Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Čáslavský, Josef

Diplomová práce se zabývá problematikou kinetiky příjmu vybraných polutantů žížalami. Při jejím zpracování diplomantka prokázala svoje velmi dobré schopnosti při designu experimentu, při jeho realizaci i při interpretaci získaných výsledků, přičemž v míře dostatečné využívala konzultací. Diplomová práce jako celek představuje hodnotnou práci přinášející nové poznatky. Proto ji k obhajobě doporučuji a hodnotím stupněm výborně / A.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Studium literatury a její zpracování	A
Využití poznatků z literatury	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Závěry práce a jejich formulace	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Zlámalová Gargošová, Helena

Diplomová práce studentky Mgr. Kláry Šmídové, Ph. D. se zabývá aktuální problematikou zaměřenou na osud hydrofobních organických polutantů (HOCs) z pohledu jejich biodostupnosti, a tím i možnosti negativního působení na půdní organismy, které jsou v práci zastoupeny geobiontem žížalou kalifornskou (Eisenia andrei). Práce je sepsána na 50 stranách včetně 3 stran příloh. Z literární rešerše, pro kterou autorka využila 107 citací vesměs zahraniční literatury a rovněž z autocitací autorky vyplývá, že touto problematikou se zabývá již delší dobu a má z této oblasti nejenom teoretické, ale i praktické poznatky. Ačkoli je rešerše sepsána jasně, přehledně, věcně uvítala bych, kdyby některé informace byly více rozvinuty, např. informace o chemických metodách měření biodostupnosti, informace o studiích bioakumulace uvedených v tab. 3, používající různé druhy žížal – kdy přehled těchto druhů není komentován ve smyslu jaký druh a proč by měl být v bioakumulačních testech preferován apod., z čehož by možná vyplynul i důvod použití právě druhu E. andrei v této práci. Po formální a jazykové stránce je práce na velmi dobré úrovni. Experimentální část má dvě etapy; v první byl posuzován tzv. aging sledování půdní koncentrace pěti zástupců HOCs v čase v rozdílných typech půdy a ve druhé navazující pak byla sledována kinetika příjmu těchto kontaminantů testovacími organismy a počítány BAF. Na základě těchto poznatků byla diskutována biodostupnost jednotlivých zástupců HOCs v závislosti na charakteristikách prostředí, ve kterém se vyskytují a také optimální doba stárnutí kontaminace a trvání biakumulačního testu vzhledem k vlastnostem polutantů. Str. 23 poznámka k terminologii – v posledním odstavci se uvádí, že vzorky bylo nejprve nutné na evaporátu odfoukat do poslední kapky – vzorky bych neodfukovala pouze rozpouštědlo v nich obsažené, jinak je to marná práce. Veškeré poznámky jsou námětem pro další autorčino bádání, nesnižují kvalitu předložené práce, kterou hodnotím výborně/ A a doporučuji ji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	B
Využití literatury a její citace	A
Úroveň jazykového zpracování	A
Formální úroveň práce – celkový dojem	A
Závěry práce a jejich formulace	B

Navrhovaná známka: A

Otázky

Na str. 7 se píše, že práce je součástí širšího výzkumu probíhajícího na pracovišti RECETOX, z přehledu dosažených výsledků je jasné, že to byla práce náročná nejen časově (doba potřebná ke sledování agingu, vlastní bioakumulační pokus), ale i co se týká přípravy pokusu a následně množství zpracovaných a analyzovaných vzorků. Může studentka upřesnit svůj podíl práce na dosažených výsledcích?
Str. 15: V rámci metodiky bioakumulačního testu jsou žížaly jednou za týden krmeny kravským hnojem, byla i tato matrice analyzována na obsah sledovaných analytů stejně jak byla zjišťována jejich pozaďová hodnota půdy a biomasy kontrol?
Další otázka navazující na krmivo – kravský hnůj, zabývala se autorka diplomové práce v rámci svých vědeckých aktivit na RECETOXu otázkou, jakým způsobem může právě vnos této organické hmoty ovlivnit sorpci a tím i biodostupnost analytů v průběhu testu. Fenomén sorpce, obsah OC a jeho vliv na výsledné BAF je ne vždy jednoznačně hodnocen i v diskuzi výsledků práce.
Str. 24 - poslední odstavec cituji: rozdíly mezi počátečními koncentracemi v jednotlivých půdách byly způsobeny ztrátami, degradací a těkavostí látek během kontaminace. Nejsem si zcela jistá tímto závěrem při pohledu na tab. 8. jsou ztráty především u látek zahrnutých do skupiny POPs (lindan, DDT, PCB 153) – myslíte, že u těchto analytů došlo ke ztrátě právě těkáním a degradací již během procesu aplikace polutantů do půd? Také tab. 9 udávající vypočtené degradační konstanty pro výše jmenované látky závěr o snadné degradaci těchto látek nepodporuje.
Str. 36 - V závěru práce (odstavec druhý) se píše, že úbytek látek z půd během expozice byl rychlejší než v průběhu stárnutí kontaminace. Následně ve třetím odstavci se konstatuje, že pro PAHs byly pozorovány zalomené bioakumulační křivky přesto, že se koncentrace látek v půdě během expozice žížal zpravidla neměnily. Může autorka dovysvětlit tento bod v závěru?