řešení je funkční, ale ne moc ergonomické pro uživatele. V rámci bakalářské práce a jejího zadání však dostatečné. Čtvrtá kapitola se zabývá zhodnocením výsledků. Sestává se hlavně z prezentace snímků před a po zpracování. Domnívám se, že všechny body zadání byly splněny, i když některé v minimalistické podobě. Bakalářská práce je psána přehledně, i když ne zrovna v logickém sledu. Z práce je zřejmé, že se student v dané problematice orientuje, i když podání práce není nejlepší. Při vypracování práce student vycházel z rozsáhlého literárního průzkumu. V seznamu literatury je uvedeno 32 literárních zdrojů, ale autor se na ně v práci vůbec neodkazuje. Není tak vůbec jasné, které obrázky jsou vlastní a které převzaté. Navíc mnoho převzatých obrázků a rovnic je ve špatné kvalitě a je jasně patrné, že je student získal snímkováním obrazovky. Po formální stránce je práce na spíše nižší střední úrovni. Mimo výše uvedeného lze například vytknout, že některé rovnice jsou špatně vysázené (strana 51, 56), některé vzorce jsou spíš popisem dílčí části algoritmu (strana 54 a 55), nebo že na straně 52, obrázek 3-31 je u prezentace výsledků odstranění stínů na obrázku vidět, že mezi oběma snímky bylo s obrazem provedeno několik dalších operací a hůř se tedy hodnotí samotné odstranění stínů. I přes výše uvedené výtky se domnívám, že byly splněny požadavky na bakalářskou práci, a doporučuji práci k obhajobě.
eVSKP id 119012