UHERKOVÁ, I. Vlakem do Dvora - Přestupní terminál ve Dvoře Králové nad Labem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2017.

Posudky

Posudek vedoucího

Ponešová, Barbora

Studentka zdařile organizuje dopravu i pěší provoz na zadaném území. Do místa vkládá budovu poněkud většího měřítka, která je svou náplní snad až příliš velkorysá. Samotné dispoziční řešení by zasloužilo větší péči (příliš mnoho dlouhých a zalamovaných chodeb). Zvolené konstrukční řešení odpovídá charakteru stavby, grafické podání práce je kultivované, jen vizualizace působí poněkud schematicky a neutěšeně.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Přístup studenta ke zpracování A 90 Studentka přistupovala k zadání se zájmem, delší dobu věnovala práci na celkovém urbanistickém a hmotovém řešení. Odevzdaná práce dodpovídá nárokům na rozsah bakalářské práce.
Navrhovaná známka
C
Body
70

Posudek oponenta

Strnad, Roman

Navrhovaná stavba zpevňuje a definuje městský prostor, v souvislosti s dalšími úpravami. Autorka si zadání dobrovolně zkomplikovala, a dostala se s návrhem na hranu únosnosti řešení. Ve výsledku se stavba jeví spíše než dopravním terminálem být polyfunkčním domem, jehož je terminál dílčí součástí.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Urbanistické řešení A 1.1 - Součástí návrhu je analýza širších vztahů vč. dopravních vazeb, kde zjištěná fakta se do návrhu propisují zejm. v rámci navržené funkční skladby a způsobu napojení na hlavní trasy autobusů. Chybí analýza kompozičních vazeb na okolí, dominanty, případně fenomén řeky. 1.2 - Funkční využití je vzhledem k zadání maximalistické, ve snaze o zatraktivnění lokality, která má v navrhovaném výhledu ambici stát se až téměř městským subcentrem; tato snaha je sympatická, nabízí se však otázka adekvátnosti takové ambice v situaci malého města v ČR, které na počátku 21.st. bojuje s fenomény smršťování a suburbanizace. Poměrně velké množství doprovodných provozů zároveň komplikuje samotnou stavební situaci (viz dále 2.1 a 2.2) 1.3 - Snahou hmotové koncepce je zpevnění situace a definování městských prostor. To je poměrně úspěšné, vč. návaznosti linií uličních resp. stavebních čar. 1.4 - Napojení řešeného území na dopravní síť je jednoduché a přehledné, kompletně však chybí adekvátní parkování IAD, které je výhledově řešeno podzemním objektem, čehož ekonomie je v podmínkách maloměsta v ČR diskutabilní. Otázkou je konkrétní navržená poloha pěší lávky přes řeku v návaznosti na uliční síť na druhém břehu.
Provozní řešení C 2.1 – Navrhovaná struktura se ve výsledku spíše než dopravním terminálem jeví být polyfunkčním domem pro doprovodné funkce, jejichž je terminál dílčí součástí. Dům je dopravními “koridory” rozčleněn, výsledná skladba je dosti fragmentovaná. Zejména problematická je ve vazbě pohyb/prostor: čistě a jasně je sice řešen vstup z rozptylového předprostoru do terminálu a půjčovny kol, ostatní prostorové vazby budovy na veřejný prostor jsou však slabší. 2.2 – Kolem segmentu terminálu jsou chodníky v poměrně stísněných proporcích, sloužící zároveň jako nástupiště k autobusům; vazba platforma/terminál je tím zrozpačitěná. Autobusová stání jsou seřazená přehledně, otázkou je alokace přechodů pro chodce pro snazší přístupnost jednotlivých zastávek, navržen je pouze jeden přechod. 2.3 – Jednotlivé provozní celky nevykazují zásadní provozní vady, byly empiricky dimenzovány. Některé plochy by bylo možno ještě optimalizovat z hlediska výměry, např. hala pošty, zázemí restaurace, chodby objetku půjčovny kol. Méně ekonomicky se jeví množství výtahů, a také odtrženost restaurace a kavárny, které nemohou případně sdílet zázemí nebo odbyt. 2.4 – Umístění schodišťové věže do průchodu pasáže se jeví jako nevhodné, ke zvážení je možnost sdružení se schodišťovu věží knihovny a úpravy v dispozici knihovny, jejíž vertikální zónování je diskutabilní vzhledem k požadavku na minimum personálu.
Technicko konstrukční řešení D 3.1 – Konstrukce je slabě dokumentována, detail svislým řezem je velmi schematický a nedořešený adekvátně měřítku. 3.2 – Otázkou je vhodnost řešení zastřešení části autobusového koridoru vierendelovými nosníky vzhledem k tomu, že v prostoru nosníků nad komunikací není umístěn žádný vnitřní provoz, který by byl nosníky vynášen.
Architektonické řešení C .1 – Hmota je zcelena svažující se střechou a tvoří tak svižný a soudobý tvar vhodně oživující lokalitu. Otázkou je, zda by nešlo zapojit do základního tvaru i nejnižší objekt půjčovny kol, vč. materiálu střechy. 4.2 – Fasády působí poměrně konzervativně, kompozice vychází z vnitřního uspořádání. Vzhledem k rozrůzněnému tvarovému řešení hmot se ale domnívám, že by stavbě více slušelo homogennější kompoziční řešení fasád, které by při vnímání stavby méně konkurovalo jejímu tvaru. 4.3 – Celkově se formálně jedná o výraz, který příliš nemotivizuje téma dopravního terminálu (ad body 1.2 a 2.1)
Formální úroveň C 5.1 – Výkresy jsou veskrze čitelné, doprovázené grafickým podkresem, který místy dotváří atmosféru, místy však znejisťuje čitelnost (výkres situace). Některé výkresy pohledů a řezů trpí automatizací převedením z 3d modelu, kde pak není jasné které plochy jsou v šikmém zkreslení; barevnost a elegance podání není na vysoké úrovni. 5.2 – Vizualizace jsou schematické a velmi málo přesvědčivé jak provedením, tak prezentovanou kompozicí (pozicí pozorovatele).
Navrhovaná známka
C
Body
70

Otázky

eVSKP id 102917